OSTRAVA Čtení v letokruzích stromů vypadá na první pohled téměř jako „metafyzická záležitost". Má ovšem precizní vědecké základy. Díky oboru dendrochronologie je totiž možné zjistit stáří dřeva s přesností jednoho roku -až do období neuvěřitelných 8 000 let před naším letopočtem.
Pro zaplněný sál v Národním památkovém ústavu v Ostravě o tom předminulý čtvrtek přednášel Josef Kyncl, jeden ze zakladatelů dendrochronologie v zemi a někdejší vědecký pracovník Botanického ústavu Akademie věd.
Nakladatelství Grada mu nedávno vydalo publikaci Letokruhy jako kalendář i záznamník. Zajímavosti z dendrochronologie. „Ne vše se do knihy vešlo a já bych vás rád seznámil s tím, co jsme museli vynechat, protože to ostatní si můžete přečíst a nemá smysl se opakovat," zahájil Josef Kyncl svou přednášku, která nepostrádala napínavé a až detektivní prvky. Zejména pokud se týká datace meteorologických jevů. Z charakteru dřeva je totiž možné vyčíst třeba klimatické změny, výbuchy sopek nebo nečekaná ochlazení.
Dendrochronologie je vědecký obor, který v posledních letech rozšiřuje poznání minulosti a slouží jako významný datový servis pro historiky, archeology, klimatology, pracovníky památkové péče a vulkanology.
Jejím základem je měření vzdáleností mezi letokruhy a srovnání hodnot se standardizovanými křivkami. Zvláště v současnosti má obor obrovský význam pro archeologii. „Dendrochronologie byla donedávna považována za obor vhodný především k datování dřevin, v posledních dvou desetiletí se ale její možnosti nesmírně rozšířily. Používá se dokonce pojem dendroarcheologie. Samotný obor má stoletou tradici zejména v Americe, protože právě tam rostou tak staré stromy, obrovské sekvojovce na jihu země dosahující tisíciletého stáří," vysvětlil badatel.
Kůlnička na dříví z Norska
Nešetřil překvapivými fakty a jeho přednáška obsahovala i vtipné exkurzy, například ve zjištění, že „nejstarší dřevěná stavba v Evropě je kůlnička na dříví v Norsku, bylo o ní napsáno více než o datování kolínského dómu".
Jak dalece je datování spolehlivé? To je podle Kincla jeden z nejčastějších dotazů, se kterými se setkává. „Jak je to přesné? Plus minus deset let? Nebo pět let? Tento dotaz je naprosto scestný. Pokud datování není příliš spolehlivé, je třeba prakticky využít sekvencí letokruhů, ta musí být dostatečně dlouhá. Stane se, že dostanu od nějakého památkáře za úkol datovat dřevo, ale to má jen pětatřicet letokruhů, což ovšem není spolehlivě datovatelné. Ovšem je možnost využít počítače, ten ukáže hodnoty, které sice nejsou úplně spolehlivé, ale vždy je tady ta nejpravděpodobnější možnost. To není otázka několika let, ale třeba zjištění, že může jít o dataci 1356 nebo 1931, což se dá na základě dalších informací už předpokládat. Takže mohu předmět datovat hypoteticky. Což se dá doložit graficky," dokazoval Josef Kincl na sérii promítaných grafů z dataprojektoru. Pouhé křivky. Ale z nich se dá vyčíst neuvěřitelné množství informací sahajících do historie před naším letopočtem.
Jedno z nejstarších dřev je dub, jehož historie je více jak tisíciletá, ale ještě starší doklady poskytuje borovice. Není nutné, aby takovýto strom rostl v přírodě, stačí jeho zkameněliny, které se nacházejí v různých naplaveninách.
S řadou objevů je spjata překvapivá historie. Posluchači v přednáškovém sále se dočkali takřka detektivního pátrání po jevu, který se odehrál v červnu 1912 v Praze na vrcholku Petřína, pokračoval v Paříži, v Petrohradě, nakonec v severní Africe, aby skončil na Aljašce. V observatoři na Petříně se zjistilo, že slunce nedostatečně svítí, nebyla to chyba technického zařízení, po porovnání s výsledky z dalších observatoří na různých místech světa došlo k zjištění neobvyklého atmosférického úkazu. Na vině byla erupce sopky na Aljašce. To vše se dalo najít zaznamenané v hustotě dřeva, po propojení jednotlivých informací se složilo fascinující puzzle.
„Každý letokruh je jiný, celá dendrochronologie je založena na šířkách letokruhů. Spočívá v jejich vlastnostech, jednou z nich je hustota dřeva, na tom, že jarní dřevo je jiné než zimní. Dřevo roste zdola nahoru, konec vegetace, příchod zimy, podíl vzduchu. U každého letokruhu je to trošku jiné a dá se jeho růst vyjádřit křivkou," vysvětloval dendrochronolog napínavě poslouchajícím divákům.
Jeho obor je zkrátka metoda, jejímž zpracováním se dá odpovědět i na klimatické podmínky, které se na naší planetě odehrály před mnoha tisíci lety.
