Když před dvěma lety došlo k požáru lesa u Bzence, lesníci doufali, že plameny zlikvidují i ponravy chrousta. Nestalo se tak.

Bzenec – Dnes je tomu přesně dva roky, co u Bzence začal největší požár lesa za posledních patnáct let. Místo mladých zelených stromků, které měly vystřídat ohořelá torza borovic, je však místy stále mrtvo.

Sto šedesát pět hektarů plochy ohrožují už od loňska ponravy chrousta. Kvůli tomu Lesy České republiky (LČR), které jsou vlastníkem lesa v Bzenecké Doubravě, s vysazováním stromků nepospíchají. „Novou výsadbu jsme zahájili v březnu loňského roku. Podařilo se nám zalesnit téměř šestačtyřicet hektarů, na které jsme kromě borovice lesní vysadili i dub zimní, lípu srdčitou a buk lesní. Listnaté dřeviny jsme ochránili proti zvěři i klikorohu borovému, který byl ve velkém počtu odchytávaný v zemních pastech. Náklady tehdy dosáhly tří milionů osmi set tisíc korun,” připomenul mluvčí LČR Zbyněk Boublík. Kdo měl ale na sazenice listnatých i jehličnatých stromů větší vliv, byl na konec chroust maďalový. Jeho ponravy způsobily škody za více než jeden a půl milionu korun. Ty se letos podle Boublíka ještě navýší. „Čekali jsme, že požár ponravy zahubí, bohužel se tak nestalo. Problémy s chroustem přitom v oblasti narůstají. Nejúčinnější ochranou je letecký zásah insekticidy proti dospělým jedincům. Ten však není orgány ochrany přírody povolený,” doplnil Boublík.

Postřik, který by zabil hejna chroustů, by totiž poškodil chráněné druhy ptáků, především pak lelka lesního, skřivana lesního a dva druhy strakapoudů. Jejich téměř výhradní složkou potravy je hmyz, který by po chemickém zásahu spolu s chrousty pomřel. Ptáci by pak neměli co jíst. Ornitologové jmenovali ještě další druhy, které by strádaly.

Chroust ale nezaměstnává pouze lesníky. Na zahradě s ním bojuje i mykolog Václav Koplík, který žije v Ratíškovicích vedle lesa, který je také součástí Bzenecké Doubravy. „Čekali jsme, že brouk vyletí letos, ale podle toho, že je hodně ponrav, to vypadá, že to bude až příští rok. Larvy nám zde ale dělají neplechu. Podezírají přísady, takže kdoví, jestli budeme mít mrkev nebo brambory,” přiblížil tamní situaci Koplík.

Kvůli kritickému výskytu brouka se lesníci rozhodli, že novou výsadbu omezí pouze na menší výzkumné plochy, na kterých budou moct hledat alternativní metody ochrany před chroustem. „Další výsadbu sazenic jsme odložili na podzim letošního a jaro příštího roku,” doplnil Boublík.

Na části shořelého lesa však nebudou LCŘ vysazovat nové stromy vůbec.

Jde o oblast pěti a půl hektaru, kde vzniklo takzvané bezzásahové území. Sloužit má přírodovědeckému výzkumu. „Odborníci z Jihočeské univerzity z Českých Budějovic budou zkoumat především to, jak bez pomoci člověka takové poničené místo znovu kolonizují byliny i dřeviny. Předpokládáme, že by si příroda mohla poradit sama a časem zalesnit toto území bez finančních nákladů. Navíc je pravděpodobné, že se sem rozšíří i vzácné druhy rostlin a živočichů vázaných na otevřené písky. Takových míst je u nás velmi málo,” sdělila botanička Ivana Jongepierová.

Podle Boublíka však na místě bádají i další odborníci. „Na území ovlivněném požárem se právě zkoumá osídlování hmyzem, který zajišťuje Mendelova univerzita v Brně,” dodal Boublík.

Požár oblasti zvané Moravská Sahara, který se z hořící trávy na pasece rozšířil na okolní porost, zasáhl 174 hektarů borového lesa. Šlo o největší lesní požár v České republice za posledních patnáct let. Celková škoda byla vyčíslená na téměř třicet milionů korun. Dalších přibližně patnáct milionů bude stát obnova lesa. Hasiči z České i Slovenské republiky na místě zasahovali téměř týden. Na místě se jich vystřídalo více než 1500. Na boj s ohněm spotřebovali 21 milionů litrů vody.

***

Chroust maďalový Život chrousta maďalového se odvíjí ve čtyřletém cyklu. První dva roky se živí jako ponrava drobnými mikroorganismy, druhé dva roky požírá kořenové systémy stromů či keřů. Na závěr přichází rojení, při kterém už dospělý brouk vyleze ze země a páří se. Rojení má dvě vlny se dvěma vrcholy. Zpomalit jej může chladné počasí, které chroustům vadí.