Modrava (Klatovsko) 11. července (ČTK) - Skupina dobrovolníků bude o víkendu na Šumavě pomáhat rašeliništím, která jsou považována za jeden z největších pokladů šumavské přírody. Den pro rašeliniště pořádají správci parku několikrát do roka posledních pět let a mezi dobrovolníky je o ně velký zájem. Na akci je vždy nutné se předem registrovat, protože do citlivého rašeliniště může najednou jen omezená skupina lidí. V sobotu budou dobrovolníci pracovat a za odměnu se potom podívají do Modravských slatí, řekl dnes ČTK mluvčí národního parku Pavel Pechoušek.

Šumavská rašeliniště v minulosti lidé kvůli intenzivnějšímu lesnictví, zemědělství a těžbě rašeliny odvodnili a poškodili. Ze zhruba 6000 hektarů šumavských rašelinišť byly poškozeny až dvě třetiny plochy. Pracovníci parku zahájili v roce 1999 projekt zaměřený na záchranu těchto zbytků severské přírody a zatím se jim podařilo revitalizovat na 500 hektarů rašelinišť. Jejich kompletní záchrana je ale úkol na desítky let.

Revitalizace spočívá v tom, že hluboké rýhy vyhloubené dříve kvůli odvodnění, se přehradí dřevěnými hrázkami. Úkolem dobrovolníků je pak rýhy zasypat zeminou a rašelinou z okrajových břehových valů, větvemi, drny a dalším materiálem. Vkládá se tam i rašeliník a rostliny. Na doposud revitalizované ploše 500 hektarů pracovníci parku a dobrovolníci zablokovali už na 60 kilometrů odvodňovacích koryt. Kvůli náročnému a citlivému terénu se musí většina prací zvládnout ručně a s minimálním využitím techniky.

Cílem je, aby odvodňovací kanály, široké místy až čtyři metry a víc než dva metry hluboké, co nejrychleji zarostly mokřadní vegetací a z krajiny zmizely. Zasypáním se zvýší hladina vody, která se dostane k povrchu, jak to má na rašeliništi být. Po revitalizaci nejrychleji reaguje voda. Trvá až osm let, než se v obnoveném prostředí začnou ve větší míře tvořit rašeliníky a rašelinotvorné rostliny.

K nejznámějším rašeliništím na Šumavě patří Tříjezerní slať, Jezerní slať, Cikánská slať a Chalupská slať.