Dřevo patří mezi stavebně nejstarší materiály a zároveň mezi ty nejmodernější. Příznivci dřeva mají na výběr především ze dvou nejpoužívanějších konstrukčních systémů: stavby roubené, nebo montované ze sendvičových stěnových panelů.
V době moderních stavebních materiálů a technologií má motivace k budování dřevostavby trochu jiné prameny než v minulých staletích. Jsou tu výrazně zastoupeny důvody ekologické, estetické, ale také zdravotní. Dřevo patří mezi obnovitelné, snadno zpracovatelné a historicky ověřené přírodní materiály.
Uvnitř dřevěného domu bývá zdravé a příjemné klima se stálou přirozenou vlhkostí vzduchu kolem 40 až 50 procent. Z praktického hlediska je pak nutné zdůraznit, že dřevěnou konstrukci lze snadněji rekonstruovat, demontovat či recyklovat než zděný nebo betonový dům.
Zájem o dřevostavby různého typu u nás každoročně stoupá. Důkazem je i celá řada zajímavých a kvalitní realizací od firem, které na našem trhu v tomto segmentu působí. Za všechny můžeme jmenovat například Atrium, Haas Fertigbau, HK Dřestav, Okal, RD Rýmařov a další.
Ekologické důvody pro výběr dřevostavby mají pro stavebníka i kladný ekonomický a praktický dopad. Velkou výhodou jsou suchá montáž, rychlost výstavby a úspora energie na vytápění. Nejvíce času zabere příprava a realizace betonové základové desky, dřevostavba pak na ní vyroste během dnů či několika málo měsíců. Roubené a srubové domy
Masivní dřevěné stavby patří k nejtradičnějším obytným stavbám na našem území a pro svou překvapivou trvanlivost se zachovaly až do dnešních dní. Zatímco sruby z kulatiny jsou zde spíše vzácnými hosty z Kanady či Ruska, roubení je tradiční a po staletí ověřenou konstrukcí pro dřevostavby.
Hlavními přednostmi masivních roubenek či srubů jsou trvanlivost a tepelný komfort, který vytvářejí, slabinou pak náchylnost k rychlému rozpadu dřeva vlivem vlhkosti. Jak trvanlivost, tak náchylnost k degradaci jsou závislé na vnějších podmínkách.
Dřevěné stěny je třeba důsledně oddělit od zemní vlhkosti a zabránit jakémukoli zatékání střechou, instalacemi, detaily nezakrytých stěn a podobně. Dále je nutné počítat s rizikem kondenzace ve stěnách: prodyšnost dřeva umožňuje průnik páry z interiéru a ta pak může ve stěně kondenzovat. Část vlhkosti dřevo absorbuje a zase uvolní, větší objem vody by zde ovšem mohl být kritický.
Roubené a srubové domy nabízejí především vysokou tepelnou pohodu danou přirozenými vlastnostmi dřeva, tedy nízkou tepelnou jímavostí povrchu (dřevo na dotek nestudí) a velkou tepelnou kapacitou (dřevo dokáže na 1 kg hmotnosti naakumulovat více tepla než beton či železo!). Takže teplem „nabitá" dřevěná stěna prohřeje interiér domu nejen pocitově.
Přes tyto vynikající vlastnosti je tu však jeden problém, a to potřeba naplnění platné normy ČSN 73 0540-4 a ČSN EN ISO 6946, které stanovují součinitel prostupu tepla konstrukcí. Pro běžné jehličnaté řezivo pak vychází tloušťka stěny přibližně 60 cm, a v těchto dimenzích se „roubenka" ze smrku stává prakticky nerealizovatelnou.
Roubené a srubové domy nabízejí především vysokou tepelnou pohodu danou přirozenými vlastnostmi dřeva.
Zateplovat krásné masivní trámy, ať už zvenku nebo v interiéru, vzhledu stavby spíše ublíží, nevhodné zakrytí dřeva navíc může snížit jeho trvanlivost. Roubené stavby také více „pracují" a je třeba se pomocí technických opatření vyrovnat se sedáním konstrukce.
Inspirace by se měla hledat ve skandinávských zemích, kde mají tyto domy letitou tradici. A i když se specifické vlastnosti severského dřeva nedají snadno zařadit do zdejších výpočtových modelů, tyto stavby tam prokazatelně poskytují kvalitní zdravé bydlení a tepelný komfort všem uživatelům. Sendvičové dřevostavby
Moderní podobou dřevostaveb jsou sendvičové konstrukce: fošnový systém, hrázděný a panelový. Ten první je charakteristický především pro Severní Ameriku, druhý je spíše historicky zaměřený, třetí se v současné době u nás těší velkému rozkvětu.
Podstatou sendvičové dřevostavby je nosná konstrukce z dřevěných trámů, vyplněná tepelnou a akustickou izolací, opláštěná stavebními deskami na bázi dřeva, sádrokartonem nebo palubkami. Patří mezi těžké dřevěné skelety, které se vyvíjely z hrázděných konstrukcí.
Jednoduchý a tvarem velmi střízlivý dům Bella 167 s obytným podkrovím. Prostorný, vzdušný a elegantní v kombinaci barev i materiálů užitých na fasádě.
Dřevěné konstrukční prvky jsou dvakrát až třikrát mohutnější než u fošnového systému, bývají lepené lamelové a vrstvené, tak aby bylo dosaženo potřebné kvality. Konstrukce vyniká velkou přesností a minimálními objemovými změnami.
Zajímavosti a výhody panelových dřevostaveb lze demonstrovat na příkladu stavebních prvků domů firmy Atrium. Jednotlivé části dřevostavby jsou vyrobené předem ve výrobních halách, včetně osazení oken, dveří a parapetů, a poté se montují na staveništi jako stavebnice.
Smontování hrubé stavby z připravených dílů zabere jen dva až tři dny, během prvních dnů dostane hrubá stavba střechu. Dům je včetně všech instalací, podlah a povrchových úprav připravený k nastěhování již do 12 týdnů od zahájení montáže.
Díky prefabrikaci lze stavět i přes zimu, aniž by to jakkoli zpomalilo průběh stavby. Jakmile se dokončí hrubá stavba, je možné dům začít vytápět a řemeslné práce provádět i v chladných měsících.
Zdá se vám, že dřevo a panely z něj vyrobené jsou příliš křehké a dům ze dřeva nemůže vydržet? Je tomu přesně naopak. Na nosnou dřevěnou konstrukci těchto domů výrobce poskytuje záruku 30 let.
Bungalov Vela 115 je nabízen v difuzně otevřené konstrukci DifuTech® s izolací IZO PLUS. Součinitel prostupu tepla celou obálkou domu (U) je 0,16. Víte, že...
..dochované části nejstarší roubenky u nás, Hamnousova statku ve Zbečně, pocházejí z druhé poloviny 16. století? Dům byl celou dobu obýván, užíván a dobře udržován, dřevo nebylo nevhodně vystaveno povětrnosti, takže stav konstrukcí je dobrý, a tak mohou sloužit i několika dalším generacím.
Princip srubového roubení se uplatňoval i na středověkých hradech: aby hlavní obytné místnosti nebyly pro panstvo „studené", mívaly podobu prostorného „srubu" zvenčí bytelně obestavěného kamenem.
Po dobytí či opuštění hradu nastalo rychlé pustnutí, vlivem zatékající vody dřevo poměrně rychle degradovalo. Nyní tak na kopcích a skalách pozorujeme jen zbylá torza kamenných stěn a pouze vzácně na nich nalézáme nepatrné otisky dřeva ve zdivu.
Atmosféra interiéru roubeného domu navozuje klid a útulnost, které jsou díky dřevu jako stavebnímu materiálu zcela jedinečné.
Odborná spolupráce na článku: Ing. arch. Pavel Šmelhaus
