Děkani dvou lesnických fakult prosazují podporu smíšených lesů, které mají podle nich řadu výhod, například ochranu půdy před erozí, posílení biodiverzity či zlepšení retenční schopnosti krajiny. V otevřeném dopise ministrovi zemědělství Miroslavu Tomanovi (ČSSD) reagují na Národní plán obnovy, který má dnes projednat vláda. V tiskové zprávě o otevřeném dopise informoval mluvčí brněnské Mendelovy univerzity Filip Vrána.
„Národní plán obnovy by měl být bezvýhradně uchopen jako příležitost pro modernizaci, inovace, investování do udržitelné budoucnosti a nastartování zásadních změn v mnoha oblastech naší společnosti,“ uvedl děkan Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně Libor Jankovský. V Národním plánu obnovy plánuje vláda investovat zhruba 200 miliard korun. „Pozitivně vnímáme, že se v rámci této komponenty uvažuje o podpoře obnovy lesů po kůrovcové kalamitě, zakládaní nových stabilnějších, pestřejších a strukturovanějších lesů a rovněž o podpoře zadržování vody v lese,“ uvedl děkan Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze Róbert Marušák.
Děkani uvedli, že v době pokračující klimatické změny, kterou druhotně doprovázejí extrémy počasí, ale například i plošné odumírání lesů a kůrovcová kalamita, je podpora změny druhové a prostorové skladby porostů, stejně jako například podpora přírodě blízkých vodohospodářských opatření, revitalizací toků a mokřadů naprosto nezbytná. Stát podle nich musí podporovat změny druhové, prostorové a věkové struktury lesa ve všech jeho vývojových stadiích.
„Neméně důležité je věnovat pozornost původním, převážně jehličnatým porostům, které nám ještě po kalamitě zbyly a které musí být postupně nahrazovány smíšenými tak, aby již dále nevznikaly stejnověké monokulturní náchylné lesy bez potřebné rovnováhy a stability,“ uvedl Marušák.
V Národním plánu obnovy plánuje vláda investovat zhruba 200 miliard korun, z toho 172 miliard chce Česko získat z Evropské unie. Plán je rozdělený na šest hlavních oblastí, největší část, zhruba 91 miliard korun, je určena na infrastrukturu a tzv. zelenou transformaci. Další peníze jsou určeny na digitalizaci, vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace, podporu podnikání a zdraví.
Komentáře
Našel jsem záznamy z doby Marie Terezie a to zalesňovací projekty a posoudil s tím co tu bylo ještě před 60 lety, a věřte, je to rozdíl !
Ještě by měli páni učení říci, jak zastavit namnoženého kůrovce a přemnoženou zvěř, které se v nových mlazinách a "přirozených" křovích bude extra dařit ??
To by byla další doceněná rada!
Smíšené lesy vyžadují extra náklady....
Zemědelec také nestřídá jeden kus řepky, pak kukuřice, hrachu, pšenice a td.
A jak se mu sype na podporách !!!
A to tu, a ani nikde jinde nečtu podobně jako u lesů, že by se snižovalo na zemědělské investice !!!
V oněch přirozených křoviscích se bude zvěři dozajista dařit, ovšem také je bude spásat a uživí se na nich mnohem lépe, než na malých smrčcích či borovičkách.
Chtěl jsem napsat svůj názor či spíše zkušenost ještě také pod článek tvrdící, že ve 13.století byly lesy na Vysočině převážně bukojedlové, avšak z důvodů zřejmě technických jsem to nedokázal. Tedy, chci se podělit o zkušenost svého přítele, nyní hajného ve výslužbě, jenž svá nejlepší léta strávil v krušnohorské Přísečnici. Krušnohorský smrk, tedy ne ten zničený exhaláty v minulém režimu, byl vždy vysoce ceněn. A onen přítel mě upozornil, že ani v těch Krušných horách nebyl zdaleka tak původním, jak udávaly tabulky z let století minulého či předminulého. Neboť ony tabulky rekonstruovaly dřevinnou skladbu, jež už byla pozměněna výrazně člověkem. Těžařem cínu, stříbra a dalších kovů, pastevcem, sudetským kolonistou. Tito zde žili po pár generací, pak přitáhli husité, poté dánská či švédská vojska za třicetileté války, kraj se vylidnil a zase zalidnil. Nově příchozí našli opět hustě zarostlou krajinu, avšak ne již bukem a jedlí, ale smrkem, neboť pouze on byl s to ta luční místa obsadit. Stejně, jako činí zhusta v dnešní době. Sudety s Vysočinou, ano i moravské Karpaty jsou takto zkresleny, posuzujeme-li prvek přirozené dřevinné skladby. Pokud bychom byli dnes vyhnáni či vyhlazeni my a přišli by osadníci noví, kteří by neznali nic než tu krajinu, považovali by za součást její přirozené dřevinné skladby i douglasku či akát.
Kde jsou širé lány, jsou širé i lesy no NE?
Oboje tvoří společně životní prostředí a něco nám dává...
Něco dávají lesy a něco pole, ale jedno bez druhého by neexistovalo.
Toliko mé vysvětlení, jinak souhlas s vámi - jde jen o to jak to kde bylo a je dnes.
Ano, pokud budou takové stavy zvěře, že bude zápasit o životní prostor a žrát na co přijde, budou křoviska spásány.
Před cca 12 lety jsem nechal část lesa silně zarůst-pokus v ochraně dubu a buku.
Stavy srnčí překročeny v daném místě cca 20x.
A víte co spásly v dubnu až červnu nejvíce?
No přeci dub a buk a to již na polích vedle víc jak 1/2 roku rostla vesele řepka.
Věřím, že nefandíte těm dnešním obrovským počtům zvěře, ať původní či té zavleklé myslivci.
Zkuste prakticky sám a uvidíte.
Jen pro zajímavost. U dubu existuje přírodní ochrana, dobře fungující, ač jasně v praxi ne moc praktická.
Na palouček se prvně zaseje trnka a do cca 20cm keříčků sázíte dub. Bez problémů odrůstá s tím, že při cca 3m+ výšce dubu trnka zmizí.
Částečně to lze i s janovcem, ale je výrazně invazivní.
Buk má smysl sázet jen jednotlivě na "semeno", čili stačí individuální ochrana, jak začne plodit, zvěř není schopná vyžrat vše.A stačí jich na hektar pár. Lepší je ovšem javor, plodící někdy už v 10 letech. Nebo ptáčnice, kterou zvěř žere jen mírně. A má přírůst větší jak dub, takže i ekonomicky není k zahození.