Prostředky na diverzifikaci hospodářství venkova jsou podle auditorů Evropské unie vynakládány jen s omezenou efektivností. Členské státy byly často vedeny spíše nutností utratit přidělený rozpočet než vyhodnocenou vhodností samotných diverzifikačních projektů. V některých zemích byly financovány všechny způsobilé projekty, jestliže byl k dispozici dostatečný rozpočet, bez ohledu na to, jak byla posouzena účelnost a efektivita daného projektu. Až později, kdy začínaly chybět finanční prostředky, byly projekty zamítány, často i lepší.

Podle zprávy Evropského účetního dvora (EÚD) opatření nebyla dobře zacílena na zastřešující prioritu spočívající v tvorbě pracovních míst. Zavedené metody monitorování a hodnocení neumožňovaly zjistit skutečný stav vytvořených a zachovaných pracovních míst. Ze vzorku kontrolovaných projektů vyplývá, že při předpokládané tvorbě zaměstnanosti byly úspěšné jen v menší míře. Auditoři EU v mnoha případech zjistili, že projekty by byly spuštěny i bez financování EU, omezené prostředky EU byly tudíž použity neefektivně. Kontroly členských států zaměřené na přiměřenost projektových nákladů dostatečně nesnižovaly riziko nadměrných výdajů. Byly také zjištěny případy přílišné administrativní zátěže a prodlení v platbách. Auditoři dospěli k závěru, že celkově komise a členské státy dosáhly prostřednictvím opatření k diverzifikaci hospodářství venkova efektivnosti nákladů jen v omezené míře, protože podpora nebyla systematicky směrována do projektů, u nichž existovala nejvyšší pravděpodobnost dosažení účelu opatření.

Důvodem byla neexistence jasně stanovených potřeb intervence nebo specifických cílů vytyčených v plánech rozvoje venkova (PRV), široká kritéria způsobilosti, která neomezovala projekty na ty, u nichž byla nejvyšší pravděpodobnost dosažení diverzifikace, a výběrová kritéria, která nevedla k výběru nejúčelnějšího projektu nebo nebyla vůbec uplatňována. Příliš často, a zvláště na počátku programového období, byl výběr projektů veden spíše nutností utratit přidělený rozpočet než kvalitou projektů samotných. V některých členských státech byly financovány všechny způsobilé projekty, jestliže byl k dispozici dostatečný rozpočet, bez ohledu na to, jak byl daný projekt posouzen. „Skutečnost, že kontrolované členské státy a regiony jasně neupřesnily, čeho chtějí dosáhnout, svědčí o strategii, která je vedena spíše poptávkou než cíli. V praxi to vedlo ke stavu, kdy stanoveným cílům mohl vyhovět téměř jakýkoli druh projektu,” uvedl člen EÚD odpovědný za zprávu Jan Kinšt.

Nebyl stanoven jasný cíl

Ve svých programech rozvoje venkova by členské státy měly jasně určit, jak a proč pomohou veřejné intervence do nezemědělských činností napravit například selhání trhu související s překážkami zaměstnanosti a růstu. Členské státy by pak pro tyto potřeby měly stanovit konkrétní a měřitelné cíle. Komise by měla schvalovat pouze ty PRV, které představují odůvodněné a komplexní strategie s jasnou logikou a které ukazují, jak veřejná intervence přispěje ke strategickým cílům, které spočívají v tvorbě podmínek pro růst a pracovních příležitostí. Rovněž by měly stanovit a důsledně uplatňovat kritéria, která zajistí výběr nejúčelnějších, udržitelných projektů týkajících se konkrétních cílů členských států. Komise by měla zajistit, aby byla tato kritéria uplatňována správně a soustavně, nikoli jen v případech nedostatku rozpočtových prostředků. Komise by měla členské státy pobízet k přijetí takové praxe, při níž by výdaje na investice byly způsobilé teprve k datu schválení grantu.

Komise by měla zajistit, aby členské státy měly účinné systémy pro kontroly přiměřenosti nákladů. Rovněž by měla být snižována administrativní zátěž a zajištěno, aby platby byly prováděny v přiměřených lhůtách.

Výdaje Evropské unie na rozvoj venkova určené na diverzifikaci jeho hospodářství mají řešit zjištěné problémy venkovských oblastí, jako je vylidňování, nedostatek ekonomických příležitostí a nezaměstnanost. Z těchto výdajů se osobám a venkovským podnikům poskytuje financování na podporu růstu, zaměstnanosti a udržitelného rozvoje. Plánované výdaje EU na tato opatření činily pět miliard eur pro období 2007 až 2013 a další dvě miliardy eur byly vyhrazeny z vnitrostátních finančních prostředků členských států.

Audit zahrnul komisi a její úkoly a šest členských států (Českou republiku, Francii (Akvitánsko), Itálii (Kampánii), Polsko, Švédsko (Västra Götaland) a Spojené království - Anglii (Yorkshire a Humberside).

Chybí odůvodnění pomoci

Evropský účetní dvůr zveřejnil také zprávu týkající se podpor soukromých lesů. Podle ní však nebyla situace v lesnictví v Evropské unii podrobena zvláštní analýze, odůvodňující specifickou finanční pomoc pro zvýšení hospodářské hodnoty lesů. Členské státy v rámci opatření podporovaly činnosti, které neodpovídají cílům programu, které by byly vhodněji financovány z jiných opatření s rozdílnými pravidly způsobilosti a měrami financování podpory, obvykle nižšími. EÚD zjistil, že jen několik kontrolovaných projektů výrazně zvýšilo hospodářskou hodnotu lesů, buďto zvýšením hodnoty pozemků (vybudováním lesních stezek a cest), nebo hodnoty porostů (pěstebními činnostmi jako vyvětvováním či probírkou). Byly zjištěny i případy neúměrně vysoké veřejné podpory. Podle EÚD také členské státy nestanovily hodnotu zalesněných ploch před investicí a po ní a nepožadovaly to ani od příjemců, takže se jen obtížně určuje, zda díky podpoře EU nějaká přidaná hodnota vznikla.

Také v právních předpisech nebyly definovány hlavní prvky opatření, zejména význam „hospodářské hodnoty lesů” a co je to „lesnický podnik”. Členské státy navíc stanovily velice rozdílné velikosti lesnických podniků, při jejichž překročení se vyžadoval lesní hospodářský plán.

Zvláštní opatření Podpora na zvýšení hospodářské hodnoty lesů z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova bylo zavedeno v programovém období 2007 až 2013. Celkový objem prostředků přidělených na toto opatření činil 535 milionů eur. Audit EÚD odhalil nedostatky ve všech složkách programu, a to v koncepci, provádění i monitorování opatření. Auditoři EU dospěli k závěru, že Evropská komise a členské státy neřídily kontrolované aspekty podpory na zvýšení hospodářské hodnoty lesů efektivně a účelně. Vzhledem k tomu, že tento program podpory by měl být zachován i v dalším rozpočtovém období 2014 až 2020, předložil EÚD řadu doporučení, aby program vytvářel přidanou hodnotu EU.

Navrhují přepracovat program

S ohledem na výsledky současného programu EÚD navrhuje, aby jej komise přepracovala tím, že nejprve definuje, v čem spočívá hospodářská hodnota lesů, a posoudí potřeby EU pro zvyšování hospodářské hodnoty, a pak jasně určí hlavní prvky, které by zajistily, aby byla podpora EU na tyto potřeby zaměřena. Ve svých programech rozvoje venkova by měly dostatečně popsat konkrétní hospodářské potřeby a příležitosti u různých typů lesních ploch a příjemců, zlepšit obhospodařování lesů tím, že umožní vypracování lesních hospodářských plánů pro podstatnou část lesnických podniků a budou podporovat certifikaci lesních ploch, stanovit odpovídající požadavky, aby byla podpora lesnictví v rámci politiky rozvoje venkova jednotná, v souladu s předpisy o státní podpoře a maximálně účelná.

EÚD také vyzval členské státy, aby zavedly přiměřené postupy zajišťující účelnost podpory, aby se hospodářská hodnota zalesněných oblastí, kde se investice provádějí, skutečně zvýšila.

Komise by měla vymezit a posoudit potřeby EU pro zvyšování hospodářské hodnoty lesů a jasně definovat hlavní prvky, které by zajistily, aby byla podpora EU na tyto potřeby zaměřena, a vytvořila tak přidanou hodnotu EU. Rovněž by měla zlepšit monitorování opatření tak, aby je členské státy prováděly v souladu se stanovenými cíli. Konkrétně by členské státy měly od příjemců požadovat, aby předkládali podrobné údaje o hodnotě svých zalesněných ploch před podporovanou investicí i po ní, a řídicí orgány by měly mít povinnost tyto hodnoty ověřovat.

Audit se týkal jak komise, tak vybraných členských států (Španělsko - Galicie, Itálie - Toskánsko, Maďarsko, Rakousko a Slovinsko), na něž připadá více než 50 % celkových vykázaných nákladů.