Krajina kolem bývalého Dolu 5. květen se vrací k životu. Na rekultivovaných svazích kolem jezera Milada porostou stromy, možná i houby
Ústí nad Labem– Kdysi tu bývalo několik osad. Lokalita pak byla přesypána zeminou vytěženou z hnědouhelného lomu a po letech rekultivací se krajina kolem bývalého Dolu 5. květen u Chabařovic vrací k životu.
Les a pole
Těžba v lomu byla zastavena počátkem devadesátých let, podstatně dříve, než bylo původně projektováno. Tomu se musely přizpůsobit i plány rekultivace. Na základě jednání Sdružení pro revitalizaci území dotčeného těžbou Lomu Chabařovice byla odsouhlasena mokrá varianta rekultivace s tím, že zbytková jáma lomu bude zaplavena. Ministerstvo životního prostředí schválilo v roce 1999 generel rekultivací této lokality. „Na výsypkách a ostatních plochách v okolí bývalého lomu byla naplánováno lesní a zemědělská rekultivace. Převažuje les, ale čím blíže k vodě je porost řidší jen se skupinami stromů a pozemky jsou zatravněny," vysvětlil ekolog Stanislav Štýs, bývalý šéf rekultivací v Severočeském hnědouhelném revíru.
„Rekultivace vnějších výsypek Lochočice a Žichlice o výměře 546,9 hektaru je již ukončena. Rekultivace vnitřních výsypek a skrývkových stran bývalého lomu Chabařovice je rozpracovaná, pokračuje následná pěstební péče na biologické rekultivaci a ověřování parametrů vodohospodářské soustavy jezera Milada," informoval Petr Lenc, ředitel Palivového kombinátu Ústí nad Labem, který má rekultivace na starosti. Na ploše 871,5 hektaru postupně vzniká 328,7 ha lesů, 51,8 ha zemědělských ploch, další plochy tvoří cesty, příkopy a trávníky. Samotné jezero Milada a retenční nádrže zabírají plochu 210,2 hektaru. Poslední na řadě je rekultivace svahů Rabenov část B o výměře 42,80 ha, která začne ještě letos.
Duby i borovice
Ve vznikajících lesích, které budou převážně listnaté, jsou jako pomocné dřeviny využity olše šedá, lepkavá a lípy srdčitá a malolistá. Jako cílové dřeviny byly vysázeny dub letní, javor mléč (klen), jasan ztepilý, habr obecný, z jehličnatých dřevin borovice lesní, případně modřín opadavý. Ve skupinách rostou jeřáb ptačí, topol osika, třešeň ptačí a ve vlhkých polohách vrby. V okrajových partiích jsou vysazovány keře – líska obecná, brslen evropský, kalina obecná, řešetlák počistivý a zimolez pýřitý.
Houby? Možná
Rekultivované území je protkáno základním systémem cest. Jsou na nich vyznačeny cyklostezky, které po zpřístupnění území povedou i v bezprostředním sousedství jezera. A zřejmě se tam objeví i houbaři. „S houbami na rekultivovaných pozemcích je to různé, někde rostou, jinde ne. Bude záležet mimo jiné na kyselosti půdy, poloze a dalších podmínkách. Na severních svazích směrem k Chabařovicím podle mě nic neporoste, ale na druhé straně k Roudníkám bych tak skeptický nebyl. Prostředí je tam opravdupřírodní,užteďjetam hodně zvěře a objevil jsemtam i raritu – pavouka křižáka pruhovaného, který pochází od Jadranu. V Čechách byl zpozorován jeden exemplář někdy za první republiky, ale tamjichžijespousta. Asisejim tam dobře daří. Pro lidi nejsou nebezpeční," uvedl ústecký archivář a houbař Vladimír Kaiser.
