Ekologičtí aktivisté kritizují Správu Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky, že jen mírně potrestala některé prohřešky lesníků při rozsáhlé těžbě dřeva v kůrovcem zasažených chráněných oblastech Jeseníků. Správa CHKO Jeseníky oponuje, že k přísnějšímu postihu nebyl důvod, protože těžba byla prováděna ve smrkovém lese odsouzeném k rozpadu a vlastník zajistil řádnou obnovu lesního porostu.
Předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík v tiskové zprávě zaslané ČTK uvedl, že dramatická je situace v rozlehlé oblasti horských lesů na území přísně chráněné druhé zóny CHKO od Koberštejna až po rezervaci Rejvíz. "Zde došlo k masivnímu přemnožení kůrovce. Jeho vylétnutí a pozdní zásahy lesníků vedly k rekordnímu odlesňování hor s využitím těžké techniky. Výsledkem jsou ekologické škody v podobě rozsáhlých holin a erozních rýh," uvedl.
Vlastníkem místních lesů jsou Arcibiskupské lesy a statky Olomouc (ALSOL), na jejichž území u Koberštejna zahájila Správa CHKO loni kontrolu. Z ní podle Bačíka vyplývá, že vznikly holiny o celkové ploše 57 hektarů, podle odhadu ekologů jsou ale škody v této oblasti větší. "Vzhledem k tomu, že lesníci ALSOL nedisponovali výjimkou ze zákona o ochraně přírody, holosečné těžby probíhaly nelegálně," podotkl Bačík. Správa CHKO podle něj sice konstatovala, že byl spáchán přestupek, avšak místo až dvoumilionové pokuty uložila napomenutí.
CHKO Jeseníky spadá pod Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR. Její mluvčí Karolína Šůlová ČTK řekla, že v tomto případě jde o monokulturní lesy s téměř stoprocentním zastoupením smrku, dlouhodobě ovlivňované člověkem a s minimem druhů rostlin a živočichů. Těmto lesům podle Šůlové hrozí brzký rozpad. "Pokud by zůstaly zcela bezzásahové, kůrovec by se rychle rozšířil a došlo by k plošnému odumření horního stromového patra lesů na velké ploše v relativně krátké době. Cesta k obnově vodního režimu a pestřejšímu lesu by pak byla časově mnohem delší a podstatně složitější, ne-li nemožná," uvedla Šůlová.
AOPK ČR to podle ní zohlednila při vyhodnocení kontroly. Roli sehrálo i to, že vlastník lesa vytěžené plochy osázel bukem, jedlí, břízou nebo javorem vysoko nad rámec požadavků stanovených plánem péče o CHKO Jeseníky. "Část vysázených stromků je navíc oplocena proti okusu zvěří, na místě zůstalo i mrtvé dřevo k zetlení, To zajistí v budoucnu druhově nepoměrně pestřejší porosty oproti předchozímu stavu," dodala.
Jednatel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Petr Skočdopole výtky ekologů odmítl a řekl, že společnost se při hospodaření v lesích řídí legislativou a snaží se maximálně chránit životní prostředí. "Pokud by Přátelé Jeseníků věnovali více pozornosti příkazu k uložení napomenutí a pozorně prostudovali zdůvodnění, tak by zde našli všechny logické a odborně podložené odpovědi na tvrzení, které zmiňují ve své zprávě," sdělil ČTK Skočdopole.
