Vývoj, současnost i budoucnost lidských společností jsou jednoznačně podmíněny přírodními podmínkami na Zemi. Je to závislost jednostranná. Miliardy let v historii této planety nezpochybnitelně prokazují, že příroda bez lidí funguje naprosto spolehlivě. Naopak představa existence lidstva v technologicky zcela syntetickém prostředí je sice možná, ale nesmyslná.

Z hlediska lidí je tedy hodnota přírody pro člověka nevyčíslitelná. Takovou nevyčíslitelnost známe z oblasti umění, kde se o mnoha předmětech udává jejich finanční nevyčíslitelnost, i když se zároveň pojišťují na zcela konkrétní, tedy vyčíslitelnou, hodnotu. Platí to i pro přírodu?

Ekosystém je dobře definovaný přírodovědný pojem. Ekosystém zahrnuje vše živé i neživé v oblasti, která je nějak přesně určena. Může to být rybník na návsi nebo louka. V mém mládí bývala oblíbeným podnětem společenské diskuse otázka: Kolik stromů tvoří les? Odpověď je nasnadě: Tři nestačí stejně tak jako stovky či tisíce stromů. V ovocném sadu můžeme napočítat hodně stromů a nenapadne nás označit tento sad jako les. Takže ekosystém „les” tvoří vzájemně propojený soubor stromů, keřů i bylin, ale také všech živočichů, spadaného listí, půdy atd.

Pojem „služba” známe z každodenního života a představuje určitou činnost, jež je poskytována pro uspokojení potřeby, záliby či přání, a za kterou se platí. Jako „služby ekosystémů” se prostě označují ty procesy probíhající v přírodě, které jsou bezprostředně nebo zprostředkovaně prospěšné lidem. Je to tedy pojem ekonomický a jeho použití v ekologii není korektní. Příroda nemá žádnou povinnost ani „snahu” uspokojovat naše potřeby.

Vraťme se k lesu. Většinou si uvědomujeme, že les poskytuje dřevo, lovnou zvěř a pak houby i lesní plody. Tyto hodnoty mohou být předmětem tržní směny, takže mají určitou cenu, tedy hodnotu vyjádřenou penězi. Ovšem les také 1) poskytuje prostředí vhodné pro rekreaci, odpočinek nebo inspiraci, 2) nabízí příjemný chládek v letních vedrech, a to nejen stínem svých stromů, ale zejména vypařováním obrovského množství vody rostlinami, 3) zadrží náhlé přívaly vody silných srážek, 4) zabraňuje půdní erozi, 5) poutá ve své biomase velká množství oxidu uhličitého, takže snižuje atmosférickou koncentraci tohoto skleníkového plynu, 6) uvolňuje do vzduchu kyslík nezbytný pro dýchání všech organismů, 7) nabízí vhodná stanoviště pro četné druhy živočichů. Těmto sedmi „službám” zatím lidstvo nepřidělilo žádnou finanční hodnotu. Prostě les je poskytuje zadarmo. Jsou to vlastnosti lesa vyplývající a udržované nepředstavitelně složitými vztahy mezi živými i neživými složkami tohoto ekosystému. Studují je ekologové a jsou předmětem vědního oboru ekologie.

Ekologie potřebuje ekonomii

Proč někteří ekologové v posledních letech vtahují do tohoto přírodovědného oboru ekonomické postupy ekonomů, tedy specialistů věd společenských? Připomeňme několik zcela zjevných skutečností. Většina čtenářů si již ze střední školy pamatuje stavbu potravní pyramidy. Základ celého potravního řetězce tvoří rostliny, které jediné na Zemi jsou schopny poutat vzdušný oxid uhličitý a s využitím energie slunečního záření z něj vytvářet organické látky - cukry, bílkoviny, tuky apod. Takto vytvořená biomasa je jediným zdrojem potravin pro býložravce, kteří se živí rostlinami a kteří jsou potravou pro masožravce. Na vrcholu této pyramidy pak jsou všežravci, mezi nimiž dominuje člověk. Bez znalostí biologie a vztahů mezi organismy je snad zřejmé, že soustavné omezování ploch pokrytých rostlinami při doslovné explozi počtu lidí - všežravců na vrcholu pyramidy - vede ke stále menší stabilitě takové pyramidy. Proč to nevidíme? Jiný příklad. Před miliony let nestačili živočichové, houby a bakterie spotřebovat veškerou produkci biomasy rostlin, takže se její část ukládala na pevninách i v oceánech. Během velmi dlouhých geologických období se takto nahromadily zásoby uhlí, ropy a zemního plynu, které my nyní spotřebováváme v kratičkém období dvou nebo tří století. Těmito fosilními palivy představujícími jedinečnou a neopakovatelnou dotaci bezohledně plýtvá jen několik generací lidí. Zajišťujeme takto podmínky pro růst životní úrovně budoucích generací?

Část fosilních paliv musí být v současnosti využívána v zemědělství na výrobu hnojiv, pesticidů, výrobu a pohon strojů apod. Jen takto se zatím daří zvyšovat produkci potravin v souladu s růstem počtu obyvatel na Zemi. A nyní zase domysleme, aniž bychom se museli spoléhat na znalosti přírodních věd: Produkce potravin musí růst, protože stále přibývá kolem 70 milionů lidí ročně a nároky každého z nás také rostou. Přitom vyčerpání ropy a zemního plynu není v nedohlednu. Již nyní se část vyprodukovaných potravin spotřebovává jako alternativní obnovitelný zdroj energie a vyčleňují se další plochy půdy využívané nebo vhodné pro zemědělskou produkci na pěstování energetických plodin. Je toto postup zajišťující trvale udržitelný rozvoj lidských společností, o němž se tak snadno bezmyšlenkovitě mluví?

Inventura planety

OSN na přelomu tisíciletí provedla podrobnou inventuru planety a zjistila, že 1) my lidé jsme za posledních 50 let změnili ekosystémy na Zemi ve větším měřítku než v jakémkoli období dějin lidské civilizace a 2) zvýšení životní úrovně proběhlo na úkor poškození 60 % hodnocených globálních služeb ekosystémů. Jejich idea se rodila dosti dlouho, ale konkrétní a až senzační podobu dostala publikací profesora Roberta Costanzy a jeho spolupracovníků v roce 1997 v časopise Nature.

Do svého hodnocení služeb ekosystémů na Zemi zahrnuli celkem 17 položek, jako například udržování relativně stálého složení atmosféry Země a klimatu, regulaci vodních toků, tvorbu a uchovávání půdy, koloběh minerálních živin, zpracování odpadních látek, opylování, zdroje léčiv, ale také rekreaci a kulturní prožitky. Podle těchto autorů poskytuje příroda lidstvu ročně zdarma služby v celkové hodnotě mezi 16 a 54 biliony dolarů. Je to hodnota srovnatelná s globálním hrubým domácím produktem.

Od uveřejnění této publikace se velmi rychle objevují stále podrobnější výpočty finanční hodnoty služeb ekosystémů z nejrůznějších oblastí planety. Jedním z častých metod výpočtu finanční hodnoty, byť ne jediným, je stanovení ceny nákladů na technické řešení, které by danou službu nahradilo. Například pro zadržování vody z přívalových dešťů nebo rychlého tání sněhu to může být vybudování přehrad místo uchování lesů a mokřadů. Rozbory opakovaně docházejí k hodnotám, jež se zdají naprosto neuvěřitelné.

Příroda je služba

Má to vůbec nějaký smysl? Všichni máme pojem služby spojen také s nezbytnou úplatou za ni. A poznávání i uvědomování si finančního přínosu přírody, ekosystémů, pro člověka v současné době může pomoci k tomu, že my všichni a postupně i politici a ekonomové budeme hmotné i nehmotné produkty ekosystémů považovat za poskytování služeb.