Radní Plzeňského kraje pro životní prostředí Václav Štekl řekl Deníku:

Praha– Před dvěma týdny poslanci nečekaně v prvním čtením schválili návrh zákona o národním parku Šumava tak, jak ho předložil Plzeňský kraj. Proti jeho znění se však vzedmula vlna kritiky, a to jak ze strany ministerstva životního prostředí, tak ekologických aktivistů. Kritizují především nové řešení zóna vznik obecně prospěšné společnosti, která by na Šumavě dostávala veškeré zakázky a kontrolovali by ji regionální politici. Šumava na svůj zákon čeká už přes dvacet let. Plzeňský návrh pro Deník obhajuje jeden z jeho tvůrců Václav Štekl.

* Jak si představujete rozvoj stavební činnosti na Šumavě?

Na území národního parku se nachází 22 obcí, které ale nejsou skanzenem. Je proto logické, že na území těchto obcí může docházet k určité stavební činnosti, a to jen v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací, ke které se vyjadřuje správa národního parku (NP). Kraj tedy ve svém návrhu definuje nově vznikající čtvrté zóny, což je území obcí, kde je určitý rozvoj povolen. Jedná se o bezprostřední okolí obcí, které by celkově nemělo překročit šest procent rozlohy parku. Ostatně tak tomu je i v současné době. V jiných zónách nepředpokládáme a ani si nepřejeme další stavební činnost. V rámci třetích zón lze hovořit ještě o drobných stavbách sloužících turismu, jako je například přístřešek na cyklostezce. Nic většího, co by podléhalo řízení o umístění stavby, by nemělo být povoleno jinak než z důvodu silného veřejného zájmu převyšujícího zájmy ochrany přírody. Obavy z nekontrolovatelného pronikání developerů na Šumavu jsou neopodstatněné, protože k němu nedochází ani nyní, kdy jsou pro to legislativní podmínky možná příznivější.

* Zákon počítá s obecně prospěšnou společností, která bude hospodařit s majetkem. Jak by měla fungovat?

Se vznikem takové společnosti počítá již zákon o ochraně přírody a krajiny, takže zakotvením této společnosti do zákona o Šumavě dochází jen k naplnění představ zákona z roku 1992. Zřídit by ji měla správa NP, řídil by ji ředitel jmenovaný šestičlennou správní radou, ve které by seděli zástupci ministerstva životního prostředí a zemědělství, správy NP, krajů a obcí. Tato společnost by byla nezisková, takže výnosy ze své činnosti by musela vložit zpět do zlepšování stavu přírody na Šumavě. Zároveň by měla hospodařit prostřednictvím svých zaměstnanců, takže by byla důležitým sociálně-ekonomickým faktorem v regionu, kde místní obyvatelé jen velmi těžko shánějí pracovní příležitosti.

* Šumavu dlouhodobě trápí kůrovec. Jak by měl v následujících letech vypadat boj proti němu?

Rozhodující je definovat jednotlivé zóny ochrany přírody a jejich režim ochrany a objektivně je pak vymezit v terénu. Pokud z hlediska bezzásahovosti proti kůrovci budou vymezeny především horské smrčiny, kde je jeho gradace součástí jeho přirozeného vývojového cyklu, nebude to vzbuzovat protesty. V lesích se silně pozměněnou druhovou skladbou s převahou smrkových monokultur je třeba proti kůrovci zasahovat a využít každé příležitosti zvýšit stabilitu porostů.

* Jste ochotni z některých svých požadavků ustoupit?

Názorů a lidí zainteresovaných do problematiky je mnoho, logicky existuje i mnoho názorů na nastavení legislativních pravidel. Celou dobu jsme deklarovali, že toto je kompromisní návrh diskutovaný s Jihočeským krajem i obcemi. Základ byl vypracován v roce 2010, po domluvě s předchozím ministrem nebyl předložen, neboť ministerstvo slíbilo, že vypracuje vlastní návrh, na kterém budeme spolupracovat. Dosud ministerstvo nic nepředložilo, tak nám došla trpělivost a podali jsme návrh vlastní. Protože jádro zákona bylo vypracováno v roce 2010, došlo mezitím v některých věcech k určitému vývoji, nebráníme se určité pasáže zákona přepracovat. Například obecně prospěšnou společnost. Je třeba reflektovat nový občanský zákoník, který přináší do této oblasti změnu. Nebráníme se ani celkovému vypuštění této části.