logo Silvarium tisk

Během roku 2017, tedy ještě před příchodem nejhorší kůrovcové kalamity a definitivním propadem cen, české lesnictví za dříví utržilo skoro 27 miliard korun.

A ve stejný rok se v našich lesích nasbíralo hub a borůvek, brusinek, ostružin, malin a bezinek za necelých sedm miliard.

Je to menší částka. Nicméně rozdíl není tak velký, abychom lesní plody – když přímořské národy konzumují své fruits de mer, máme my vnitrozemci fruits de la foret? – jenom odkazovali kamsi do poznámek pod čarou. Les neslouží pouze k pěstování dříví, a to ani měřeno veskrze finanční perspektivou.

Součástí středoevropské identity je zvyk volného vstupu do krajiny. Lesy v ní nejsou exkluzivně oploceným vlastnictvím. Každý má právo v nich chodit na výlet, sbírat houby nebo klestí. Když rakousko-uherští zákonodárci tuto klauzuli schvalovali, nevytvářeli novou velkorysou výsadu, která by brala na vědomí rostoucí poptávku po rekreaci. Naopak: navazovali na staletí venkovské paměti.

VOJTĚCH KOTECKÝ

Celý článek najdete v Respektu.

Komentáře  

+10 # Rensa 2020-03-03 17:28
Pan Kotecký plácá.
Klauzuli o tom, že každý má právo v lesích chodit na výlet, sbírat houby nebo klestí, neschvalovili rakousko-uherští zákonodárci, ale až komunističní v roce 1960 (§ 12 zákona č. 166/1960 Sb.).
Oni lesní zákonodárci rakouští (nikoliv i uherští, v Uhrách platily zákony uherské, nikoliv rakouské jako u nás) o volném vstupu do lesů nic neuváděli (to se řídilo občanským zákoníkem z roku 1811) a naopak sběr klestí či suché kůry bez svolení majitele lesa přikazovali trestat.
+4 # Starý 2020-03-03 20:06
Emerická demokracie na český způsob = článek p. Koteckého a názory zde řečené ..
-11 # Vladimír Pelíšek 2020-03-03 20:09
To není vůbec podstatne, jestli to byli rakousko-uherští, uherští nebo socialističtí lesníci. Volný či téměř volný vstup do lesů je dnes skutečne samozřejmostí v cele střední Evropě, ale třeba i ve Slovinsku, Rumunsku, Skandinávii. Je to dokladem kulturní úrovně, vyspělosti, přiznání lesu fce veřejne prospěšné plochy. Takové ty představy, ze by měl někdo majiteli platit za sběr “jeho” malin či borůvek, jsou skutečne sto let za opicemi a srovnání se zemědělskými plodinami trapne. On si tam snad ty maliny, ostruziny, borůvky či houby záměrně vysadil?
+7 # Starý 2020-03-03 20:35
Ano, vytvořil pro ně prostředí, stejně jako zemědělec pro velice - velice krátkodobé plodiny.
+8 # Starý 2020-03-04 07:10
Ještě dodám, zemědělci se nesmí sebrat - je to krádež a naopak stát plošně zadotuje zemědělci to či ono + dotace za hraboše - sucho-mokro a pod.

A počkejte, až řepka dostane nový koronavir, to budou dotace pro zemědělce lítat a na les nezbude.... - no možná na sirky - ano, také řešení - stačí škrtnout při dnešním suchu - nemyslíte?

Ten stát je ale filuta, ale neměl bych napovídat....či upozorňovat, kam to směřuje, pak jsem manipulátorem.

V lese na mimoprodukční funkce žádná plošná dotace, sběr možný v libovolném množství a pod. , ještě jsem neviděl pokutu za sběr za více nežli pro vlastní potřebu, i když jezdí do lesů s traktorem a valníkem na hřiby a pod...

Vše probíhá pravidelně médii, tak doufám, že i p. Pelíšek čte a poslouchá, stejně jak stařec.
+9 # Starý 2020-03-02 22:16
Ano, všichni ti lidé na venkově žili, za desátek v lese pracovali a o les se starali, udržovali meze a další....
dnes už to tak není.
Stačí si najít pracovní knížky a prostudovat staré smlouvy ....

Ten vztah k lesu byl tak trochu jiný ..rozhodně nebyl tak idilický a rozhodně od národa byl zasloužený.
-8 # Vladimír Pelíšek 2020-03-03 20:15
O co se konkrétně starali? O výsadbu smrcku do rad? O vysbirani i nejmenšího klestu, aby v lese nezůstaly pokud možno žádné živiny? “Vděčíme” jim mimo jiné za to, ze své zemědělské představy a založení vložili do “pěstování lesa”, takže trpké plody jejich úsilí dnes sklizime, když nám “zemědělská plodina” na tisících hektaru masove odumira. Stačilo k tomu nedodržel par agrotechnickych opatření, jako když zapomenete postříkat broskev proti kaderavosti nebo rajče proti plísní bramborové. Proste plodina jako plodina, rajče jako smrk. Se skutečným středoevropským lesem to ovšem nemá pranic společného.
+7 # Starý 2020-03-03 20:38
Ovšem smůla v tomto názoru je, že většina malolesů, malých vlastníků měla tak trochu proměnný charakter a rozhodně to nebylo o řadách, což je dodnes vidět na tlejících pařezinách...Oni se starali především o vlastní obživu a les byl druhý v řadě, něco jako asi vy i já v dnešní době....alespoň předpokládám.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát přispívat na ekosystémové funkce lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě