„Kdo pravdě přál ten krvácel, co svět světem stál...“ Tak to zpívá Michael Kocáb na text Michala Horáčka ve skladbě Sebastián. Jo, s lhaním nic nenaděláš...
Vzpomněl jsem si na to, když jsem koukal na první televizní zprávy o požáru v Českém Švýcarsku. Reportér mlel o suchu, o globálním oteplování, hrdinství hasičů, takové to televizní bla...ble...ble. A za ním hořela stráň jak fakule. Do rudého žáru plamenů trčely černé siluety uschlých smrků jako memento lidské hlouposti a nafoukanosti takzvaných odborníků a „ekologistů“. Ty smrky, sežrané kůrovcem tam nechali stát naši pokrokoví ochránci přírody. A vykládali, jak je to úžasné, jak je to ekologické a přírodě prospívající.
Celý článek najdete zde
