Naši zemi sužuje velké sucho, které může na dlouhou dobu ovlivnit náš život. Vláda by se měla hlouběji zabývat úlohou lesů, které na stav sucha, klima, povrchové i spodní vody a také na jakost ovzduší, mají rozhodující vliv.
Z historie je známo, že nesprávné zacházení s lesy mělo velmi nepříznivý vliv na dřívější bohatou přírodu na Blízkém východě i v Evropě, například v přímořských oblastech Francie nebo Holandska. Voda je největším bohatstvím země. Kde se s ní nesprávně hospodaří, usadí se dříve nebo později poušť.
K dobrému hospodaření s vodou máme velmi účinný prostředek, a to je les. Některé nesprávné postupy se začaly uplatňovat v posledních desetiletích i u nás. Jde o uplatňování bezzásahových postupů v národních parcích, po nichž odumřelo přes 20 000 hektarů dospělých lesů na horských hřebenech Šumavy, i prosazování této metody u Lesů ČR.
Odborníci z oblasti fyziky, přírodních věd i lesnictví zdůrazňují významný vliv lesa na jeho obnovu, na zachycování horizontálních i vertikálních srážek, jejich uvolňování, na jejich odtok, rychlost odtávání sněhu, na ztrátu vlhkosti vypařováním, na kolísání teploty, na kondenzaci vodních par, na ochranu před povodněmi, na jakost povrchových i podzemních vod, na ochranu před přírodními požáry, na vysoušení půdního povrchu a ztrátu humusu, na teplotu půdy i přízemního ovzduší.
Situace v našich lesích vyžaduje, aby jejich stav byl pečlivě chráněn, zejména jejich hustota, podíl dřevin, aby dospělé lesyneusychaly. Dospělé lesy jsou pro hospodaření s vodou nejdůležitější. Pokud vláda bude vycházet ze zpráv, že rozloha lesní půdy roste, nemůže to být považováno za řešení problémů sucha, neboť vliv na vodní poměry mají především dospělé lesy. Měly by být chráněny před všemi škůdci, měly by být pozorně těženy, a to jen v takovém množství, které za dobu kácenípřiroste. Jejich zelená živá koruna je hlavní nositelkou jejich významu. V místech, kde je takových lesních porostů málo nebo jsou řídké, je třeba přistoupit k umělému vysazování, i když jejich užitečný přínos se projeví až po desetiletích.
Největšímnožstvívodyjsou schopna zadržet zalesněná povodí. Odlesněná povodí vedou k výraznému přehřívání povrchu, k rozkladu organických látek a jejich odnosu, vzniká fotodestrukce půdních organických látek, a tím uvolňování iontových forem škodlivého hliníku a železa, zvyšuje se tím okyselování vody a zvyšuje elektrická vodivost vody.
Nechat záměrně usychat dospělé lesy poškozuje naši přírodu i budoucí lidské generace. Dospělé zdravé, zelené lesy jsou nejdůležitější při utváření klimatu. Je třeba zhodnotit škodlivý vliv, který na lesy a tím i na vodu mají kroky, které v minulých desetiletích způsobily likvidaci dospělých lesů v Národním parku Šumava, a to zejména proto, že šumavské hřebeny mají při západním proudění vzduchu velký význam na letní i zimní srážky pro celé území republiky.
Je třeba upozornit na to, že i při řešení otázek nepříznivého vlivu smogu v některých oblastech se naše orgány vyhýbají úlozelesního hospodářství, ačkoliv právě lesy a jejich dospělé stromy mají výrazný vliv na zachycování plynných i tuhých emisí a na produkci kyslíku a prchavých, volatilních látek, které působí příznivě na naše dýchání. Do programu řešení otázek sucha a ovzduší by měly být zakotveny úkoly pro lesní hospodářství u všech majitelů lesů včetně národních parků.
O autorovi| Ing. Ivo Vicena, CSc, lesník, soudní znalec a specialista na ochranu lesa
