Do lesů u obce Větřní na Českokrumlovsku utíkají hospodářská zvířata z okolních pastvin. Olupují kůru z mladých stromů a způsobují škody za desítky tisíc korun. Majitele zvířat je téměř nemožné vypátrat.
A ztráty nikdo neplatí.
VĚTŘNÍ V lesích se vyskytují hospodářská zvířata. Upozorňujeme, že pokud si je majitel neodchytí sám, přistoupíme k odchytu, případně k odstřelu na náklady majitele. Taková hlášení slýchají z městského rozhlasu několikrát ročně lidé ve Větřní na Českokrumlovsku. „Za loňský rok jsem objevil domácí zvíře v našich lesích minimálně třináctkrát. Stává se to většinou na podzim," říká správce místního lesa Otakar Paukner.
Lesy kolem obce ničí hospodářská zvířata, která překonají ohrady a vyrazí vstříc dobrodružství v přírodě, už několik let. Za poslední tři roky ale problém nabývá větších rozměrů. Zatímco dříve do lesa utíkaly třeba ovce a kozy, jejichž „zásluhou" se škody dostávaly do tisíců korun, teď není problém v lese potkat krávu, která si pochutnává na kůře ze stromů. A škody se šplhají do desítek tisíc korun.
„Je to nárazové. Občas utečou a chovatelé je nějakým způsobem pak naženou zpátky, opraví ploty, ale za čas se situace opakuje. Zjistit majitele a požadovat po něm náhradu škody ale není jednoduché. Většina zvířat nemá v uchu označení a je těžké identifikovat, komu patří," popisuje místostarosta Větřní Pavel Štindl.
Obec už proto uvažuje o odstřelu. „Neradi bychom to ale dohnali do těchto konců. Tušíme, odkud zvířata jsou, s chovateli jednáme. Snaží se příčinu řešit a lépe zabezpečovat ohradníky," podotýká Štindl.
Podle Pauknera občas není chyba jen na straně chovatelů. „Někteří sice mají ohrady v opravdu špatném stavu, často ale za situaci může bezohlednost jiných lidí, kteří třeba odpalují petardy v těsné blízkosti ohrad nebo přes pastviny projíždějí na čtyřkolkách. Rozepnou ohradníky, ale zpátky už je nedají, nebo porazí sloupky. Zvířata si pak snadno najdou cestu ven," naznačuje správce lesů Paukner. Situaci se snaží řešit i s Českou inspekcí životního prostředí, veterinární správou a obecním úřadem. Jenže dopracovat se k výsledku je těžké. „Nikdo se k zvířatům nehlásí a já můžu těžko někoho obviňovat, že jeho zvíře způsobilo škodu, pokud mu to neprokážu. Dobytek odchytit prakticky nejde. Kdyby se přistoupilo k odstřelu, jako krajnímu řešení, chovatelům by to ublížilo a dávali by si větší pozor. Jenže spousta našeho lesního majetku je v honitbách, kde já zase nemám oprávnění nosit zbraň a lovit. Můžu jedině požádat nájemce honitby, aby v případě, kdy na něco podobného přijde, zvíře odstřelil. Do toho se ale nikomu nebude chtít pouštět," uvažuje Paukner.
Loni zlikvidoval dobytek dvě lesní oplocenky. Jednu s patnáctiletými stromy totálně, v druhé si pochutnával na kůře už druhým rokem. V lesích kolem Větřní tak budou muset lesníci vysázet v letošním roce nové stromy.
„Je pro mě bolestné vidět, že stromy, které pěstujeme patnáct let, jsou za jeden den zničené. Ze zákona musíme holinu znovu zalesnit. A nejedná se o levnou záležitost, když si spočítáte, že na hektar je třeba pět tisíc sazenic stromků," vypočítává Paukner, podle kterého je z věčného kolotoče jediné východisko. „Udělat dodatek zákona, aby po oznámení nájemci honitby mohl majitel lesa zasáhnout i tam, kde nemá oprávnění lovit, a zvíře zlikvidoval. Vůči zemědělci, kterému dobytek uteče jen jednou, je to sice dost tvrdé, ale nevidím jinou možnost," zamýšlí se Paukner.
Komentáře
Jinak asi nezbude než dát volnější ruku odstřelu, ono bude stačit několik málo kusů. Ta kráva má taky svojí hodnotu, a až se těch pár kusů domů z lesní pastvy nevrátí, tak nezbude než ohrady opravit a nedělat z obecního lesa holubník a pastvinu pro přilepšení a z obecního lesníka kašpárka. Ona by možná s patřičnou publicitou stačila ta kravka jedna. Ale pro začátek by mohl mít dostatečný účinek i jen ten zvýšený zájem příslušných úřadů o stav chovu a evidence hospodářských zvířat v okolí.
Myslivecká stráž je oprávněna "g) usmrcovat po předchozím oznámení místně příslušnému obecnímu úřadu zdivočelá hospodářská zvířata a dále volně se pohybující označená zvířata z farmových chovů zvěře ve vzdálenosti větší než 200 m od nehonebního pozemku, na němž je farmový chov provozován,"
To, jak se v současnosti rozmohla pastva dobytka v oblastech, kde dříve byla úrodná pole, vypovídá o úpadku zemědělství, o jeho návratu do dob praotce Čecha. žijeme v největším blahobytu historie, obdělávat pole nemusíme. Každý blahobyt však jednou skončí!