Petr Harašta
Téměř před deseti lety byl vydán mezinárodní standard FAO známý pod zkratkou ISPM 15. Od druhé poloviny roku 2002 některé země začaly po dovozcích, kteří využívají k dovozu zásilek na jejich území dřevěný obalový materiál, požadovat, aby splňovali dovozní požadavky. Kromě jiného vyžadují ošetření těchto obalů proti škodlivým organismům a označení mezinárodní značkou IPPC.
Obsahem standardu ISPM 15 (FAO ISPM 15 Regulace dřevěného obalového materiálu v mezinárodním obchodu, Řím, 2009) je popis fytosanitárních opatření, která by měla snížit riziko zavlékání a šíření škodlivých organismů dřevěným obalovým materiálem.
Popis standardu ISPM 15 a výjimky
Standard ISPM 15 popisuje odpovědnosti NPPO (Národních organizací pro ochranu rostlin – National Plant Protection Organization), které v jednotlivých zemích řeší fytosanitární problematiku a stanoví mimo jiné pokyny pro výrobu, ošetření a označení dřevěného obalového materiálu. V České republice zajišťuje tyto úkoly Státní rostlinolékařská správa (SRS).
V tomto článku jsou vybrány pouze nejdůležitější části ISPM 15. Týkají se pokynů, které mohou při nedodržení prodloužit a prodražit vývoz kvůli zadržení zásilky.
Pokyny standardu zahrnují všechen dřevěný obalový materiál, který může být cestou pro šíření a zavlékání škodlivých organismů představujících riziko hlavně pro živé stromy. Týkají se dřevěného obalového materiálu, jako jsou bedny, krabice, laťové bedny, proklady, palety, kabelové bubny a cívky či kotouče, které se mohou vyskytovat téměř v každé dovážené zásilce, včetně zásilek, které by běžně nepodléhaly fytosanitární prohlídce.
Standard ISPM 15 (dále jen „standard”) myslí i na výjimky, kdy požadavky na ošetření a označení nemusí být plněny. Jedná se o dřevěné předměty, které nepředstavují velké riziko pro šíření a zavlékání škodlivých organismů a jsou z tohoto standardu vyjmuty:
! dřevěný obalový materiál vyrobený výhradně z tenkého dřeva (o tloušťce 6 mm nebo méně);
! dřevěný obalový materiál vyrobený zcela ze zpracovaného dřevěného materiálu, jako je překližka, dřevotřískové desky, plošně lisované desky (OSB) nebo dýha, které byly vyrobeny za použití lepidla, tepla nebo tlaku, nebo jejich kombinací;
! sudy na víno a lihoviny, které byly zahřívány během výroby;
! dárkové krabice na víno, doutníky a další komodity vyrobené ze dřeva, které bylo zpracováno nebo vyrobeno způsobem, který je učiní prostými škodlivých organismů; ! piliny, hobliny a dřevitá vlna; ! dřevěné součásti trvale připojené k dopravním prostředkům a kontejnerům.
Základním fytosanitárním opatřením proti šíření a zavlékání škodlivých organismů dřevěným obalovým materiálem je povinnost vyrábět tento materiál pouze z odkorněného dřeva. Dalšími kroky je pak jeho ošetření jednou ze schválených metod a následné označení mezinárodní značkou IPPC. Standard popisuje také pokyny týkající se materiálů, respektive obalů, které jsou znovu použity, opravovány nebo znovu zpracovány.
Dřevěný obalový materiál, který byl ošetřen a označen v souladu se standardem a který nebyl opravován, znovu zpracován nebo jinak změněn, nepožaduje opětovné ošetření nebo označení značkou v průběhu celé doby životnosti materiálu.
Oprava, nebo znovuzpracování?
Standard uvádí, že pokud byla nahrazena až třetina komponentů obalu, hovoří se o opravě. Pokud je vyměněna více než třetina komponentů, hovoří se o znovuzpracování obalu. V případě, že je obal opravován již ošetřeným materiálem či komponenty, musí být každý komponent také náležitě označen. U znovuzpracování obalu pokyn uvádí, že obal po výměně komponentů by měl být celý znovu ošetřen, původní značka odstraněna a obal opatřen značkou novou.
Podrobněji jsou tyto postupy popsány ve standardu ISPM 15, případně ve vyhlášce č. 384/2011 Sb., o technických zařízeních a o označování dřevěného obalového materiálu (dále jen „vyhláška”), kterou je prováděn zákon č. 326/2004 Sb., v platném znění v ustanovení § 68 až 69a), které se týkají provozování technických zařízení (sušáren řeziva) a označování dřevěných obalů.
Metody ošetření dřevěného obalového materiálu
! Odkornění První metodou či opatřením pro řezivo použité pro výrobu dřevěných obalů je odkornění. Všechny dřevěné obaly se musí vyrábět z odkorněného řeziva. ! Tepelné ošetření Tepelné ošetření je první metodou, kterou uvádí ISPM 15 (kód pro ošetření HT). Dřevěný obalový materiál musí být zahřátý podle zvláštního technologického postupu vhodného jak z hlediska užité teploty, tak i z hlediska doby ohřevu, při němž se dosáhne minimální teploty 56 °C při minimální době trvání 30 minut dosažených nepřetržitě v celém profilu dřeva (včetně jeho jádra).
K dosažení těchto parametrů mohou být vhodné různé zdroje energie nebo zpracování. Například umělé vysušení (kiln drying KD), teplota vyvolaná při chemické tlakové impregnaci (chemical pressure impregnation), mikrovlnné nebo jiná ošetření – mohou být považována za tepelné ošetření, pokud splní parametry pro tepelné ošetření stanovené tímto standardem.
! Ošetření metylbromidem Ošetření metylbromidem (CH3Br) je metoda chemické fumigace dřevěného obalového materiálu (kód pro ošetření MB). Dřevěný obalový materiál musí být fumigován metylbromidem podle schématu uvedeného ve standardu, při kterém je dosaženo minimální koncentrace metylbromidu za jednotku času (CT) během 24 hodin při teplotě a konečné reziduální koncentraci specifikované ve standardu. Tato metoda je standardem uvedena, ale zároveň je doporučeno, aby se dávalo přednost jinému, alternativnímu ošetření schválenému standardem.
Fumigace dřevěného obalového materiálu se v České republice neprovádí. Použití metylbromidu je v ČR zakázáno a žádný subjekt není pro tuto metodu Státní rostlinolékařskou správou registrován.
Označování dřevěného obalového materiálu
Označování ošetřeného dřevěného materiálu patří ke konečné fázi výroby dřevěných obalů, bez jehož provedení přesně v souladu se standardem a dovozními požadavky jednotlivých zemí se použití dřevěných obalů v mezinárodním obchodu může zkomplikovat.
Značka udává, že dřevěný obalový materiál byl podroben schválenému fytosanitárnímu ošetření v souladu s tímto standardem. Zahrnuje následující požadované součásti: ! symbol (IPPC); ! kód země (dvoupísmenný ISO kód);
! kód výrobce/poskytovatele ošetření (přidělený NPPO/SRS výrobci dřevěného obalového materiálu nebo poskytovateli ošetření);
! kód ošetření (pomocí vhodné zkratky – HT nebo MB).
Vzhled symbolu se musí přesně podobat vzorům a musí být umístěn nalevo od ostatních součástí. Revidovaný text standardu ISPM 15 z roku 2009 a nově také vyhláška uvádějí vzory značek k označování dřevěných obalů. Příklad vzoru značky a označení dřevěného obalu podle vzoru uvádí obrázky 1 a 2.
Použití značky
Velikost, použitý typ písma a pozice značky se může lišit, ale její rozměr musí být dostatečný, aby byla viditelná a čitelná pro kontrolní orgány bez použití vizuálních pomůcek. Značka musí mít tvar obdélníku nebo čtverce a musí obsahovat uvnitř ohraničení vertikální linku oddělující symbol od součástí kódů. K usnadnění použití šablony mohou být přítomny malé mezery v ohraničující lince, ve vertikální lince a jinde mezi součástmi značky.
Značka nesmí obsahovat uvnitř ohraničeného prostoru žádné jiné informace. Pokud se zamýšlí použít doplňkové značky (např. obchodní značka výrobce, logo autorizačního orgánu), které by mohly být užitečné k ochraně značky na národní úrovni, mohou být takové informace součástí značky, ale vně jejího ohraničeného prostoru.
Značka musí být: ! čitelná, ! trvalá a nepřenosná, ! umístěná na viditelném místě a pokud možno na nejméně dvou protilehlých stranách použitého dřevěného obalu, ! nesmí být napsána ručně, ! neměla by být provedena červenou nebo oranžovou barvou, protože tyto barvy se používají k označování nebezpečného zboží.
Pokud je dřevěný obal složený z různorodých součástí, výsledný složený celek by měl být považován za jediný komplet pro označení značkou. Na složeném kompletu dřevěného obalu vyrobeného jak z ošetřeného dřeva, tak i zpracovaného dřevěného materiálu (kde zpracované součásti nepožadují ošetření) může být značka přiměřeně umístěna na částech zpracovaného dřevěného materiálu tak, aby bylo zajištěno, že je na viditelném místě a v dostatečné velikosti.
Označování pomocného dřeva
Ošetřené dřevo pro použití jako pomocné nemusí být až do naložení na přepravní prostředek nařezáno na konečnou délku. Proto je důležité, aby přepravce zajistil, že veškeré pomocné dřevo použité k zabezpečení a podpoře zásilek je ošetřeno a je na něm zobrazena celá předepsaná značka. Malé kousky dřeva, které neobsahují všechny požadované prvky značky, by neměly být použity jako pomocné dřevo nebo musí být dodatečně označeny. Možnosti pro označení pomocného dřeva zahrnují:
! použití značky na kusech dřeva určeného k použití jako pomocné dřevo po celé jejich délce ve velmi krátkých odstupech (tam, kde jsou následně nařezány malé kousky použité jako pomocné dřevo, by řezy měly být provedeny tak, aby celá značka byla přítomna na pomocném dřevu);
! dodatečné použití značky na ošetřeném pomocném dřevu na viditelném místě po jeho nařezání (to lze provést v případě, že přepravce je způsobilý k označování dřevěného obalového materiálu podle zákona).
Dodržování zákona a standardu ISPM 15
Ustanovení zákona, která se týkají dřevěných obalů použitých pro vývoz zboží do třetích zemí, uvádí v § 28 zákona povinnost ošetření a označení dřevěných obalů, pokud je tento požadavek oznámen dovážející případně provážející třetí zemí s tím, že tyto dřevěné obaly musí být ošetřeny a označeny v souladu s ustanovením o technických zařízeních (sušárnách) a označování dřevěných obalů uvedeným v paragrafech 68 až 69a) zákona.
Tento požadavek Státní rostlinolékařská správa kontroluje v případech, kdy země dovozu vyžaduje k zásilkám obsahujícím dřevěné obaly vystavení rostlinolékařského osvědčení (fytocertifikát). V těchto případech inspektoři oddělení vnější fytokaranténní kontroly provádějí před vystavením tohoto osvědčení kontrolu dřevěných obalů, zda splňují požadavky, a tyto podrobnosti týkající se ošetření a označení dřevěných obalů poté do něj zapisují. Případné nedostatky tak lze vyřešit ještě před zahájením vývozu.
Vystavení rostlinolékařského osvědčení na zásilku se dřevěnými obaly je však dnes téměř okrajová záležitost, protože požadavek na vystavení takového rostlinolékařského osvědčení se uplatňuje velmi zřídka (například Thajsko). Vývozy zásilek se dřevěnými obaly do ostatních zemí světa se řídí pouze dovozními požadavky daných zemí bez potřeby kontroly SRS, avšak již bez případného zásahu ze strany SRS před vývozem. I v tomto případě platí, že „za provedení ošetření, označení vyváženého dřevěného obalu se zbožím odpovídá vývozce”.
Ve věci dovozních požadavků jednotlivých zemí je SRS vývozcům nápomocna poskytováním informací o těchto zemích/požadavcích, které zveřejňuje na internetové adrese
http://eagri.cz/public/web/ srs/portal/mechanizace/informacek-susarnam/pruvodce-implementaciIPSM15.html
Uplatňování opatření po zjištění nedostatků
Protože se problematice dřevěných obalů věnuje stále větší pozornost, a to jak ze strany vývozců, tak dovozních zemí, je nezbytné požadavky na dřevěné obaly, jejich ošetření a označení dodržovat a při vývozu například zásilky na dřevěné paletě do třetí země splnit vše, co se požaduje. Všechny země, které implementovaly standard ISPM 15 kontrolují přísně dodržování uvedených požadavků a v případě zjištění jejich nedodržení jsou závěry nekompromisní.
Jsou známa tři základní opatření, která je možné uplatnit v případě, kdy dřevěné obaly v zásilce neodpovídají požadavkům:
! zásilka/dřevěné obaly bude před vpuštěním na území země dovozu ošetřena, pokud to dovoluje povaha zásilky;
! zásilka bude přeložena na jiné palety/obaly a původní obaly budou zničeny;
! zásilka bude vrácena zpět do země původu.
To vše na náklady dovozce.
Tato opatření se zavádí v případech, kdy značka neodpovídá vzoru nebo označení je nečitelné. Příklad závadného označení uvádí obrázek 3. Dále se opatření uplatňují při zjištění známek přítomnosti škůdců ve dřevě kontrolovaných obalů (výletové otvory na obrázku 4). Případná další opatření vycházejí z konkrétních dovozních požadavků dané země.
Je evidentní, že dodržování zmíněných pokynů eliminuje problémy s dovozem zásilek za použití dřevěných obalů do místa určení. Vývozci se tak vyhnou nepříjemným situacím, kdy musí v krátkém čase vyřídit všechny předložené požadavky, aby zboží bylo vpuštěno na území dovozní země.