Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Sucho trápí ovšem nejenom Česko, ale i další evropské země. Třeba obyvatelům Říma hrozí, že budou muset radikálně šetřit vodou. Jinde sucho způsobuje rozsáhlé požáry. Ale mnohem hůř než Evropa je na tom Afrika. Vědci mluví o vysychání velkých částí Afriky, přičemž proměny půdy v poušť budou podle nich pokračovat a přinesou další rozsáhlejší hladomory. Ty letos hrozí hned ve třech zemích. Na samém pokraji vyhladovění je přes deset milionů lidí v Somálsku, v Nigérii a taky v Jižním Súdánu. Také údaje americké agentury NASA dokládají katastrofální degradaci půdy v celé Africe, přičemž čerstvá studie uvádí, že víc než 40 milionů Afričanů je závislých na půdě, jejichž zemědělský potenciál je na rychlém sestupu. A v Událostech, komentářích geolog Václav Cílek. Dobrý večer, vítám vás.
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dobrý večer.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Už si zodpovědní uvědomili, že voda je problém nebo že voda bude problém nebo už je problém?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, my to všichni chápem a většina z nás s tím nic nedělá. To je jako s tou půdou. Byl za mnou jeden soukromý zemědělec a říkal: Heleďte, traktor koupit si není problém, ale koupit si vztah k půdě problém je. Jo, a podobně prostě s tou vodou, pokud to doopravdy na nás nespadne z první ruky a nepocítíme to, jako teďko obyvatelé Říma nebo Španělska nebo dalších zemí, tak vlastně to tak jako bereme jako, jakože se to někde děje, ale že se nás to zatím netýká.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Takže se nás to týká?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano. Začíná se nás to týkat, takhle, protože ty perspektivy do tý budoucnosti jsou poměrně jako neveselý, musím říct. Já jsem ještě dneska procházel několik klimatických zpráv ohledně Evropy, jo, a to jsou takový jako údaje, třeba že v Český republice se za třicet let zvýšila teplota půdy uvnitř půdy o nějakých 0,7 stupně Celsia, že v Německu za posledních několik dekád v půdě ubylo okolo 25 litrů na metr čtvereční, jo. Je to tím, že je o trošku teplejc a že o trošku dřív začíná sezona, takže ty rostliny prostě vytáhnou tu vodu. To znamená, anebo prostě příklad, jak jste se vlastně tady před chviličkou ptal. Já když dneska jdu do lesa na Českolipsko a po dešti si zahrábnu deset centimetrů, což jsem udělal teda zrovna včera, pod povrch, tak je tam suchej písek, jo. Takže jako skončí déšť, déšť je vydatnej a jako vy jasně vidíte...
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Voda je pryč.
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
...tendenci k suchu, ano.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
A co dělá písek v lese? Tak to jsou špatně vysázené lesy, špatná péče o půdu?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ne, ne, tam je pískovec, takže ten se rozpadá, takže tam je to jako pořád to...
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
No, a nemá tam být něco jiného než lesy třeba? Jestli se špatně nestaráme? Ti, kteří se starat mají, jestli se špatně o tu půdu nestarají, že na místech rostou věci, které tam růst nemají.
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, to je zase tahlec ta jako věc, že my máme jako představu, že když budeme buďto jako morálně působit nebo nějak nebo informačně, že se to nějakým způsobem zlepší. V Americe byl dělanej průzkum v USA, kolik lidí rozumí dopadům skleníkovýho jevu, je to sedmdesát procent lidí. Ale něco s tím dělá, dejme tomu, šest nebo deset procent lidí, jo. Takže je to rozdíl mezi tím, co víme a co se rozhodneme dělat. Protože když se něco rozhodneme dělat, tak to stojí nějaký peníze, nějakou energii. A ono totiž, co se týče tý vody, ono se to často ani nemusí povýst, protože prostě ta voda je živel a je tak jako maloučko svéhlavá.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Možné jestli není málo osvěty. Před chvílí jste říkal, že teplota v půdě stoupla o sedm desetin stupně Celsia. Ale laik vlastně neví, co to znamená vůbec. Laik si může říct, no a, co se děje?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Znamená to, že o trošku víc vody se odpaří vlastně v tý půdě a když k tomu přidáte vlastně, že jo, proč vlastně mluvíme o tom suchu jako o chronický záležitosti. Už to tady padlo. Zimy jsou buďto teplý a pokud nejsou teplý a nasněží, tak velice rychle se to chladný počasí mění v to teplý, takže nedochází k tomu postupnýmu vsaku. To je někde třeba dvacet procent půdní vlhkosti. Když k tomu přidáte to, že díky těm různým herbicidům a tak dále ta půda je utužená a že tam, že není oživená, tak o dalších místama dvacet nebo třicet procent půdy přijdeme tím, že prostě ty díry po těch žížalách, ty makropóry v tý půdě tu vodu nesajou, jo. A teďka a teďka je o něco jako teplejc, že jo. Rok 2016 byl teplejší než rok 2015, ten byl teplejší než rok 2014 a je to tím, že část toho tepla se nakumulovala v oceánu v hloubkách tak do těch dvou kilometrů, je znatelně víc tepla a my to dneska víme. To znamená, teplotní základ celý planety je vyšší, než byl kdykoliv předtím.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
A to z tohoto pohledu asi mikrořešení tedy, které jsme tady rozebírali i s panem poslancem a s panem ministrem, od rýh u pole až po obrovské přehrady, to je to, čemu se teď musí Česká republika a nejenom Česká republika věnovat?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
On je to kulturní zlom, jo. Ono někdy okolo roku 1870 - 1880 jsme se začali tý vody zbavovat. V lesích, všude, uhnívaly kořeny smrků, že jo, byly povodně nebo něco takovýho a od tý doby se nastolil takovej ten program těch meliorací, který trval vlastně až do těch devadesátých let a leckde trvá do teďka, a teprve teďka se postupně učíme tu vodu zase naopak jako zadržovat. Víte, ono to už začíná na Šumavě. Na Šumavě, že jo, o Šumavě my slýcháme většinou jako negativně, ale tam se děje hrozně moc pozitivních věcí. A jedna z nich je revitalizace nebo renaturace rašelinišť. Ty rašeliniště doopravdy zachytí víc vody než Vltavská kaskáda, což je docela jako podstatný, protože většina středočeských povodní vzniká na Šumavě. Taky byly ty různý varovný, že jo, systémy a tak dále. To znamená, my potřebujeme doopravdy udělat analýzu a vzít všechna možná opatření. Přehrady, to já už vidím jako krajní možnost, jo, a navíc ta přehrada ovlivní tu říční nivu, to je nějakých šest procent plochy Český republiky, spíš ještě míň, jo, a co s tím zbytkem, že jo. To znamená jako na... Kamarád říká, potřebujeme prostě miliony opatření, který bude provádět tisíce lidí s rýčem v ruce a ty dneska neseženete pomalu už ani z Ukrajiny.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Čili to jsou ty, ta malá jezírka, tůňky různé, možná kdyby si každý upravil podobným způsobem svou zahradu, tak by to mohlo pomoct?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ty zahrady jsou relativně upravené. Víte, já jsem teďka připravil nějakou knihu právě o zadržování vody v krajině, co si tak jako každej může udělat jako sám doma bez dotací a bez jako dalších věcí. A Američani tvrdí z té Kalifornie, že jsou schopný při srážkách nad 300 milimetrů, a u nás jako míň jak 420 milimetrů bych nečekal, prostě zachytit dostatek vody pro zahradu. A je to tím, že prostě spočítají tu plochu tý střechy, že jo, pak to jde do nějaký nádrží, pak to jde do nějakýho, prostě přeteče to, okolo stromu je nechanej prostě taková jako mísovitá deprese, takže takhle to přetejká vlastně z jedný části do druhý. Takže zahrady budou v pohodě, ale ty velký pole nebudou. Tam právě ty travnatý pásy jsou podstatný. Já jsem byl, že jo, z jinejch důvodů vlastně v Americe a shodou okolností jsme jeli přes ty velký obilnářský státy, jako Nebraska nebo Omaha, kde ty zemědělci jsou takový jako na ten zisk poměrně drsný, ale zase vědí, co se patří a co ne. Typický opatření, jaký jsou, jsou doopravdy jako velmi jemná zvlněná krajina a v tý údolnici, kde ani netušíte jako údolíčko, je travnatej pás čtyři pět metrů širokej, sekanej. Když je tam nějaká malá vodoteč, tak předtím je travnatej pás deset nebo dvanáct metrů, to znamená, ta voda neskočí rovnou do tý vodoteče, ale vsakuje se předtím. A protože jako nejdražší je terasování, do toho se dneska nikomu jako nechce, tak ty Američani to řešej tak, ale to by se muselo vyzkoušet, že navezou val hlíny, říkaj tomu bumerangy a udělaj takový půlměsíčkovitý vlastně jenom jako valy a tím částečně bráněj erozi a zadržujou vlastně vodu a mají to jako relativně zadarmo nebo za malý peníze.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Je to program nebo plán, který by mohl pomoci i té Africe, kterou jsem zmínil v úvodu Událostí, komentářů?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já jako nechci být skeptickej, ale já mám pocit, že Africe nic nepomůže. Nebo máloco, jo. Zaprvé těch lidí, když máte státy, kde je sto nebo dvě stě milionů, tak to máte prostě stát pomalu o velikosti půlky Evropy teda, jo. Velmi jako obtížný. Druhá věc, tropický půdy většinou hrozně rychle ztrácejí úživnost. To nejsou ty naše dobrý půdy, který vydržej ty tisíce let, jo, takže tam vždycky byl nějaký systém rotačního hospodaření, vypálíte půdu, použijete popel jako hnojivo, jdete dál a pak se zase vracíte, jako u nás někde ve středověku nebo, nebo vlastně v pravěku. A potom těch lidí tam přibejvá jako gigantickým jako hrozně moc. A další důležitá věc v tý Africe je, že větší část Afriky topí dřívím. To znamená, máte města a okolo těch měst kdysi dávno, když já jsem ještě bejval v tý Africe, že jo, byly takový jako rozptýlený savany, dneska 200 - 300 kilometrů daleko už to dříví není, už je to vlastně všecko vykácený.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Takže máme čekat další a větší pohyby lidí za vodou?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Podívejte se, když se podíváte na mapu Evropy a kde teda hrozí největší sucho nebo se projevuje a má projevovat, tak velký ohnisko je východ Ukrajiny. To znamená z našeho bezprostředního hlediska bych si myslel, že teda musíme nějakým způsobem jako zavést skutečně nějaký ty jednoznačný a dobrý pravidla pro přijímání Ukrajinců, což jsou milí a pracovití lidi teda. Co se týče Afriky nebo těch vzdálenějších míst, tak myslím si, že takový ty války a sociální nepokoje hrozí Pákistán, Afghánistán a v tom okamžiku je zase pro nás důležitej vztah s Ruskem, protože Afghánci mohou jít do Evropy přes Polsko a přes Slovensko.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Bavíme se o vodě pořád.
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Bavíme se o vodě. Ano, tam je prostě sucho jako, jako největší jako a nejvíc jako tragický. A v tý Africe je to tak, že ty lidi, který jdou do Evropy, tak velmi často jsou to lidi ze střední třídy, který vůbec mají peníze na to, aby se někam dostali, protože běžnej zemědělec umře suchem teda, jo, když to takhle řeknu. Ale protože to v tý Africe vzniká ta střední třída a ty lidi už mají pasy, což není jako samozřejmost, a už se ta rodina složí na nějaký ty dva tisíce euro, takže můžou prostě jako migrovat dál. Takže je to kombi... bude to vždycky kombinace mnoha místních faktorů.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Má k tomu Evropa přistupovat vstřícně nebo, řekněme, nějakým obranářským způsobem? Zjednodušeně řečeno. Přijímat ty lidi nebo si je sem nepouštět?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Těch lidí je obrovský množství. To znamená, regulace nějaká je nezbytně nutná, jo. Co se týče jako mě, protože já jsem jako jednak dlouho žil v tý Africe a tak jako mezi domorodcema já se pohybuju nebo v těch muslimskejch státech relativně často, je vždycky lepší přijímat lidi z kultury, která je vám bližší. To znamená, já jsem vděčnej za každýho Ukrajince, když to teda takhle jako, jako řeknu jako natvrdo v podstatě. Ano, ale chce to, myslím, mít buďto nevládní, nebo vládní organizaci nějaký výbor, prostě nějaký konzulát nebo něco podobnýho v tom v tý daný prostě v tom daným místě. Mimochodem vysychá Turecko. Perspektivy Itálie zejména v tý střední části okolo Říma velmi špatný, perspektivy Řecka velmi jako špatný, jo. Ale mě teda doopravdy mate nejvíc ta východní Ukrajina s tím téměř největším prostě oblastí sucha a je to právě ta konfliktní část válečná mezi, mezi Ruskem a Ukrajinou.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Proto jsem se ujišťoval, jestli se bavíme o vodě pořád. Poslední věc. Vody je na Zemi přece pořád stejně, ta nikam nemizí. Je nějaká pravděpodobnost, že se situace s vodou bude zase vracet sama od sebe vracet zpátky do nějakého normálu, do toho, na co jsme byli zvyklí před deseti, patnácti, dvaceti, padesáti lety?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Situace Český republiky je malučko záhadná a je záhadná tím, že zhruba prostředkem Evropy se táhne špatně definovanej pás mezi vlhčí atlantskou částí, jo, pro Německo, pro, pro Británii, tam to vypadá na velký povodně neustále se jako opakující, a zároveň na jih od nás se táhne ten vysušující se pás. A teďka se jedná o to, jako ta hranice se pohybuje vlastně. Takže i z těchhle těch důvodů těch, těch extrémů může vlastně přicházet...
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Obé.
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Může přicházet obé a /nesrozumitelné/ přicházet jako budou. Já tady mám pár čísel, asi nemá to cenu číst, ale aspoň jako jednu, jednu věc. Munich Re taková jako slavná pojišťovna, že jo, tak dlouhodobě sleduje různé prostě problémy a katastrofy, jo. Takže třicetiletej průměr katastrof klimatickej je 470, za minulou dekádu je to 590, ale rok 2016 je 750. Je to taky tím, že těch lidí je víc a žijou na míň vhodnej místech, jo. Ale najednou tady máme zdvojnásobení zhruba povodňovejch událostí a ztrojnásobení suchých událostí.
