Vodohospodáři, majitelé lesů a staveb v blízkosti řek či rybáři.
Těm působí velké škody. Bobr je chráněné zvíře, stavy proto nelze jednoduše regulovat, nedaří se je ani stěhovat. Vracejí se.
LIPNÍK NAD BEČVOU Ohrožení dálnice D47 u Velké na Hranicku, narušené hráze rybníků, vypleněné lesíky u vody a nyní i statisícové škody na cyklostezce poblíž Lipníku nad Bečvou. To vše jsou schopni napáchat bobři evropští, kteří se před třiceti lety vrátili i na Moravu.
Bobři poškodili podloží cyklostezky při stavbě svých nor. Cesta začala praskat a hrozí i její sesuv. Trasu pro cyklisty přitom postavili teprve v roce 2012. Není to ale první problém se stále se zvyšující populací bobrů v tomto regionu.
V ohrožení je nyní úsek na levém břehu řeky mezi mostem v Lipníku nad Bečvou a splavem v Oseku nad Bečvou. Na cyklostezce je v délce okolo sta metrů porušená konstrukce komunikace, popraskaný povrch, vyvrácené obrubníky a sesunutá půda. „Bobři si v břehu v části nad oseckým splavem postavili nory. Tím vznikla rozsáhlá kaverna a zemina se začala sesouvat. Při větší vodě hrozí odtržení celého břehu i s částí nové cyklostezky," vysvětlila vedoucí odboru životního prostředí lipenské radnice Xenie Pospíšilová. Vodní hlodavci tak způsobili škodu v řádu statisíců korun.
„Protože je bobr zvláště chráněný živočich, nemůže město Lipník nad Bečvou zahájit opravu poničeného úseku bez potřebných povolení a návrhu opatření," doplnila Pospíšilová. Město proto hledá vhodné řešení společně s Povodím Moravy a Agenturou ochrany přírody a krajiny, která by měla doporučit termín i způsob sanace poškozeného úseku cyklostezky a břehů, aby byl zásah do biotopu chráněného živočicha co nejšetrnější.
Na Přerovsku se bobr evropský vyskytuje již od přelomu 20. a 21. století. Původně byl vysazen v letech 1991 a 1992 v Litovelském Pomoraví, odkud se postupně šířil dále. V Lipníku nad Bečvou jeho činnost zaznamenali před pěti lety. V okolí města je to ale poprvé, co zde tato zvířata způsobila větší škodu. Dosud byla jejich činnost poznat zejména na pokácených stromech, které využívají ke stavbě svých sídel. „Většinou kácejí náletové dřeviny, které nemají větší ekologický význam. Horší je to ale v případě vzrostlých stromů," uvedl Miroslav Dvorský z Českého svazu ochránců přírody.
Již přes deset let ale mají problémy s bobry v jiné části Přerovska, na štěrkopískových jezerech mezi Hustopečemi nad Bečvou a Miloticemi nad Bečvou. „Navrtávají hráze mezi jezery a nás to stojí spoustu peněz. Loni jsme museli opravit hráz mezi čtvrtým a pátým jezerem, což nás přišlo na 120 tisíc korun," řekl Stanislav Pernický, předseda hustopečských rybářů.
Nebezpečí spočívá zejména v tom, že zdejší jezera jsou uspořádaná kaskádovitě. „Pokud by provrtali hráz na některém z výše položených jezer a ta by se začala rozpadat, příliv vody by mohl potrhat i hráze níže položených nádrží. Při tom, jakou mají jezera rozlohu, by mohla voda zaplavit i Milotice," popsal ohrožení Stanislav Pernický.
K běžné práci rybářů v bobrem osídlených oblastech patří také úklid pokácených stromů. „Možná, že se jedná o náletové rostliny, ale ty stromy jsou tam už třeba 40 let a mají 40 až 50 centimetrů v průměru. Stejně tak ničí i méně vzrostlé dřeviny," doplnil Pernický.
Škody způsobené činností těchto vodních hlodavců registruje i správce toku řeky Bečvy, Povodí Moravy. Ročně jdou škody na celém území spravovaném touto organizací až do milionů korun. „Obecně lze říct, že bobr vodohospodářům způsobuje škody hlavně tím, že staví hráze na drobných tocích, které se pak vylévají do okolí. Nahlodává naše hráze a hrabe si v nich nory. Okusuje stromy v okolí řek, které pak ohrožují kolemjdoucí," vyjmenovala problémy mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková.
Pokračování na straně B2
Cyklostezka prohrála boj s bobry. Poddolovali ji
Pokračování ze strany B1 Loni zase Agentura ochrany přírody a krajina ČR řešila případ, kdy bobří hráz znamenala možné ohrožení dálnice D47 u Velké na Hranicku. „Vyřídili jsme kvůli tomu výjimku, aby se hráz mohla odstranit, protože hrozilo, že by bobři mohli hrabat do tělesa dálnice. Nakonec ji ale sami opustili. Ředitelství silnic a dálnic jsme přesto preventivně doporučili hráz odstranit a svah preventivně chránit například železnou kari sítí," sdělil Jiří Šafář z olomoucké pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.
Bobři patří mezi zvláště chráněné živočichy a vztahuje se na ně i zákon o náhradě škod. Náhrady od státu se ale lze dočkat pouze v případech, pokud jde o pokácené stromy, případně o zničené zemědělské plodiny. „Mezi závažnější škody, které se také často vyskytují a které státem již hrazeny nejsou, nebo jsou hrazeny jen za určitých podmínek, patří podmáčení pozemků z důvodu přítomnosti bobřích hrází a narušení hrází či břehů rybníků bobřími norami," nastínila Jitka Uhlíková z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Zbavit se bobrů přitom není kvůli jejich přísné ochraně možné. „Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje bobrů, zejména je chytat, chovat, zraňovat nebo usmrcovat," sdělila Uhlíková. Ani odlov na výjimku mnohdy nepřináší konečné řešení. „Většinou rybník velice brzy osídlí jiní bobři."
Jediné definitivní řešení je podle Uhlíkové mechanické opevnění hrází a břehů rybníka například pletivem, které znemožní bobrovi vytváření nor v hrázích či březích rybníků. „Letos bude připravena publikace, která obsahuje přehled řešení konfliktních situací způsobených bobry. Dostupná bude v papírové i elektronické verzi," doplnila Uhlíková.
Fakta Bobr evropský Je to druhý největší hlodavec. Dorůstá až metrové délky a váží okolo 30 kilogramů. U nás se vyskytuje v povodí Labe, Moravy, Odry, Dyje a Dunaje. Bobr evropský je chráněn jak českou, tak evropskou i mezinárodní legislativou. Po svém přechodném vyhubení se začal do Česka postupně vracet před třiceti lety a díky tomu, že nemá v přírodě přirozeného nepřítele, rychle rozšiřoval své teritorium. Má to i stinné stránky. Bobři narušují protipovodňové nebo rybniční hráze, ucpávají koryta vodních toků a likvidují dřeviny nebo zemědělské plodiny v okolí rybníků a řek.
