Obecnice (Příbramsko) 14. ledna (ČTK) - Dopadové plochy v bývalém vojenském prostoru Brdy, který je od Nového roku chráněnou krajinnou oblastí, jsou z přírodního hlediska velmi cennými lokalitami. Působením armády byla na tomto území odstraněna smrková monokultura a dostaly prostor i jiné druhy, řekl dnes novinářům bývalý ekolog vojenského újezdu Karel Urban. Lokalitou v okolí takzvaného Benešova bunkru, kde se natáčely některé scény z filmu Jana Svěráka Obecná škola, dnes Urban provázel účastníky komentované vyjížďky pořádané Středočeským krajem.
"Když se na to podíváme z toho ochranářského hlediska, člověk by řekl, byl tady vzrostlý les, brutálně se to vykácelo. Opak je pravdou. Jordán patří mezi nejcennější lokality v Brdech. Je to vlastně taková lokalita stepního charakteru," řekl Urban o vojenské cílové ploše Jordán, která se rozkládá na svazích stejnojmenného vrchu. Díky vřesu se podle něj toto území v září, když je normální deštivý rok, promění ve fialovou zahradu. Prostředí dopadových ploch vyhovuje například zmiji obecné, užovce hladké či chřástalovi polnímu, na rašeliništích běžně roste rosnatka okrouhlolistá.
Na tamní krajině je podle vojenského ekologa vidět, jak se dělostřelecký výcvik postupně omezoval jenom na lokalitu samotného vrchu Houpák a na další místa už se nestřílelo. Okamžitě pak začala zarůstat břízami. "Dělostřelbou se narušoval půdní kryt a byly důležité i doprovodné požáry. Tím se udržovalo to cenné bezlesí," řekl Urban. Hranice mezi vojenským využitím a ochranou přírody je ale podle něj velmi křehká. "V momentě, kdy by tady měl být dennodenní intenzivní výcvik, tak už se bavíme o devastaci," upozornil.
Podle geologa a popularizátora vědy Václava Cílka jsou dopadové plochy v Brdech kouzelnou krajinou, která se rychle vyvíjí. "Začátkem 90. let to bylo ještě krásnější, protože se hodně cvičilo. A to doopravdy byla taková krajina, že jste čekal, kdy se objeví pes baskervillský," řekl Cílek ČTK v muzeu v Rožmitále pod Třemšínem při dnešním křtu výpravné knihy Střední Brdy - hory uprostřed Čech, kterou napsal spolu s krajinným ekologem a fotografem Pavlem Mudrou a zooložkou Zdeňkou Sůvovou. "Teď se na to dívám tak, že je to sice pěkné, ale bez toho vojenského cvičení to prostě hrozně rychle zaroste a zmizí. V částech, které jsme před skoro 20 lety viděli odlesněné, už jsou dnes březové háje jako od Šiškina, jako někde kus za Moskvou," připomněl Cílek obrazy známého ruského malíře.
Pěším a cykloturistům se zatím otevřelo 20 až 30 procent území bývalého armádního prostoru. Veškeré plochy, kde už nebude působit armáda, budou pro veřejnost otevřené, až skončí povrchový pyrotechnický průzkum. Termín mají vojáci do konce příštího roku. Podle Urbana do té doby Brdy nebudou pro turisty plně funkční. Myslet si, že by bývalý vojenský prostor mohl zcela zbavit munice, je podle něj naivní, naučné stezky povedou jen po obvodu dopadových ploch. "Kdyby se tam měla udělat očista, tak by se musel udělat zásah na několika desítkách hektarů do hloubky jednoho metru. A de facto bychom z té plochy udělali měsíční krajinu, což by určitě nebylo dobře. A to nemluvím o finančních nákladech," uzavřel.
