Se dřevem se potkáte jak v interiérech – na obkladech, podlahách, nábytku, dveřích, tak i v podobně konstrukčních prvků ve stěnách, stropech a krovech budov a v neposlední řadě na fasádě – ať už ve formě obkladu, nebo výplní otvorů.
Suché dřevo nehnije
Trvalá vlhkost dřeva pod 18 % zaručuje, že nebude napadeno dřevokazným hmyzem ani dřevokaznou houbou. U materiálů na bázi dřeva, např. OSB, je hranice vlhkosti nižší. Většině u nás žijících dřevokazných organismů suché dřevo prostě „nechutná", výjimkou může být například odolná dřevomorka, která je díky svému původu v nehostinných Himálajích odolná a vynalézavá.
Ale ani dřevomorka nemůže začít růst na suchém místě. Proto je vlhkost dřeva naprosto klíčovým parametrem. Stavět z čerstvého mokrého dřeva se ve světle těchto skutečností nevyplácí.
Konstrukce domů – skrytá, ale důležitá
Málokdo dnes tuší, že historické konstrukce hrázdění, roubení, ale i naprosté většiny krovů se dělávaly ze syrového řeziva. Jeho výhodou byla snadná opracovatelnost – tesání, štípání či pouhé dlabání tesařských spojů je ve vyschlém materiálu prakticky neproveditelné. Konstrukce z čerstvého dřeva byly navíc velmi poddajné a vyschnutím se ještě více zpevnily, spoje se „zatáhly".
To vše bylo možné v dobách, kdy trámy krovů a stěn nebývaly nijak hermeticky uzavřeny a mohly se postupně zbavovat své vlhkosti, dřevo volně vysychalo v téměř ideálních podmínkách. Při tomto procesu však dochází k rozměrovým a tvarovým změnám. To se projevuje zejména kroucením dřevěných prvků a vznikem výsušných trhlin. Výsledná přesnost realizovaného díla má tudíž své hranice.
Požadavky na současnou výstavbu jsou diametrálně odlišné, krovy proto musí být vodotěsně zakryty hned po osazení, moderní stavby nejsou průvzdušné (vzhledem k nežádoucím energetickým ztrátám), takže vlhkost v nich obsažená se nemůže bez problému uvolňovat. Je tedy nutné zvolit dřevo zcela vyschlé, uměle vysušené nebo používat stále častěji se prosazující zcela homogenní, lepené profily, dodávané v libovolných délkách.
Nejčastěji se používá tuzemské jehličnaté dřevo. Unikátní vlastnosti má severské dřevo, u nás se nejčastěji setkáte se severskou borovicí. V drsných arktických podmínkách vyrůstá pomalu, její letokruhy jsou velmi těsné. Dřevo získává vysokou hustotu, tvrdost, pevnost a trvanlivost, která se ještě umocňuje u lepených profilů.
Vady versus přirozené vlastnosti
V našem slovníku se vžilo například pro suky, smolníky, točitost vláken, dřeň či bělové dřevo označení „vada dřeva". V podstatě ale jde o jeho naprosto přirozené vlastnosti.
Dřevo jako přírodní materiál jiné být nemůže a hodnotit suk jako vadu v podstatě nelze. Pokud je ovšem více suků na jednom místě, může se snížit pevnost dřeva, je tedy na místě vymanipulování (vyřezání) dané části.
Jsou ovšem vady, které použití dřeva skutečně brání. Hniloba v jakémkoli stadiu, přítomnost živého hmyzu ve dřevě, nadměrná točitost nebo nepřesnost opracování jsou vady, které do stavby nepatří. Naopak nevadí trhliny či obliny bez kůry, ty jsou zcela přirozené a není třeba se jich výrazněji obávat.
KVH profily a lepené lamely
Při plánování domu vyvstane často otázka, zda použít rostlé – masivní dřevo nebo dřevo lepené – lamelované, KVH, BSH apod.
Termín KVH hranoly či profily označuje prvky, které prošly technickým sušením v sušárnách a teprve po vysušení byly ohoblovány na požadovaný rozměr. Díky tomu jsou tvarově a rozměrově stálé a výsledná konstrukce je potom přesnější.
Vyrábějí se formou tzv. nekonečného vlysu, kdy jsou jednotlivé lamely délkově napojované lepeným zubovitým spojem. Pevnost tohoto lepeného spoje je vyšší než průměrná pevnost dřeva. Na konci výrobního procesu se profily zkracují na požadované délky a tím je dosaženo optimální výtěžnosti výroby.
Kvalitativně nejvyšší úroveň nabízí lepené lamelové dřevo. Profily jsou slepeny z jednotlivých lamel o tloušťce maximálně 40 mm. Tím je dosažena maximální tvarová stálost a zároveň vysoká únosnost profilu. Lepené lamely jsou ideální volbou pro viditelné konstrukce krovů nebo stropů a také umožňují realizovat velkorozponové konstrukce bez vnitřních sloupků. Nevýhodou je zhruba dvojnásobná cena oproti rostlému nesušenému dřevu.
Pozor na formaldehyd
Formaldehyd je toxický plyn, způsobující pálení v očích a na sliznicích. V hrozivém množství se uvolňuje třeba z dřevotřískového nábytku. Věděli jste ale, že z oděvu, v němž přijdete ze zakouřené restaurace, se za den uvolní víc formaldehydu než z dřevěné třívrstvé podlahoviny za rok? Vzhledem ke zpřísněným hygienickým normám se dnes výrazně snížilo riziko vlivu na zdraví. Zvýšené uvolnění plynu ovšem hrozí, pokud je deska dlouhodobě vlhká (kondenzace nebo zatékání).
OSB a mýty
OSB deska bývá někdy nesprávně označována jako dřevoštěpková či dřevotřísková deska. Ve skutečnosti se vyrábějí z velkých třísek, které jsou cíleně orientovány, vrstveny a pojeny lepidly s minimálním obsahem škodlivin. Výsledkem jsou výborné statické vlastnosti, desky se dodávají v různých stupních odolnosti proti vlhkosti.
Nabízejí bohaté možnosti ve výstavbě, je ovšem potřebné důsledně dodržovat nejen správný způsob používání, ale i skladování. Balík desek položený do bahnité kaluže na stavbě svědčí o diletantství stavební firmy.
Zeptejte se v Dřevařském ústavu...
Při pochybnostech o vadách staveb ze dřeva stačí využít služeb Dřevařského ústavu a nechat si nejen materiál, ale i provádění stavby zkontrolovat. Pro dřevěné konstrukce nebo nosné prvky platí kritéria třídění podle ČSN 73 2824-1 Třídění dřeva podle pevnosti – Část 1: Jehličnaté řezivo (je identická s DIN 4074). Dřevařský ústav nově nabízí službu Kvalitní stavba s důkladnou prověrkou budovy, kvality dřeva a materiálů na bázi dřeva. Dokáže změřit i množství uvolňovaného formaldehydu. Vystaví certifikát o řádném provedení stavby. Diagnostika se provádí v takovém stupni rozestavěnosti, kdy lze závady odstranit.
Stojan Černodrinski
