Martin DORAZÍN, moderátor
Hnutí DUHA si stěžuje, že vedení Národního parku Šumava začalo používat chemické látky proti kůrovci, a to i v bezzásahových zónách a navíc bez zvláštního povolení ministerstva životního prostředí. Ředitel Národního parku Jan Stráský tvrdí, že všechno je v pořádku. Ministerstvo životního prostředí pro jistotu mlčí. Prvním hostem Stalo se dnes je proto profesor Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, dobrý večer.
Prof. Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy
Dobrý večer.
Martin DORAZÍN, moderátor
Pane profesore, jak je to tedy podle vás, kdo má pravdu, Hnutí DUHA, které si stěžuje na používání zakázaných pesticidů, nebo národní park, který říká, že musel zasáhnout, protože kůrovec se začal líhnout a nesnesl by to odkladu?
Prof. Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy
Pokud jsou naše informace správné, tak skutečně došlo k použití pesticidů i v těch oblastech, ve kterých rozhodně by neměl, neměly být insekticidy používány. Odporuje to nejen tomu, co pan ministr Chalupa vyhlásil, ale odporuje to i všem platným pravidlům, včetně tedy českých zákonů. Takže to je opravdu vážná věc. A jestli se to potvrdí, tak myslím si, že by měla opravdu Česká inspekce životního prostředí tvrdě proti tomu zasáhnout.
Martin DORAZÍN, moderátor
Česká inspekce to zatím podle našich informací prošetřuje a vydá nějaké stanovisko nejdříve příští týden, až tedy zjistí, na kolik jsou ta obvinění založena na skutečnostech. Pane profesore, na kolik jsou ty lapáky napuštěné tedy těmi zakázanými látkami nebezpečné pro podzemní vody a živočichy, jak argumentuje Hnutí DUHA?
Prof. Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy
Tak v každém případě to nebezpečné je, zejména jestliže se to používá právě v těch oblastech, třeba se hovoří o Modravské slati, o dalších slatích nebo jejich těsné blízkosti, kde ta voda, to nemusí být jenom podzemní voda, to jsou normální povrchové vody, kde skutečně žijí živočichové, ať už vzácní nebo, nebo nevzácní. Tak pro ty tyhle ty látky jsou skutečně velmi nebezpečné. Zejména to vodní prostředí je, je výrazně ohroženo. Ostatně můžeme si všimnout, že v tom stanovisku, které vydal pan ministr Chalupa už dávno, jsou právě specificky zmíněna ona místa, která jsou vlastně pod vodou nebo z části pod vodou, různé ty mokřady. Takže já bych řekl, že ta příroda je zvláště citlivá vůči těm insekticidům a tam by se to skutečně mělo naprosto stoprocentně vyloučit.
Martin DORAZÍN, moderátor
Národní park si požádal o výjimku. Prý jde jen o formalitu a počítá s tím, že tu výjimku dostane. To znamená, že tam bude moci legálně používat ty jedovaté látky?
Prof. Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy
Tak pokud je mně známo, taková výjimka zatím vydána nebyla. Takže mně se to nezdá jako záležitost formální. Mně se to zdá jako záležitost velmi významná. A jestliže se má z nějakého pravidla, které je uzákoněno, vydat výjimka, tak vždycky by se to měla teda velmi pečlivě zvažovat a to nepochybně není záležitost několika málo hodin nebo maximálně třeba dní, ale je to záležitost, která určitě je delší. Ta situace na Šumavě, kůrovec a podobně není nijak nová. Čili já docela přesně nechápu, proč tyto věci by se musely řešit takto, takto narychlo a dokonce ex post. Ale v každém případě ať už tedy tak či onak pokud bych měl vyjádřit svůj názor, takové výjimky by se neměly udělovat.
Martin DORAZÍN, moderátor
Čili národní park by raději měl okamžitě podle vás tedy ty lapáky nebezpečné odstranit.
Prof. Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy
Zcela určitě.
Martin DORAZÍN, moderátor
Očekáváte letos tuhou mediální bitvu o kůrovce?
Prof. Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy
Tak už vlastně vaše otázka je skoro zbytečná, protože ta mediální bitva už dávno začala. A bude nepochybně dál pokračovat. Co očekávám, je, že díky přirozeným cyklům toho kůrovce se celá situace poněkud zklidní, řekl bych, přirozenou cestou, protože kůrovec pravděpodobně ustoupí. Ostatně já bych hlavně chtěl zdůraznit, že sice se dneska vykládá o tom, jak minulé vedení národního parku udělalo hrozné chyby a podobně. Já o tom nejsem zdaleka tak přesvědčen. Já si myslím, že ty zásahy proti kůrovci, zejména na těch okrajích parku, tam, kde jsou ohroženy majetky a ohroženy hospodářské lesy, které jsou mimo park, tam že se těch zásahů udělalo poměrně hodně a že tedy ta kůrovcová, kůrovcová kalamita, která nepochybně existuje a která jistě, jistě, jistě je vážná věc, tak že byla co nejvíce, nejvíce, nejvíce jí bráněno, nejvíce zadržena.
Martin DORAZÍN, moderátor
Není to tedy taková mediální realita, jak se teď populárně říká.
Prof. Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy
Tak já bych neřekl, že je jenom mediální, ono totiž jaksi lidé trošku ta média, bych řekl, přeceňují v tom smyslu, média jsou přeci jenom odrazem veřejného mínění. Vy si to, vy novináři úplně všechno nevymýšlíte a prostě reagujete na to, co, co jaksi říkají, říkají na jedné straně politikové, na druhé straně nejrůznější další představitelé, včetně lesníků, vědců a podobně. Takže rozhodně to není jenom mediální záležitost, ale je mně docela líto, že ta věc je velmi zpolitizována. To bych řekl, že je ten docela, docela vážný problém.
Martin DORAZÍN, moderátor
Já vám děkuji za vaše názory. To byl profesor Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, hezký večer.
Prof. Bedřich MOLDAN, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy
Já vám také přeju hezký večer, na shledanou.
