LUCIE BRADOVÁ
Střední lesnická škola v Hranicích uspořádala intenzivní kurz lesní pedagogiky pro pokročilé. Své dovednosti si vyzkoušeli v praxi
byli jsme při tom
Hranice – Celý uplynulý týden probíhal na hranické střední lesnické škole (SLŠ) intenzivní kurz lesní pedagogiky pro pokročilé. V pozici školitelů se jej zúčastnili zkušení pracovníci hranické SLŠ a pracovníci, kteří mají zkušenosti s péčí o osoby se speciálními potřebami. Jejich žáky byli tentokrát studenti vysokých lesnických škol, zástupci z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa, z Lesů České republiky a Městských lesů Praha.
Celkem patnáct účastníků tohoto programu, kteří se do Hranic sjeli ze všech koutů republiky, si mohlo ve čtvrtek dopoledne v praxi vyzkoušet poznatky a dovednosti, které v rámci odborných přednášek a ukázek celý týden sbírali.
Na několika trasách, které jsou na školním polesí ve Valšovicích upraveny speciálně pro potřeby lesních pedagogů, se vystřídalo několik různorodých skupinek. Naslouchat lesu, projít se na čerstvém vzduchu nebo si vyrobit nějaký předmět z přírodnin přijeli například obyvatelé hranického Domova seniorů. Ze zástupců mladších generací se zúčastnily například děti z dětského domova, z romského kroužku nebo příměstského tábora při Domu dětí a mládeže Hranice. Zákoutí u Valšovických jezírek objevovaly dívky z Větrného mlýna Skalička, kousek dále si pak příjemný den v lese užívali klienti denního stacionáře Archa.
Ti všichni se mohli dozvědět zajímavosti o životě rostlin a zvířat, i o tom, jak je v dnešní době důležité si les hýčkat jako klidné útočiště před městským shonem. „Dobrou zprávou je, že lesního porostu jako takového u nás neustále přibývá,” říká jeden z průvodců.
„Do lesa se moc nedostaneme, chodíme spíš na procházky třeba na Rybáře a do blízkého okolí, jsme rádi, že jsme mohli vyjet na polesí, počasí je výborné,” doplňuje vychovatelka z hranického dětského domova Naďa Šváčková.
Tradice výuky lesní pedagogiky na Střední lesnické škole v Hranicích sahá přibližně do roku 2004, kdy se škola zapojila do zahraničního projektu PAWS. „Od té doby pravidelně připravujeme kurzy pro lesníky z celé republiky, kteří se u nás vzdělávají v základech pedagogiky, psychologie, didaktiky a praktických ukázek lesního prostředí,” popisuje náplň výuky Alice Palacká ze Střední lesnické školy v Hranicích.
Les musí na člověka působit dobře
Instruktoři se u svých svěřenců soustředí především na přiblížení lesního prostředí prostřednictvím smyslů, návštěvníci lesa jej zkoumají čichem, sluchem, hmatem nebo ochutnáváním. Prioritou lesní pedagogiky není učit se nazpaměť druhy stromů a zvířat. „Snažíme se především vyvolat pocity, zážitky. Jde nám o to, aby na člověka les dobře působil, aby se v něm dobře cítil a rád se do něj vracel. Zkrátka se snažíme přivést děti i dospělé od televizních obrazovek zpět do přírody,” pokračuje Palacká.
„Nejprve je třeba projít takzvaným základním kurzem, který je čtyřicetihodinový a je zaměřen na vzdělávání dětí od osmi do dvanácti let. Jeho nezbytnou součástí je pak hospitovaný výstup v lese. To znamená, že si všichni lesníci vyzkoušejí dovednosti v praxi a v reálném prostředí. Kurz, který tu vedeme tento týden, je už nástavbový,” dále vysvětluje.
Účastní se ho ti, kteří prošli základní výukou a chtějí se naučit práci se zvláštními skupinami, které jsou nějakým způsobem nesourodé, třeba věkově, nebo mají zvláštní potřeby, dále je kurz zaměřen na didaktiku speciálních lesních činností, jako třeba myslivost. Díky tomu, že má střední lesnická škola vlastní polesí a že jsou jeho prostory zcela uzpůsobeny k provádění komentovaných procházek a plnění úkolů, je vedení kurzu v podání sehraného hranického týmu lesních pedagogů na nejvyšší úrovni.
„Dnes jsme tu jen jako takový dozor, kolegy sledujeme při práci, říkáme jim, co dělají dobře a co by mohli udělat jinak, jak se vyrovnat s překvapujícími situacemi. Snažíme se jim maximálně pomoci, protože poznatky, které tady za celý týden získají, budou pak uplatňovat ve svých působištích,” uzavírá jeden z lesních pedagogů Jaromír Nedbal.