V pátek symbolicky předával ministr obrany Martin Stropnický většinu bývalého vojenského újezdu Brdy ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi. Z jeho velké části je teď chráněná krajinná oblast. Nic to ale nezmění na armádním verdiktu, že v Brdech nepovolí stavbu nádrže Amerika, jež měla ochránit obyvatele bydlící u Klabavy před velkou vodou z Brd.
BRDY Velká vodní nádrž Amerika v bývalém vojenském újezdu Brdy nedaleko zámečku Tři trubky měla podle plánů vodohospodářů ochránit obyvatele od Strašic až po Chrást před bleskovými povodněmi, které na Klabavě naposledy škodily v květnu 2014. Tehdy stačilo pár hodin intenzivního deště v Brdech a řeka začala prudce stoupat i o desítky centimetrů za hodinu.
Už od roku 1974 existuje plán na vodní nádrž Amerika v lesích bývalého vojenského újezdu nedaleko Strašic. Jenže budovat se zřejmě nikdy nebude. „Ministerstvo obrany v loňském roce záměr výstavby vodního díla rozporovalo. Důvodem byla obava, že by tak, jak bylo navrženo, mohlo ohrozit zatopením objekty rezortu obrany nacházející se ve vojenském újezdu Brdy," řekla v pátek Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Kromě velké nádrže se zamítnutí týká i menší nádrže, která měla pracovní název Malá Amerika.
Starosta Hrádku u Rokycan Jaroslav Perlík řekl, že na horním toku Klabavy se od povodní před dvěma lety příliš nezměnilo. „Když nahoře v Brdech naprší, u nás je to jasné. Plán na Ameriku je pryč, přes to už vlak nejede. V současné době se uvažuje o suchém polderu," shrnul Jaroslav Perlík.
Podobně mluví i starosta Strašic Jiří Hahner. „V loňském roce svazek obcí zpracovával protipovodňovou studii. Důraz jsem kladl na to, aby se v ní objevila opatření, která jsou reálná. Pokud je na nějaký projekt záporné stanovisko některé z důležitých institucí, neberu jej jako schůdný. Teď je aktuální projekt suchého polderu, nejedná se o žádnou nádrž," vysvětlil Hahner.
Suchý polder je území, které je za běžných podmínek bez vody, vypadá jako normální louka nebo třeba mokřad. Při povodni se ale sám naplní vodou, jejíž odtok se tím výrazně zpomalí. Podle informovaného zdroje by suchý polder ani při naplnění neměl ohrožovat zachovalé armádní objekty.
Pokud budou vodohospodáři v budoucnu koordinovat odtok vody z Padrťských rybníků a z uvažovaného polderu, laicky řečeno, přítoky z brdských potoků se nebudou v Klabavě sčítat, ale jejich kulminace bude menší, protože bude rozložená do mnohem delšího období, hladina Klabavy nebude stoupat tak vysoko.
Generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala vysvětlil, že polder je spočítaný tak, aby i při stoleté povodni byl z Klabavy pod Brdy jen takzvaný neškodný odtok.
„Udělali jsme studii a spočítali pro jednotlivé obce na toku Klabavy neškodný odtok z Brd při stoleté vodě. Na základě toho byl navržený velký suchý polder, který by potřebné množství vody dokázal zadržet. Studii jsme poslali ministrovi obrany i zemědělství a hejtmanovi Plzeňského kraje. Z ministerstva zemědělství už máme odpověď, že v projektu máme dál pokračovat. Máme i určitá stanoviska od orgánů ochrany přírody, která nejsou negativní," uvedl Petr Kubala.
Zatím ale není jasné, jak se k zamýšlenému suchému polderu postaví armáda. „Ministerstvo obrany v minulém týdnu obdrželo od Povodí Vltavy nový návrh, který byl předložen k posouzení Generálnímu štábu Armády České republiky a státnímu podniku Vojenské lesy a statky," prohlásila Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Plán na suchý polder má podporu Plzeňského kraje. Hejtman Václav Šlajs o něm mluví jako o nejrealističtější možnosti protipovodňových opatřeních na Klabavě.
„Víme, že povodně na Klabavě bývají nejčastěji v březnu, kdy v Brdech prší do tajícího sněhu, a pak v létě, když přijde velký déšť. Suchý polder může být jedním z řešení. Při současné regulaci odtoku vody z Padrťských rybníků je velká šance, že obce na Klabavě budou před velkou vodou chráněné. Tahle protipovodňová opatření kraj podporuje. Je ale jasné, že pro extrémní situaci, jaká byla v roce 2002, by asi nestačila," soudí hejtman Václav Šlajs. Zároveň se domnívá, že za 50 nebo více let by v Brdech mohla vzniknout nádrž, jež by sloužila jako zásobárna pitné vody. „V současné době je něco takového nerealizovatelné," připouští hejtman.
Povodí Vltavy je nově správcem některých menších vodních toků v Brdech. Před koncem roku o tom rozhodlo ministerstvo zemědělství. Vojenské lesy a statky, které je spravovaly dosud v bývalém vojenském újezdu, proti tomu podaly rozklad.
Ten ale nemá odkladný účinek. Kdyby teď začal rychle tát sníh, Povodí Vltavy a Vojenské lesy a statky by potřebné manipulace na Padrťských rybnících a tocích, kde je to možné, dělaly společně. To už společně probírali generální ředitel Povodí Vltavy s šéfy Vojenských lesů a statků.
Regulováním odtoků vody z Padrťských rybníků a plánovaného polderu by ale vodohospodáři ovlivnili jen část vody, která z Brd stéká do Klabavy. Často se jedná o vody, které dříve odváděly vodu do rašelinišť v Brdech. Když ale armáda upravovala v minulých téměř 90 letech vojenský prostor, tyhle vody často odváděly vykopané strouhy mimo vojenský prostor. I na tyhle věci se chtějí vodohospodáři zaměřit.
Podle Generálního ředitele Povodí Vltavy Petra Kubaly by tyhle úpravy mohly být podporované operačním programem Životní prostředí, který řeší i opatření před povodněmi přírodě blízkým způsobem.
„Kombinací výstavby suchého polderu a opatření na ochranu před povodněmi způsobem blízkým přírodě na přítocích Klabavy by došlo k výraznému zlepšení ochrany před povodněmi na Klabavě a jejích přítocích v tomto úseku," vysvětlil generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.
