Miloš Pulda
Opět přišla sezóna tahanic o kácení stromů na Šumavě. Vědí ale ochránci přírody, co vlastně chtějí chránit?
Žádná původní a neporušená příroda u nás už dávno neexistuje. Všechny naše lesy jsou ve skutečnosti továrny na výrobu dřeva. Všechny původní pralesy byly nejpozději ve středověku vykáceny nebo vypáleny (staročesky "vyžďářeny" - všimněte si, kolik máme u nás Žďárů!) a místonich byly uměle vysázeny lesy ze stromů, které nejrychleji vyrábějí masudřeva - tedy ze smrků. Snad jen kleč v Krkonoších je původní, nebyla (pokud vím) nikdy vytěžena a vysázana uměle znovu. A snad ještě pár dalších vrcholových partií v některých dalších našich horách jsou původní, ale tím už si nejsem tak jistý. Lesy na Šumavě nejsou výjimkou. Všechny už byly v minulosti bezezbytku vykáceny a místo nich vysázena továrna na výrobu dřeva. Výjimkou není ani známý Boubínský prales. Ani ten není původní, i ten býval továrnou na dřevo. Teprve v polovině 19. století majitel toho lesarozhodl, že ho už nebude dále obhospodařovat a těžit tam a nechá ho změnit v prales. Druhové složení původního pralesa ale už neobnovil, takže tenhle "prales" je složen výhradně ze smrků určených na produkci dřeva. Potíž je ale v tom, že ty správné smrky, které produkují nejvíc dřeva, pochází z nížin. Pokud jsou vysázené v nížinách, je s nimi (možná!) vše v pořádku. Pokud ale tyhle nížinné smrky jsou vysázené na Šumavě, pak v horském podnebí trpí, jsou oslabené a už nemají sílu sebránit náletům kůrovce. Tyhle stromy prostě na Šumavu nepatří. Když se kvůli kůrovcové kalamitě vykácí, nebude jich škoda. Něco podobného se stalo v Boubínském pralese už v polovině 19.století. Vypukla tam kůrovcová kalamita a tehdejší lesníci to řešili (prales neprales) stejně jako ti dnešní: Všechny napadené stromy prostěvykáceli. Dnes se tedy v Boubínském pralese můžeme podívat, jak vypadá (smrkový) les půl druhého století po takovém zásahu. Všechny naše lesy, šumavské nevyjímaje, tedy vypadají tak, jak jsme si je my, lidé, vypěstovali. S nějakou původní divokou přírodou nemají vůbec nic společného. Ten název "Národní park" je mnohem výstižnější,než lidé tuší. Všechny naše lesy, šumavsk nevyjímaje, jsou skutečně spíše parky, a k původní divoké přírodě mají stejně daleko jako park na Karlově náměstí v Praze. Nevěříte? Podívejte se na tuhle fotku z Boubínského pralesa. Připadáte si jako v pralese? Já tedy rozhodně ne. Prales si představujiúplně jinak. Na téhle fotce mi chybí už jen matky s dětmi v kočárcích naprocházce. Přitom to není žádný příměstský lesík, ale je to skutečněpravá fotka z Boubínského pralesa, převzatá z Wikipedie, kde si jimůžete prohlédnout v plné velikosti na stránce "Boubínský prales". Především mi tam chybí nějaké padlé stromy. Ale budiž, ten "prales"je starý teprve století a půl. Je to možné, vzhled těch stromů tomuodpovídá. Tak "staré" stromy ještě nepadají. Hlavně tam ale nevidímžádné mladší stromy. Ten prales se neobnovuje. Ty stromy na fotce sice už nepochybně mnohokrát vysemenily, jenže všechny semenáčky sežrala přemnožená lesní zvěř. Je to všem jasné, správa parku už i vystavěla plot kolem celého pralesa, aby zvěř do pralesa nemohla, jenže ten plotje dnes už na několika místech zřícený a průchozí, a tedy k ničemu. Řeči o tom, že příroda si s kůrovcovou kalamitou poradí sama, mají jednu podstatnou chybu: Žádnou neporušenou zdravou přírodu u nás už nikde nemáme. Pokud bychom něco takového chtěli mít, museli bysme si to nejdřív sami vypěstovat, a to trvá řadu staletí. Do té doby by kůrovec sežral Šumavu celou. Ty nevhodné smrky z nížin jsou tam totiž všude. Tudy tedy cesta k záchraně Šumavy nevede. Jenže to vypadá, že od 19. století lesníci nedokázali vymyslet niclepšího než kácení napadených stromů. V době feromonů a jiných lapačů hmyzu je to sice ostuda, ale zřejmě to jinak nejde. Tohle je hlas rozumu. Jenže na Šumavě už dávno nerozhoduje rozum, ale politika. Je to už především prestižní záležitost pro všechny místní politiky a jiné bafuňáře. Nikdo už nemůže připustit, že by třeba nemusel mít pravdu, a nechce prohrát ani když tu pravdu nemá. A samozřejmě, že rozhodují i miliardové zisky za vytěžené dřevo. Proti tomu budou ochránci přírody jen těžko bojovat. Zvlášť když pravdu tak docela nemají. Chránit stromy, které na Šumavu nepatří, totiž z hlediska ochrany přírody nedává smysl. Šumava potřebuje obnovit lesy v tom původním druhovém složení, jaké tam bylo před prvními zásahy člověka. Naštěstí vestarých dokumentech zůstalo zaznamenáno, jaké stromy tam tehdy rostly.Víme proto, že to byl les smíšený, kde byly smrky (horské, nikolivz nížin!), buky, jedle a další. Takovéto smíšené lesy musíme na Šumavě vysazovat, a to především tam, kde kůrovec zničil les a dřevaři hovykáceli. Tohle by si měli (mimo jiné i) ochránci přírody ostražitěohlídat, aby se tam nevysazovaly znovu ty nešťastné smrky na výrobudřeva, které za sto let kůrovec sežere znovu. Aby se tam vysazovalysmíšené lesy v tom složení, jaké je zaznamenáno v historii. Tohle bybyla mnohem účinnější ochrana přírody než připoutávání se k mrtvýmstromům. A také by si pak ochránci přírody měli ohlídat, aby ty vysazené stromky nesežrala přemnožená lesní zvěř (když už myslivci nedokážou tomu přemnožení zabránit). A také by ochránci přírody mohli pomoci správě Národního parku s údržbou toho plotu kolem Boubínského pralesa, když už na to ta správanestačí sama.
Žádná původní a neporušená příroda u nás už dávno neexistuje. Všechny naše lesy jsou ve skutečnosti továrny na výrobu dřeva. Všechny původní pralesy byly nejpozději ve středověku vykáceny nebo vypáleny (staročesky "vyžďářeny" - všimněte si, kolik máme u nás Žďárů!) a místonich byly uměle vysázeny lesy ze stromů, které nejrychleji vyrábějí masudřeva - tedy ze smrků. Snad jen kleč v Krkonoších je původní, nebyla (pokud vím) nikdy vytěžena a vysázana uměle znovu. A snad ještě pár dalších vrcholových partií v některých dalších našich horách jsou původní, ale tím už si nejsem tak jistý. Lesy na Šumavě nejsou výjimkou. Všechny už byly v minulosti bezezbytku vykáceny a místo nich vysázena továrna na výrobu dřeva. Výjimkou není ani známý Boubínský prales. Ani ten není původní, i ten býval továrnou na dřevo. Teprve v polovině 19. století majitel toho lesarozhodl, že ho už nebude dále obhospodařovat a těžit tam a nechá ho změnit v prales. Druhové složení původního pralesa ale už neobnovil, takže tenhle "prales" je složen výhradně ze smrků určených na produkci dřeva. Potíž je ale v tom, že ty správné smrky, které produkují nejvíc dřeva, pochází z nížin. Pokud jsou vysázené v nížinách, je s nimi (možná!) vše v pořádku. Pokud ale tyhle nížinné smrky jsou vysázené na Šumavě, pak v horském podnebí trpí, jsou oslabené a už nemají sílu sebránit náletům kůrovce. Tyhle stromy prostě na Šumavu nepatří. Když se kvůli kůrovcové kalamitě vykácí, nebude jich škoda. Něco podobného se stalo v Boubínském pralese už v polovině 19.století. Vypukla tam kůrovcová kalamita a tehdejší lesníci to řešili (prales neprales) stejně jako ti dnešní: Všechny napadené stromy prostěvykáceli. Dnes se tedy v Boubínském pralese můžeme podívat, jak vypadá (smrkový) les půl druhého století po takovém zásahu. Všechny naše lesy, šumavské nevyjímaje, tedy vypadají tak, jak jsme si je my, lidé, vypěstovali. S nějakou původní divokou přírodou nemají vůbec nic společného. Ten název "Národní park" je mnohem výstižnější,než lidé tuší. Všechny naše lesy, šumavsk nevyjímaje, jsou skutečně spíše parky, a k původní divoké přírodě mají stejně daleko jako park na Karlově náměstí v Praze. Nevěříte? Podívejte se na tuhle fotku z Boubínského pralesa. Připadáte si jako v pralese? Já tedy rozhodně ne. Prales si představujiúplně jinak. Na téhle fotce mi chybí už jen matky s dětmi v kočárcích naprocházce. Přitom to není žádný příměstský lesík, ale je to skutečněpravá fotka z Boubínského pralesa, převzatá z Wikipedie, kde si jimůžete prohlédnout v plné velikosti na stránce "Boubínský prales". Především mi tam chybí nějaké padlé stromy. Ale budiž, ten "prales"je starý teprve století a půl. Je to možné, vzhled těch stromů tomuodpovídá. Tak "staré" stromy ještě nepadají. Hlavně tam ale nevidímžádné mladší stromy. Ten prales se neobnovuje. Ty stromy na fotce sice už nepochybně mnohokrát vysemenily, jenže všechny semenáčky sežrala přemnožená lesní zvěř. Je to všem jasné, správa parku už i vystavěla plot kolem celého pralesa, aby zvěř do pralesa nemohla, jenže ten plotje dnes už na několika místech zřícený a průchozí, a tedy k ničemu. Řeči o tom, že příroda si s kůrovcovou kalamitou poradí sama, mají jednu podstatnou chybu: Žádnou neporušenou zdravou přírodu u nás už nikde nemáme. Pokud bychom něco takového chtěli mít, museli bysme si to nejdřív sami vypěstovat, a to trvá řadu staletí. Do té doby by kůrovec sežral Šumavu celou. Ty nevhodné smrky z nížin jsou tam totiž všude. Tudy tedy cesta k záchraně Šumavy nevede. Jenže to vypadá, že od 19. století lesníci nedokázali vymyslet niclepšího než kácení napadených stromů. V době feromonů a jiných lapačů hmyzu je to sice ostuda, ale zřejmě to jinak nejde. Tohle je hlas rozumu. Jenže na Šumavě už dávno nerozhoduje rozum, ale politika. Je to už především prestižní záležitost pro všechny místní politiky a jiné bafuňáře. Nikdo už nemůže připustit, že by třeba nemusel mít pravdu, a nechce prohrát ani když tu pravdu nemá. A samozřejmě, že rozhodují i miliardové zisky za vytěžené dřevo. Proti tomu budou ochránci přírody jen těžko bojovat. Zvlášť když pravdu tak docela nemají. Chránit stromy, které na Šumavu nepatří, totiž z hlediska ochrany přírody nedává smysl. Šumava potřebuje obnovit lesy v tom původním druhovém složení, jaké tam bylo před prvními zásahy člověka. Naštěstí vestarých dokumentech zůstalo zaznamenáno, jaké stromy tam tehdy rostly.Víme proto, že to byl les smíšený, kde byly smrky (horské, nikolivz nížin!), buky, jedle a další. Takovéto smíšené lesy musíme na Šumavě vysazovat, a to především tam, kde kůrovec zničil les a dřevaři hovykáceli. Tohle by si měli (mimo jiné i) ochránci přírody ostražitěohlídat, aby se tam nevysazovaly znovu ty nešťastné smrky na výrobudřeva, které za sto let kůrovec sežere znovu. Aby se tam vysazovalysmíšené lesy v tom složení, jaké je zaznamenáno v historii. Tohle bybyla mnohem účinnější ochrana přírody než připoutávání se k mrtvýmstromům. A také by si pak ochránci přírody měli ohlídat, aby ty vysazené stromky nesežrala přemnožená lesní zvěř (když už myslivci nedokážou tomu přemnožení zabránit). A také by ochránci přírody mohli pomoci správě Národního parku s údržbou toho plotu kolem Boubínského pralesa, když už na to ta správanestačí sama.
