Ekologové dokončili další část obnovy rašelinišť na Cínovci. Do odvodňovacích kanálů v lokalitě „U jezera” dali téměř 60 dřevěných přepážek. Ty zadrží vodu, a do přírody se tak vrátí řada teď už vzácných druhů rostlin i živočichů, které tam kdysi žily. Jsou to například i rostliny z doby ledové.

„To jsou ty drobné keříky, jako je třeba vlochyně nebo klikva. To jsou druhy, které dřív lidé využívali ke sběru a dělali z nich džemy a marmelády. Dneska už jsou vzácné, ale jsou to přesně tito pamětníci doby ledové, kteří tu přežívají. Pro nás je to velká zajímavost a učebnice přírody, jak se vyvíjí za poslední miliony let,” vysvětluje Ondřej Volf z ekologického sdružení Ametyst. Vedle toho rašeliniště svědčí i tetřívkovi, masožravým rosnatkám a orchidejím. Obnovit obrovské plochy rašelinišť, které na Cínovci kdysi bývaly, je ale podle Lenky Vokasové z Institutu aplikované ekologie Daphne téměř nemožné. „Tak to jsme tedy hodně na začátku, protože je to poměrně významný zásah do filozofie posledních desetiletí, kdy byla naopak snaha rašeliniště odvodnit a zalesnit. Takže tato změna myšlení bude trvat dlouho a můžeme být spokojeni, že alespoň v určitých zlomcích se to začíná dařit, a že se zvyšuje pochopení toho, jak by ta krajina měla fungovat. ”Ekologům nahrává to, že na rašelině se stromům moc nedaří a nevyplatí se tam pěstovat stromy na dřevo. Na Cínovci jsou teď dvě oblasti, kde opět budou rašeliniště. Mají jen něco málo přes 25 hektarů. Na Cínoveckém hřbetu už ekologové stavbu dřevěných přehrážek dokončili před dvěma lety. „Zejména třeba v jarních měsících se na některé lokality vůbec nedostanete, protože jsou hodně podmáčené a oproti okolním smrkovým kulturám tady bývá většinou přes celý rok vlhko. Cílem přehrážek je, aby postupně splynuly s okolní krajinou. Jejich funkce je vytvořit překážku tomu, aby sedimenty odcházely s vodou. Takže sedimenty postupně kanály zazemní, přehrážky splynou s krajinou a postupně se rozpadnou,” popsala Vokasová. U přehrážek jsou i v tomto suchém počasí vidět jezírka zadržené vody. Ondřej Volf zmínil ještě další důležitou roli rašelinišť na hřebenu Krušných hor. „Nesmíme naše očekávání přehánět, protože ta plocha není zase až tak velká, aby to zastavilo povodně. Povodně tady vždycky byly a budou. Ale to, že tady se podaří vodu zpomalit a získat určitý časový odstup, kdy se můžeme na účinek povodně připravit, to je myslím jednoznačné. ”Dalším cílem ekologů bude Chomutovsko. Tam se snaží začít s obnovou rašelinišť v okolí Hory svatého Šebestiána, kde se rašelina ještě donedávna těžila.