Strakonice – Ondřej Feit pracuje na odboru životního prostředí MěÚ Strakonice přes 10 let a jeho specializací je výsadba stromů a péče o ně. „Takovýto rozsah škod a míru poškození dřevin, ke kterému došlo ve středu 8. července, nepamatuji," řekl pro Strakonický deník.
Síla přírodního živlu ho fascinovala natolik, že vytvořil mapku a šipkami znázornil, kudy vichřice vanula a kterým směrem většinou ležely vyvrácené stromy a ulámané větvě. „Průběh škod a polohu ležících stromů jsem vyznačil červenými šipkami do mapy města. Nejvíce škod bylo zaznamenáno přímo v těsné blízkosti řeky Otavy, Volyňky a Mlýnského náhonu. Rozsah, množství a způsob poškození stromů je tak velký, že podle mého názoru musela od západu korytem řeky proběhnout snad nějaká supercela doprovázená několika menšími tornády," pokračoval Ondřej Feit.
Jde o desítky popadaných, rozlámaných, či jinak poškozených stromů. „Většina z nich byla samozřejmě více či méně handicapována – šlo většinou o různé růstové defekty, například tzv. tlakové vidlice, přeštíhlené či nakloněné stromy při růstu za světlem," doplnil.
U těchto defektů docházelo nejvíce k zlomům kmene či rozlomení korun a kosterního větvení nebo o různé skryté dřevokazné houby na bázi kmene či v kořenech stromů, dávná poškození kořenů při provádění výkopů, komunikací, staveb a podobně. „Poškozeny byly ale i zcela zdravé, mladé výsadby, zapěstované a ošetřované výchovnými řezy, či mohutné stromy, jejichž kmeny byly dostatečně „naddimenzované" a do nichž bych to nikdy neřekl," dodal.
Kromě selhání stromů zlomem či vývratem byly nalezeny i stromy vysloveně ukroucené, což by podle něj svědčilo na výskyt velkých vzdušných vírů, či nějakých tornád.
Pokáceny budou zcela jistě stromy s vylámanými korunami, které budou nestabilní. Stromy na vhodných místech, neohrožující bezpečnost, které budou mít potenciál pro vytvoření nového biotopu pro doupné ptactvo a xylofágní hmyz budou zakráceny a ponechány k tomuto účelu. Kácení může být nutné i u přeštíhlených a polomy otevřených skupin stromů, kde vlivem otevření pro vítr lze předpokládat další poškození stromů.
Mnoho stromů bude muset být ošetřeno v korunách, kde byly poškozeny buď větrem samotným, nebo pádem okolních stromů. „Je nutné různá poškození v korunách začistit a upravit, popřípadě i celé koruny, které budou staticky nestabilní, redukovat. Tyto následné práce budou trvat zcela jistě delší dobu, pravděpodobně i několik týdnů," upřesnila mluvčí Markéty Bučoková. Na uvolněných perspektivních místech bude postupně prováděna náhradní výsadba za padlé stromy.
Po odklizení prvních škod budou v místech průběhu bouřky pokračovat kontroly dalších stojících stromů.
***
Co se stalo Ve středu 8. července mezi jednou a druhou hodinou ranní se Strakonicemi prohnala vichřice, v nárazu měla rychlost 94 km/h. Za oběť jí padly desítky stromů po celém městě.
Tornádo je silně rotující vír, vyskytující se pod spodní základnou konvektivních bouří, který se během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu a je dostatečně silný, aby na něm mohl způsobit hmotné škody. Je schopné vznést do vzduchu předmět o hmotnosti až pět tun. Má podobu nálevky či chobotu.
Supercela je typ konvektivní bouře, tvořené jednou dominantní mohutnou konvektivní buňkou, ale ve skutečnosti nejde o jedinou stabilně přetrvávající buňku. Část bouře rotuje kolem své vertikální osy, zejména v oblasti silné vzestupného proudu. Tato rotující oblast v bouřkové buňce se označuje jako tzv. mezocyklóna a dosahuje průměru v řádu jednotek km. Právě v souvislosti s výskytem supercel dochází ke vzniku nejničivějších tornád na americkém středozápadě. Supercely bývají často doprovázeny intenzivními elektrickými výboji blesků a prudkým, přívalovým deštěm, ale zejména krupobitím.
Vyjádření odborníka
Eva Plášilová, ČHMÚ České Budějovice: V noci na 8. července přešel přes Českou republiku konvektivní systém, který se vyznačoval především silným větrem. Na mnoha stanicích v republice byly zaznamenány nárazy větru větší než 25 m/s (90 km/h). Pravděpodobně se jedná o tzv. derecho (čti derečo), což je rozsáhlá větrná bouře spojená s „bouřkovým systémem", která zasáhne území o šířce minimálně 600 km a působí škody především větrem. V ČR bývá tento jev pozorován zpravidla 1x až 3x ročně, jen loni výjimečně nebylo derecho žádné. Tentokrát bylo zasaženo území od Norimberku po Krakow. V České republice jsou škody hlášené od Pošumaví přes Strakonicko, Písecko, Táborsko, východní Čechy až po Jesenicko a Karvinsko. Ve Strakonicích na stanici ČHMÚ na Podsrpu byl naměřen maximální náraz větru 20 m/s (72 km/h), v Kocelovicích u Blatné 26 m/s (94 km/h), což je síla vichřice a na Churáňově dokonce 34,1 m/s (123 km/h), tedy síla orkánu. Srážek spadlo obecně velmi málo, do 10 mm. Prosíme čtenáře Strakonického deníku, aby případná svědectví, fotografie, videa apod. poslali na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., aby tyto údaje mohly být zaneseny do Evropské databáze nebezpečných jevů www.eswd.eu i do databáze české na adrese www.tornadacz.cz. Děkujeme.
