Jan PIRKL, moderátor
Až stovky hektarů lesů bez stromů ve druhé zóně Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Na masivní kůrovcové kácení a údajné ničení nejcennějších částí přírody v Jeseníkách upozorňují ekologičtí aktivisté. Lesníci podle nich porušují výjimku, která jim umožňuje zásahy v oblastech chráněných zákonem. Lesníci ale pochybení odmítají a dodávají, že výjimka nikdy nezačala platit. Podrobnosti už teď doplní náš olomoucký kolega Martin Laštůvka. Martine, jakého území se tady to kácení konkrétně týká?
Martin LAŠTŮVKA, redaktor
Pěkný den. Podle společnosti přátel Jeseníků a Hnutí Duha jde o rozsáhlé horské porosty v okolí nebo nedaleko Zlatých Hor, konkrétně jde o místa v okolí Drakova, které sousedí s národní přírodní rezervací Rejvíz. Podle aktivistů vlastníci, tedy Arcibiskupské lesy a statky, v těchto místech ve velkém používají motorové pily, harvestory a další těžkou techniku, a tak zde vznikají údajně velké holiny. Podle ekologů je tak pravděpodobně porušovaná výjimka, která zde umožňuje kácení. Tuto výjimku vydala Správa CHKO Jeseníky, ale podle aktivistů nejsou při kácení dodržovány, dodržována její pravidla. Tedy třeba to, že dřevorubci nenechávají na těch holinách stát listnaté stromy a pak také třeba souše, anebo další kmeny, které zde už pořezali, což by mělo zmírnit dopady na přírodu. Aktivisté se proto obrátili na vedení CHKO Jeseníky tak, aby prošetřila, jak to kácení probíhá. Zároveň je důležité připomenout, že ekologičtí aktivisté dlouhodobě kritizují přístup správy a říkají, že v podstatě jdou na ruku lesníkům a také těžařům.
Ondřej BAČÍK, předseda Společnosti přátel Jeseníků
Plnou odpovědnost za situaci nese Správa CHKO Jeseníky, která vydala lesníkům tuto špatnou výjimku a umožnila tu destrukci horských lesů a zároveň vlastně nedělá v praxi kontrolu toho, co se tam v tom území děje. Ta oblast, oblast Drakova je příkladem toho, jak dopadnou celé Jeseníky, pokud Správa CHKO nezmění svůj přístup a nebude chránit přírodu Jeseníků.
Jan PIRKL, moderátor
To byli ekologičtí aktivisté. Jaké jsou reakce vedení CHKO a Arcibiskupských lesů?
Martin LAŠTŮVKA, redaktor
Ti tuto kritiku odmítají, například Petr Šaj z CHKO Jeseníky řekl, že kontroly probíhají, že tady začala v těch místech, tedy těžby, kontrola v dubnu. A upozorňují především na to, že výjimka, na kterou se ekologičtí aktivisté odkazují, tak nikdy nezačala platit, protože se proti jejímu znění odvolali právě jak aktivisté, tak také Arcibiskupské lesy a z toho důvodu se touto výjimkou teď zabývá ministerstvo životního prostředí jako odvolací orgán. S kritikou nesouhlasí ani Arcibiskupské lesy, jednak kvůli tomu, že se nemohou řídit výjimkou, která není platná. Vedení Arcibiskupských lesů také dodává, že v místech, kde vznikají holiny, tak pokud je to možné, tak tam zanechávají listnaté stromy, anebo třeba jedle.
Petr SKOČDOPOLE, jednatel, Arcibiskupské lesy a statky Olomouc
Hospodaříme podle zákona o lesích, kde kůrovec je kalamitní škůdce a musíme proti němu zasahovat. A když proti němu zasahovat nebudeme, tak nám hrozí pokuta ze strany České inspekce životního prostředí. Za loňský rok tady byla Česká inspekce životního prostředí celkem třikrát. Jednou v červenci, jednou na podzim a jednou ještě koncem čtvrtého kvartálu na popud nevládní organizace Hnutí Duha a neshledala žádné pochybení ve vztahu k zákonu o lesích. A to je pro mě zásadní.
Až stovky hektarů lesů bez stromů ve druhé zóně Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Na masivní kůrovcové kácení a údajné ničení nejcennějších částí přírody v Jeseníkách upozorňují ekologičtí aktivisté. Lesníci podle nich porušují výjimku, která jim umožňuje zásahy v oblastech chráněných zákonem. Lesníci ale pochybení odmítají a dodávají, že výjimka nikdy nezačala platit. Podrobnosti už teď doplní náš olomoucký kolega Martin Laštůvka. Martine, jakého území se tady to kácení konkrétně týká?
Martin LAŠTŮVKA, redaktor
Pěkný den. Podle společnosti přátel Jeseníků a Hnutí Duha jde o rozsáhlé horské porosty v okolí nebo nedaleko Zlatých Hor, konkrétně jde o místa v okolí Drakova, které sousedí s národní přírodní rezervací Rejvíz. Podle aktivistů vlastníci, tedy Arcibiskupské lesy a statky, v těchto místech ve velkém používají motorové pily, harvestory a další těžkou techniku, a tak zde vznikají údajně velké holiny. Podle ekologů je tak pravděpodobně porušovaná výjimka, která zde umožňuje kácení. Tuto výjimku vydala Správa CHKO Jeseníky, ale podle aktivistů nejsou při kácení dodržovány, dodržována její pravidla. Tedy třeba to, že dřevorubci nenechávají na těch holinách stát listnaté stromy a pak také třeba souše, anebo další kmeny, které zde už pořezali, což by mělo zmírnit dopady na přírodu. Aktivisté se proto obrátili na vedení CHKO Jeseníky tak, aby prošetřila, jak to kácení probíhá. Zároveň je důležité připomenout, že ekologičtí aktivisté dlouhodobě kritizují přístup správy a říkají, že v podstatě jdou na ruku lesníkům a také těžařům.
Ondřej BAČÍK, předseda Společnosti přátel Jeseníků
Plnou odpovědnost za situaci nese Správa CHKO Jeseníky, která vydala lesníkům tuto špatnou výjimku a umožnila tu destrukci horských lesů a zároveň vlastně nedělá v praxi kontrolu toho, co se tam v tom území děje. Ta oblast, oblast Drakova je příkladem toho, jak dopadnou celé Jeseníky, pokud Správa CHKO nezmění svůj přístup a nebude chránit přírodu Jeseníků.
Jan PIRKL, moderátor
To byli ekologičtí aktivisté. Jaké jsou reakce vedení CHKO a Arcibiskupských lesů?
Martin LAŠTŮVKA, redaktor
Ti tuto kritiku odmítají, například Petr Šaj z CHKO Jeseníky řekl, že kontroly probíhají, že tady začala v těch místech, tedy těžby, kontrola v dubnu. A upozorňují především na to, že výjimka, na kterou se ekologičtí aktivisté odkazují, tak nikdy nezačala platit, protože se proti jejímu znění odvolali právě jak aktivisté, tak také Arcibiskupské lesy a z toho důvodu se touto výjimkou teď zabývá ministerstvo životního prostředí jako odvolací orgán. S kritikou nesouhlasí ani Arcibiskupské lesy, jednak kvůli tomu, že se nemohou řídit výjimkou, která není platná. Vedení Arcibiskupských lesů také dodává, že v místech, kde vznikají holiny, tak pokud je to možné, tak tam zanechávají listnaté stromy, anebo třeba jedle.
Petr SKOČDOPOLE, jednatel, Arcibiskupské lesy a statky Olomouc
Hospodaříme podle zákona o lesích, kde kůrovec je kalamitní škůdce a musíme proti němu zasahovat. A když proti němu zasahovat nebudeme, tak nám hrozí pokuta ze strany České inspekce životního prostředí. Za loňský rok tady byla Česká inspekce životního prostředí celkem třikrát. Jednou v červenci, jednou na podzim a jednou ještě koncem čtvrtého kvartálu na popud nevládní organizace Hnutí Duha a neshledala žádné pochybení ve vztahu k zákonu o lesích. A to je pro mě zásadní.