V současném období likvidace následků kůrovcové kalamity spojené s četnějším pohybem techniky v lese , ať již při těžbě, odvozu dřeva, nebo transportu materiálu na opětovné zalesňování , se musí vlastníci lesů a jejich správci potýkat s novým nesmyslným nařízením, které ukládá povinnost objíždět cyklisty s odstupem 1,5 m. Tato povinnost začala platit na počátku letošního roku, a tedy v nejnevhodnější možnou chvíli.
Je ale třeba zdůraznit, že v případě lesních cest není pro takové opatření vhodná žádná chvíle, neboť uvedené opatření postrádá jakoukoli logiku. Tvůrci této regulace, tedy především někdejší sociálnědemokratický poslanec Petr Dolínek, podle všeho vůbec nechodí (nebo nejezdí) do lesa – jinak si totiž nelze uplatňování uvedené povinnosti na účelových lesních komunikacích vysvětlit. Realita je totiž taková, že lesní cesta je zpravidla 3,5 m široká včetně krajnice, přičemž běžný automobil má šířku kolem 2,5 m. To v praxi znamená, že vyhnout se cyklistům na takové komunikaci nemá ve skutečnosti možnost ani osobní auto, natož pak nákladní vůz a prakticky veškerá lesnická technika. Aplikace zákona tak v zásadě znamená, že pokud se cyklista na lesní cestě nerozhodne dobrovolně jakémukoli automobilu uhnout, je řidič automobilu nucen jet za často ne zrovna zdatným cyklistou až na místo, kde je nějaká křižovatka nebo prostě širší vozovka, což mohou být mnohakilometrové vzdálenosti. Zákon totiž cyklistu nenutí, aby další účastníky (včetně chodců) provozu na lesní komunikaci respektoval v tom smyslu, že by jim uhnul.
Jednostranné posílení práv cyklistů vůči všem dalším lidem má navíc ještě širší souvislosti. Zmiňovanou „účelovou komunikací“ je totiž každá komunikace, která splňuje příslušné parametry pro zařazení do určité kategorie bez ohledu na skutečnost, kudy vede a zdali je zakreslena v příslušných mapách. Cyklista, ale ani řidič automobilu tak často vůbec netuší (a nemá možnost to poznat), na jaké úrovni komunikace vůbec je, a zdali se na něj při použití této komunikace vztahuje zákon o pozemních komunikacích, nebo „jen" lesní zákon . Dalším paradoxem je, že lesní cesta je zpravidla majetkem vlastníka lesa nebo jeho správce, který ji často sám vybudoval a každopádně ji na své náklady udržuje, ale přitom má na ni vlastník nebo správce lesa menší práva než její uživatel a dočasný návštěvník.
Náklady na udržování lesních cest přitom rozhodně nejsou malé, takový stání podnik Lesy České republiky vynakládá ročně na tyto účely stovky milionů korun (například v loňském roce zhruba 300 mil. Kč a v roce letošním se má výše nákladů ještě o dalších 100 mil. Kč zvýšit), ale i pro menší vlastníky lesů jde o milionové položky.
Každopádně, pokud by měla být povinnost udržovat na lesních cestách odstup 1,5 m od jedoucího cyklisty reálně uplatňována, jsou v praxi možná pouze dvě řešení – buď porušovat zákon , nebo osadit lesní cesty značkou zákazu vjezdu cyklistů a v používání těchto cest cyklistům zamezit. Pokud by se tak stalo, šlo by o jeden z mnoha stále častějších příkladů regulací, které se ve jménu ochrany přírody nebo komunity fakticky obrátí proti těm, které měl původně chránit. Řada cyklistů se navíc podílí svým agresivním pojetím jízdy i chováním na rostoucích konfliktech mezi nimi, řidiči automobilů i chodci nejen na lesních komunikacích a cestách, což dříve či později povede zřejmě i v regulaci samotných cyklistů. Ti čelí již v současné době zákazu vjezdu do některých lokalit, například v národních parcích , byť důvodem je zatím obvykle ochrana životního prostředí a v lesích sídlících zvířat nebo ptáků. Pokud ale budou cyklisté a zastánci návratu cyklistiky do veškerého možného prostředí „za každou cenu" dál „tlačit na pilu ", může být, a možná také bude, důvodem k regulaci cyklistiky také ochrana lidí, a to nejen v lese. Pro všechny zúčastněné strany by proto bylo aktuálně nejlepším řešením vyjmout z působnosti zákona v povinnosti objíždět cyklisty účelové lesní komunikace. Jednání s novým ministrem dopravy Martinem Kupkou na toto téma by přitom mělo proběhnout ještě v prvním měsíci letošního roku.
Snaha umožnit cyklistům volný pohyb po lese bez viditelných omezení je mimochodem jedním z příkladů dalšího paradoxu, který se týká legislativního přístupu k lesům na území naší země. Stávající legislativa je totiž na jednu stranu mimořádně liberální ve vztahu k nelesnické veřejnosti, což se týká téměř neomezeného přístupu do lesa (tedy na území, které má nějakého správce či vlastníka) nebo možnosti odnést si ze „soukromého" lesa nelimitované množství lesních plodů. Z hlediska vlastníků a správců lesů je ale na druhou stranu tuzemský lesní zákon velmi přísný a v této souvislosti je vhodné zdůraznit a konstatovat, že výsledkem takového přístupu není ani rychlejší postup při žádoucích změnách druhové skladby dřevin, ani vyšší prevence rizik typu kůrovcová kalamita.
Výsledkem tohoto přístupu je tak spíše konzervace stavu a skladby lesních porostů v naší zemi a menší možnost operativní reakce na změny probíhající v životním prostředí, včetně expanze možných škůdců nebo důsledků nepřízně počasí. Není tak na škodu vážně se zabývat, ovšem se znalostí praktických problémů týkajících se hospodaření v lese , nějakou novelizací stávajícího lesního zákona. Na závěr jen pár příkladů, jimiž současné regulace lesního hospodářství nepřímo přispěly ke kůrovcové kalamitě, totiž povinnost maximální velikosti holin, minimální doby obmýtí a povinnost sázet v konkrétních lokalitách pouze určité druhy dřevin . Kombinace všech zmiňovaných faktorů totiž v praxi znamená, že není možné skladbu dřevin příliš rychle měnit, neboť je nutné dodržovat doby obmýtí . Vzhledem k tomu, že je také dána maximálně možná plocha holin (mimochodem několikanásobně nižší než v sousedním ekologickém Rakousku, kde navíc podléhá „jen“ ohlašovací povinnosti) není možné sázet nový les na nových plochách, protože prostě není kde (což se nyní poněkud změnilo „díky“ kůrovcové kalamitě).
A pokud se týká výběru druhové skladby „povolených dřevin“, omezuje žádoucí vyšší pestrost našich lesů i tento faktor, protože aktuálně nemusí být k dispozici příslušné sazenice . Pokud je tedy dnes tlak na výškovou, věkovou a druhovou pestrost našich lesů , měla by být součástí takového cíle i liberalizace lesního zákona , už proto, že ze strany EU lze v blízké budoucnosti čekat další omezení a restrikce. Úplně nejdřív je ale žádoucí změnit aktuálně platné podmínky objíždění cyklistů na lesních cestách, což by neměl být zas tak velký legislativní problém.
AGRObase zpravodaj
Dodržet zákon v praxi znamená zamezit vjezdu cyklistů do lesa (AGRObase zpravodaj)
Monitoring médií
- pátek 8. prosinec 2023
- Vánoční strom v Lubech zazáří netradičně v lese (Klatovský deník)
- Každý druhý vánoční stromek je z ciziny. Dominují „pyramidy“ z plantáží, alternativy mají háček (HN)
- Prodej stromků začal, roste zájem o ty levnější (MF DNES)
- „Vyhlášení CHKO život běžných lidí neomezí“ (5plus2)
- Kůrovcová kalamita současných rozměrů je mocný lobbista za přírodní hospodaření v lesích, říká lesník Vladislav Ferkl (ekolist.cz)
- Lesy ČR zaplatily za obnovu tzv. Červeného mostu přes Úpu nedaleko Babiččina údolí 11 milionů (ČRo - hradec.cz)
- Firma, která kácela v Krušných horách bez povolení, porušila zákon (ČTK)
- čtvrtek 7. prosinec 2023
- Výborný navštívil Ždánický les (Právo)
- Vary čeká revitalizace sadů, přišly o stromy (Karlovarský deník)
- Jihomoravský kraj a Zlínský kraj trápí sucho nejvíce v republice, řekl Fiala (ČTK)
Anketa
Poslední komentáře
-
Předseda COP28 čelí nové kritice kvůli odmítání postupného konce fosilních paliv (ČTK)
Hus také čelil kritice. -
Stoleté buky končí v papírnách. Aktivisté proti kácení protestují (5plus2)
Vždyť si je mohou koupit. Jistě za lepší cenu. -
Kůrovec je na ústupu (Právo)
https://www.storaenso.com/en/newsroom/regulatory-and-investor-release ... -
Kůrovec je na ústupu (Právo)
Copak kůrovec. Na ústupu začínají být i pilaři. I ta naše Stora začíná ... -
Český statistický úřad zveřejnil průměrné ceny dříví za třetí čtvrtletí 2023
Slovač - konečný výsledky nakonec nejsou tak tragický, vzhledem k tomu ... -
Český statistický úřad zveřejnil průměrné ceny dříví za třetí čtvrtletí 2023
Slováci se rozjíždí bídně. https://www.lesy.sk/lesy/kontakty/oz/mapy/polana/drazby-dreva.html ... -
Buky nakládají s půdní vodou méně hospodárně než smrky
Chtěl bych dodat pro p.Šípka, že i buk uzavírá průduchy, aby zabránil nadměrné ... -
Český statistický úřad zveřejnil průměrné ceny dříví za třetí čtvrtletí 2023
Deblice výsledky - kde je ta krize ??? :lol: Dub přidal v nejlepších ...
Komentáře
Přeci nemohu cyklistu, dalšího v lesích vyvoleného ohrozit v jeho jízdě!!!
A to spáchám vždy, když se kdekoli v lese rozhodnu a ze "zákona" musím zalesnit.
Dle § 20 LZ není cyklista nijak limitován, takže může jezdit kdekoli, KDE JE NEJEN CESTA -ÚČELOVKA, KTEROU MOHU KDYKOLI ZALESNIT, ALE I LINKA, STEZKA, PRŮSEK A POD, a o stromek by mohl brnknout a ublížit si.
TAK PŘECI NEMOHU SVOU ČINNOSTÍ A DLE NOVĚJŠÍHO PRÁVNÍHO PŘEDPISU JEJ OHROZIT, NEBO DOKONCE OMEZIT.
Však na vlastníka lesa si PČR vždy došlápne a lehce jej odhalí.
Tak vás vážení VLASTNÍCI LESŮ nabádám nebraňte cyklistům a proboha nezalesňujte, nebo budete po zásluze potrestáni !!!
ZA VÁMI JIŽ NIKDO NESTOJÍ !!! A NIKDO SE ZA VÁS NEPOSTAVÍ !!!
Kdo z vás zná pojem "lesní cesta" - ve výkladu pojmů dle lesního zákona?
Já ne!
A jelikož nejsou katastrované a ani jinak lišené (lesnická mapa pouze nástroj vlastníka lesa-není podstatné), mohu je kdykoli zrušit - zalesnit, však svůj účel splnily a kdo by platil daň z cesty, kterou třeba více jak 80 let nebude potřebovat.....
A dále lesní linka, je to ještě cesta a nebo ne?
Pokud toto chybí, je bezpředmětné řešit, jestli na jakékoli lesní cestě probíhá přirozené zmlazení a cyklista jezdí a poškozuje lesní porost - semena lesních dřevin rozjíždí - ale pak se dopouští poškozování lesa - NEBO NE? Takové březové semínko je snad všude. Zalesňování neprobíhá mou činností, ale samovolně, přesto jsem stále v lese!
Vyložte to staříkovi.
PAK ZDE CYKLISTA VŮBEC NEMÁ CO DĚLAT !!!
Na hrubý pytel hrubá záplata......
Nech "cyklistu" žít.