Opava – Morava a také Slezsko se potýká s celkem palčivým problémem. Smrkové porosty totiž chřadnou. Výjimkou nejsou ani lesy na Opavsku a v okolí Vítkova. Lesníci ovšem znají řešení. Chtějí začít s výsadbou douglasky tisolisté, která na rozdíl od smrku odolává negativním vlivům.

Pod špatným stavem smrků se podepsaly zejména tři faktory. Jedná se o nedostatek vláhy, šíření kůrovce a houby václavky. Alespoň to poznamenal předseda České lesnické společnosti Pavel Draštík. „Smrk v některých lokalitách již v poměrně mladém věku i přes veškerou snahu a péči usychá, což způsobuje ekologické i ekonomické komplikace,” vysvětloval. V Oderských vrších, na Opavsku, Frýdecko­Místecku a v okolí Vítkova panuje nejhorší stav a je dost možné, že místní lesy potká něco podobného jako v minulém století Krušné hory. Zdejší lesní porosty byly zdecimovány vlivem imisí.

Na severozápadě republiky to v posledních desetiletích vyřešili tím, že mimo jiného změnili druhovou skladbu tamních porostů. Fungovat by to údajně mohlo i na opačném konci ČR. Odborníci mají na chřadnoucí a rozpadající se smrkové porosty recept. Na Moravě a ve Slezsku by chtěli začít s vysazováním tzv. douglasky.

Jde o jehličnatou dřevinu z čeledi borovicovitých. Lepší odolnost vůči nepříznivým podmínkám je zajištěna díky kůlovému kořenu, který se dokáže dostat k vodě a také lépe odolává větru. „Douglaska má výrazně větší produkci dřevní hmoty než smrk, což vynahradí mírně vyšší náklady na její pěstování a výchovu. Stejně jako smrk ji lze použít pro technické stavební dříví či výrobu celulózy,” pokročil dále Pavel Draštík.

I když se nahrazení smrku douglaskou dost možná jeví jako ideální řešení, hospodářské plány s tímto stromem nepočítají. Orgány ochrany přírody k němu totiž přistupují jako ke geograficky nepůvodnímu druhu. Zkušenost ze zemí našich sousedů přitom poukazuje na to, že obavy jsou dost možná zbytečné. „Lesníci v Rakousku a Německu douglasku, která se do Evropy dostala před 200 lety ze Severní Ameriky, běžně vysazují. Snaží se najít hospodářsky výnosnější dřeviny,” pokračoval.

Mínění Pavla Draštíka z České lesnické společnosti je podpořeno i Lesy České republiky. Jejich tiskový mluvčí Zbyněk Boublík už dříve uvedl, že douglaska patří mezi stabilizační dřeviny s příznivým vlivem na statickou i ekologickou stabilitu lesních porostů. Na přínosu douglasky pro české lesy, kde smrk chřadne a mizí, se na nedávné odborné konferenci shodlo také 170 zástupců z lesnických subjektů a ministerstev zemědělství a životního prostředí.