Nejsme Skandinávie, kde dřevostavby bytovým domům jasně kralují, nejsme ani Bavorsko či Rakousko, k nimž nádherné poalpské srubové domy a roubenky také neodmyslitelně patří. I když speciálně v jižních částech jižních Čech, na Šumavě a na pošumavském venkově byly dřevostavby ještě před pár desetiletímivpřevaze. Azasesetamsnad natrvalo vracejí. Protože dřevostavby nejsou jenom krásné a překvapivě ekonomické, jsou i zdravé a ekologické.

Mohla za to císařovna?

Je zajímavé, že za postupným úbytkem dřevěných staveb v českých zemích stála sama osvícená císařovna Marie Terezie. Ta viděla spoušť, jakou ve dřevěných městech nadělaly požáry, a proto ve svých císařských patentech z roku 1771 a 1775 postupně zakazovala stavět nové domy ze dřeva, ale nahrazovat je proti požáru odolnějšími domy zděnými. A tak dřevěná architektura z měst mizela a přetrvávala pouze na venkově a v podhůří. Nicméně dnešní dřevěné konstrukce jsou tvořeny profily o vyšší hustotě, které mají dlouhou dobu prohoření a stavby včetně používání lepidel jako retardérů hoření, jsou konstruovány tak, že v případě požáru není významných rozdílů mezi dřevostavbami a klasickými zděnými materiály.

Jak by přežili v Norsku?

Dnes se v naší příloze věnujeme hodně tlaku na energetickou náročnost staveb. Pověra, že přeci v dřevostavbě musí být zima je už, myslím, zcela překonaná. Jak by jinak přežili v Norsku? Pokud se i jednoduchá dřevostavba správně zaizoluje, dostává se na úroveň nízkoenergetických domů a na vytápění postačí zdroje kolem 7 kW, což jsou například středně velká, ale účinná krbová kamna.

Naopak, je třeba vědět, že dřevo má výborné tepelněizolační vlastnosti, horší je to ale s izolací zvukovou. Eliminaci přenosu zvuku uvnitřdomuje proto třeba řešit již při konstrukci dřevostaveb. Další nemilou vlastností dřeva je fakt, že jako přírodní materiál postupně sesychá a není tvarově tak stálé jako materiály zděné. To je samozřejmě řešitelné používáním vysušených a „odležených” materiálů, ale dřevaři tento problém řeší i technologicky lepením a lamelováním a dalšími úpravami hranolů i konstrukcí domu tak, aby tento efekt co nejvíce eliminovali a dřevostavba byla konstrukčně i izolačně stabilní. Lepené dřevo pak nepracuje tak jako dřevo rostlé...

Nedílnou součástí výstavby domů ze dřeva je samozřejmě ochrana dřeva před degradací, vlhkostí a dřevokazným houbám.

Rychle a efektivně

Dřevostavby ale mají i svoje nesporné výhody, jinak by v zemích s vysokým bytovým komfortem jako je Norsko, Švédsko či Finsko netvořily tři čtvrtiny nových staveb pro bydlení. Především jejich bezprostřední výstavba je rychlejší než u klasických technologií. V dřevostavbě máte uvnitř při stejném obvodu pláště více místa, protože stěny a příčky jsou méně masivní než u klasiky. To přidává vnitřní metry čtvereční navíc.

Hovořili jsme již o ekologické stránce a malém zatížení životního prostředí, to je prvek, na který teprve začínáme býti vnímaví. Řada dodavatelů dřevostaveb rovněž nabízí produkty, které si šikovný stavebník můžedo značné míry realizovat a dokončit svépomocí, takže snižuje náklady na výstavbu na minimum.