Ministr životního prostředí Pavel Drobil ParlamentnímListům.cz prozradil, jak si chce poradit s kůrovcem na Šumavě či s ekologistickými aktivisty, kteří mnohdy blokují veřejné stavby.

Drobil oceňuje fakt, že se mu podařilo přivést k jednomu stolu všechny zainteresované strany v Národním parku Šumava, jako jsou obce, zaměstnanci ministerstva, zástupci krajů a národního parku.

Bursíkův svévolný zásah

„Začínáme ten problém řešit bez osobních animozit, i když k nějakým personálním záležitostem tam bude muset dojít. Došli jsme k závěru, že 135 bezzásahových zón různě rozesetých po parku je skutečně nesmysl. Dále, že je potřeba vrátit se před ten šílený zásah Bursíka po vichřici Kyrill z roku 2007, kdy Bursík svévolně jen o svém vlastním rozhodnutí druhé zóny zařadil mezi bezzásahové a tím skokem rozšířil bezzásahovost z 12 či 13 procent na dnešních jednatřicet," řekl ParlamentnímListům.cz Drobil.

Podle něho panuje shoda na tom, že bezzásahové zóny budou koncentrovány. Bude jich mnohem méně než deset. Otázka, je zda budou na 21 procentech rozlohy parku. „Ale ono to není o rozloze. To je o tom, jaký bude plán péče v těch zónách. Chceme se vrátit ke stavu před Bursíkem. Například zákon o ochraně přírody a krajiny nic jako bezzásahovost nezná. My se budeme pohybovat v mezích zákona. My si vydefinujeme, co bude náplní péče v první, druhé a třetí zóně," sdělil redakci ministr.

Zkuste kůrovce naučit respektovat hranice

„Pakliže má být některá zóna bezzásahová, ale tím nemíním, že bude bezzásahová absolutně, tak chci vidět, jakým způsobem bude první zóna oddělena od druhé. Aby ta eventuální bezzásahovost neudělala to, co se povedlo Bursíkovi v roce 2007, že se to prostě všechno rozletělo do druhé zóny a nakonec nám kůrovec sežral obrovskou část Šumavy i tam, kde žrát neměl. Zkuste ho ale naučit, aby respektoval nějakou hranici bezzásahové zóny, to se ještě nikomu nepodařilo. Bavme se tedy o těch plánech péče a řekněme si, jak bude definovaná první zóna, co se v ní bude smět, co se v ní nebude smět a jak na tom bude druhá a třetí zóna," dodal Drobil.

Podle Drobila je také velkým kladem, že se mu podařilo společně s Plzeňským a Jihočeským krajem domluvit, že jejich návrh zákona o Národním parku Šumava bude podkladem ministerského návrhu zákona.

Člověk není pro ekologisty důležitým tvorem. Ať se klidně udusí

Ministr Drobil plánuje také upravit územní řízení, aby ekologističtí aktivisté z povolání nemohli svévolně blokovat budování veřejných staveb. Ve společné komisi pracují lidé z ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva životního prostředí a z ministerstva dopravy.

„Chceme odblokovat územní řízení, aby to nebylo tak, že v této zemi jsou stavby předražené, protože kdekdo se do toho plete. Všechno pak stojí strašné peníze, aby se ten proces odblokoval. Protahuje se to i v čase, což stojí strašné peníze. Je zajímavé, že nikomu v této věci nejde o lidi. Do dneška jsem neslyšel, že by někdo litoval 60 tisíc obyvatel Frýdku-Místku, kteří se již deset let kvůli sporům o to, jestli má být postavena severní či jižní trasa obchvatu tohoto města, dusí a kamionová doprava to město v podstatě likviduje a rozřízla ho při dopravní špičce na dvě části. To nikoho nezajímá. Člověk není pro některé druhy aktivistů důležitý," míní Drobil.

Ministrovi jde o to, aby veřejnost nebyla z řízení vyloučena. K řízení by se měli ale vyjadřovat pouze ti, kteří v dotčeném území skutečně žijí.

Zbavme se zelených vyběračů výpalného

„Ne ti, kteří tam účelově přijdou, včera tam ještě nebyli a zítra si tam přihlásí své sídlo, organizační složku a najednou jsou obrovskými hybateli toho území a pak většinou za nějaké ústupky se pak velmi rychle stáhnou. Já si dodneška pamatuji, jak jsme vyjednávali podobnou smlouvu s ekologickými aktivisty o automobilce Hyundai, o průmyslové zóně Nošovice, a jak to byl nekonečný proces, který se ale vteřinu ze vteřiny změnil, když automobilka přišla s tím, že ustaví nadační fond o výši 25 milionů korun a najednou to všechno šlo," prozradil ministr Drobil.

„Já bych velmi rád, aby tyto vyděračské skupiny, tito výběrčí výpalného, nebyli součástí těchto procesů. Ale ti, kterých se to bezprostředně dotýká, to znamená občané, obce, občanská sdružení, která jsou v dotčeném území, tak jejich práva nechci vůbec omezovat, ba naopak. Chci, aby účastníky řízení byli ti, kterých se to dotýká, a ne ti, kteří si z toho udělali výnosný byznys," dodal ministr.