Zákon by měl nastavit jasná a přísná pravidla, která by si nemohl svévolně měnit a vykládat po svém žádný ministr ani ředitel Správy

Šumava – Zákon o Národním parku Šumava předkládaný v návrhu vládou, budí rozporuplné diskuse a zvyšuje adrenalin zejména ekologickým aktivistům od chvíle, kdy začal vznikat. A nic na tom nemění ani fakt, že projednání vládního návrhu v úterý Poslanecká sněmovna odsunula až na dnešek.

Jaký by ale měl být a co bude pro Šumavu znamenat? Podle ředitele Správy NP a CHKO Šumava (dále jen Správa) Jiřího Mánka bude jednoznačně tím nejlepším pro národní park a ochranu přírody na Šumavě. „Osobně považuji za největší přínosy vládního návrhu zákona o Národním parku Šumava to, že přináší jasná a konkrétní pravidla na dobu minimálně 45 let,” zdůrazňuje Jiří Mánek.

Zmíněná pravidla by přitom nebylo možné svévolně a snadno změnit. „Dílčí součástí vládního návrhu zákona je, že přináší historicky největší první zónu NP Šumava a historicky největší reálně ponechanou plochu přírodě bez možnosti udělování výjimek pro asanaci kůrovce, jako tomu bylo doposud,” upozornil ředitel Správy.

Návrh zákona předkládaný vládou počítá s mírným zmenšením ploch třetích zón a podle Jiřího Mánka zásadně zamezuje vstup developerům do území národního parku. „Pro mne, jakožto pro správce území národního parku, návrh zákona rozhodně žádným způsobem neoklešťuje současně platné pravomoci ochrany přírody,” podotkl.

Vládní návrh zákona o Národním parku Šumava vymezuje nově celistvější území v režimu první zóny. Ta by měla zaujímat až 26 procent z celkové rozlohy Národního parku Šumava. Přitom zcela bezzásahové bez jakýchkoliv možných výjimek pro asanaci kůrovce, má být ihned 22 procent a zbylá čtyři procenta mají být dočasně s možností jednotlivých zásahů. „V žádném případě se nebude jednat o plošné kácení, ale výhradně o asanaci jednotlivých kůrovcem napadených stromů, a to zejména v údolí Vydry a Křemelné,” zdůraznil Jiří Mánek a ohradil se tak proti nařčením, že návrh zákona umožní další plošné kácení v cenných lokalitách Šumavy.

Z dosud platné zonace má být ale podle vládního návrhu zákona vypuštěna malá plocha v první zóně v oblasti Smrčiny. To souvisí s uvažovanou výstavbou lanovky na Hraničník, pro kterou návrh přeřazuje celkem třináct hektarů plochy do třetí zóny. Oněch třináct hektarů vede podle Jiřího Mánka přírodovědně nehodnotným územím až na krátký úsek těsně pod vrcholem, který je ale vykácený. „Pod vrcholem jsou v nadmořské výšce kolem tisíce metrů skutečně nádherné staré smrky, jedle, buky, javory. Tato první zóna je opravdu nádherná, ale v oblasti lanovky je velice malá,” uvedl.

Pokud by se někdy v budoucnu lanovka stavěla, to, co by mělo být pro vedení lana pro lanovku vykáceno v této části, představuje podle ředitele Správy 52 stromy v dnes vymezené hodnotné první zóně. „Neříkám, že jsem myšlence lanovky nakloněn, ale je třeba říkat věci tak, jak jsou, co se týká hodnoty tohoto území, které by bylo případnou lanovkou dotčeno. Přesto nepopírám, že z hlediska ochrany přírody by se vytvořily podmínky pro to usilovat o stavbu lanovky,” připustil Jiří Mánek.

Pokud se týká prvních zón a ploch ponechaných přírodě, odmítá Jiří Mánek to, že by je vládní návrh zmenšoval. Oproti současnému stavu, kdy je reálně podle dosud platné zonace z roku 1995 v prvních zónách jen 13 procent celkové plochy parku, vládní návrh počítá s rozšířením na dvojnásobek,” podotkl. Výhledově by se navíc rozloha první zóny měla podle jasně nastaveného scénáře rozrůst až na 35 procent celkové rozlohyNPŠumava.

Více k tématu najdete na www.prachaticky.denik.cz.