Jakub Železný, moderátor ČT
Kůrovcová kalamita připravila české lesy o miliony smrků borovic smazala, ale také jejich pozitivní vliv jako úložiště uhlíku ke snižování emisí.
Jana Peroutková moderátorka ČT
Podle Ministerstva životního prostředí už taková situace ztěžuje splnění klimatických závazků. V evropském kontextu patří české odlesňování k těm nejhorším.
Milan Brunclík, redaktor ČT
Ty stromy tady rostou třeba 80, 100 i víc let a celou tu dobu pomalu a postupně ukládají do dřeva uhlík. To je taky důvod, proč tak dobře hoří, jenže v poslední době se v Česku masivně kácí kvůli suchu a taky kůrovci. A místo toho, aby lesy uhlík vázaly a pomáhaly tak snižovat emise skleníkových plynů, tak ho zpátky uvolňují. Vlastně z řešení problému se staly jeho součástí.
Miroslav Havránek, ředitel, CENIA
Z Lesů České republiky, které dlouhodobě byly propaduvým sektorem, jímaly emise skleníkových plynů, tak vlastně se stává emisní sektor, který v posledních letech překonal třeba odpadové hospodářství.
Milan Brunclík, redaktor ČT
Zlom nastal v roce 2018 na vrcholu kůrovcové kalamity. Dříve se v půdě a biomase ukládalo každoročně několik milionů tun emisí. Předloni ale skoro 13 000 000 tun vyprodukovaly.
Denisa Kotková, redaktorka/citace: zpráva o životním prostředí ČR, 2021
Stav lesů představuje vážný problém při směřování ke klimatické neutralitě.
Miroslav Havránek, ředitel, CENIA
To odlesnění je bezprecedentní, vlastně ty objemy té těžby se nedají srovnat v podstatě s ničím, co máme v historii, takže ne, není to jenom účetní problém. Je to problém reálný.
Milan Brunclík, redaktor ČT
Kalamita zpomaluje a zakládají se nové porosty, takže schopnost ukládat uhlík by se měla lesům časem vrátit, ale současná situace v Česku je nejhorší v celé Unii.
Miroslav Havránek, ředitel, CENIA
Ze států Evropy vlastně to odlesňování u nás teďko probíhá nejdramatičtěji.
Půda a lesy nepomáhají ani v Irsku nebo Nizozemsku. Celkem v šesti unijních zemích. Kdy se trend v Česku zvrátí, teď odborníci s určitostí nevědí. Milan Brunclík, Česká televize.
Jana Perouktová, moderátorka ČT
Za poslední rok se v Česku podařilo obnovit 50 000 ha lesů. Je to výjimečně vysoké číslo, jak ostatně ukazuje i tento graf. Drtivou většinu tvoří umělé zalesňování holin po těžbě vyžádané kůrovcem. Mírně ale narůstá i přirozená obnova. Při sázení převažují listnaté stromy. Mezi těmi novými je jich přes 52 %. Tabulka ukazuje ty nejčastější druhy. První místo by patřilo smrkům, následují duby a buky. V souhrnné zprávě tak Ministerstvo zemědělství hodnotí loňský rok příznivě. Celková situace ale zůstává velmi vážná. Důkazem je třeba i tato křivka, na níž je patrné, že holin stále přibývá. V předchozích letech se součet držel nad 20 000 ha. Od kůrovcové kalamity ale pořád narůstá.Sledovat dopady klimatické změny na lesní porost pomáhají i moderní technologie. Vědci díky nim získávají podrobnější obrázek o aktuálním stavu dřevin a můžou chystat opatření do budoucna, včetně třeba sázení stromů odolnějších vůči teplotním extrémům.
Radim Matula, Fakulta lesnická a dřevařská ČZU
Se takhle lehce seřízne.
Kateřina Poláková, redaktorka ČT
Nejdřív očistit kůru, potom přivrtat dendrometr. Přístroj měří tloušťku kmene.
Radim Matula, Fakulta lesnická a dřevařská ČZU
Měří s přesností na 1 µm a umožňuje nám to znamená i denní změny tloušťky. Ten dendrometr zaznamenává každých 15 minut tady ty změny.
Kateřina Poláková, redaktorka ČT
Díky tomu vědci vidí, jak strom reaguje na výkyvy počasí.
Radim Matula, Fakulta lesnická a dřevařská ČZU
A teďka, když bylo sucho, tak se fakt smrští hodně a vlastně podle té míry smrštění můžeme určovat, že ten strom byl ve stresu suchem. V tomhle momentě on se stává náchylným na ty choroby a napadení třeba kůrovcem.
Kateřina Poláková, redaktorka ČT
Monitorovací síť v Česku vznikla v roce 2020. Momentálně je po celé republice nainstalovaných přes 700 takových zařízení. Sledují se hlavní hospodářské dřeviny. Monitoring tak může odpovědět na otázku, kde jaké stromy pěstovat.
Radim Matula, Fakulta lesnická a dřevařská ČZU
U borovic to je zajímavý, ty rostou velice špatně, naopak třeba se nám ukazuje jako velice perspektivní dub.
Kateřina Poláková, redaktorka ČT
Ke zkoumání stavu lesů se dá dobře využít i pohled z výšky.Krkonošský národní park v září loňského roku. Napadené stromy jsou vidět na první pohled. Kamera dronu ale zachytí mnohem víc.
Tomáš Klouček Fakulta životního prostředí ČZÚ
Existují části toho záření, který my nejsme schopni vidět lidským okem a to jsou právě záření, který nám dokážu pomoct detekci toho stresu dřív, než vy byste byli schopní odkoukat lidským okem.
Kateřina Poláková, redaktorka ČT
Takhle pak může vypadat výsledek průzkumu. Čím červenější barva, tím větší poškození.
Tomáš Klouček, Fakulta životního prostředí ČZÚ
A když budeme dělat periodicky tady to snímkování, tak můžeme ještě v čase, jak se třeba zdravotní stav toho stromu změnil.
Kateřina Poláková, redaktorka ČT
Lesníkům tak může pomoct včas vytipovat stromy, které je potřeba pokácet. Kateřina Poláková, Česká televize.
ČT 1
