Dotace na takzvané podporované zdroje energie ze státního rozpočtu má příští rok činit 27 miliard korun, tedy stejně jako letos. Schválila to dnes vláda, informoval na tiskové konferenci po jednání kabinetu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Původní návrh rozpočtu pro příští rok počítal s 20 miliardami korun, později s 23 miliardami korun. Havlíček dnešní navýšení zdůvodnil snahou pomoci podnikatelům a firmám vyrovnat se s rostoucími cenami energií. Pomoc ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podle něj chystá i pro nízkopříjmové domácnosti.
Energetický regulační úřad (ERÚ) v červnu upozornil na to, že pokud by stát omezil financování podpor ze státního rozpočtu nebo by nenašel dodatečné zdroje pro krytí jejich případného nárůstu, rozdíl by museli uhradit spotřebitelé, konkrétně firmy a podniky na hladinách vysokého a velmi vysokého napětí.
Celkové náklady na podporované zdroje energie v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, loni jim bylo vyplaceno 45,4 miliardy korun. Část kryje státní rozpočet, zbytek dotují zákazníci. Úsporu by měla přinést novela zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou Sněmovna nedávno schválila přehlasováním senátního veta.
Havlíček zároveň oznámil, že MPO začalo hledat řešení pro zmírnění dopadů růstu cen energií pro domácnosti s nižšími příjmy. "V tuto chvíli jsem v kontaktu s některými evropskými zeměmi, které se vydaly touto cestou. Hledáme optimální model. Pro domácnosti hledáme vhodnou formu dotace. Během několika dnů bude koncept připraven a představen," uvedl Havlíček.
Vyšší účty za energie hrozí firmám a domácnostem v celé Evropě. Některé státy už přijímají opatření, která by až trojnásobně vyšší ceny energií kompenzovala spotřebitelům. Francie minulý týden oznámila, že rozdá na pomoc chudým domácnostem asi 580 milionů eur (14,7 miliardy Kč) nad rámec pomoci, kterou jim na účty za energie poskytuje dlouhodobě. Podpůrná opatření připravily i vlády v Řecku a ve Španělsku.
Britská vláda pak dnes oznámila, že zvažuje, že dodavatelům energií nabídne státem garantované půjčky. Reaguje tak na prudký růst cen zemního plynu, který ohrožuje hlavně menší dodavatelské firmy. Výrazně dražší energie znemožňují poskytovatelům dodat je za ceny, které si s odběrateli dříve ujednali. Některým podnikům tak hrozí krach.
Analytici odhadují, že ceny energií pro české domácnosti porostou v následujících měsících nejen u elektřiny a plynu, ale například také u uhlí. U elektřiny a plynu očekávají nejpozději na podzim kvůli vysokým velkoobchodním cenám růst cen u nezafixovaných produktů řádově až o 20 procent, což může znamenat, že lidé si připlatí až tisíce korun.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda uvedl, že situaci na trhu ovlivní evropská politika, mimo jiné evropská zelená dohoda (Green Deal). „Evropská komise v balíčku, který navrhuje od července, uvádí, že v důsledku těchto politik by mohla padnout do energetické chudoby třetina obyvatel EU, tj. přes sto milionů lidí. V Česku by se tak mohlo jednat až o 3,5 milionu lidí,“ dodal.
ČTK
