Evropu čeká do konce století nebývalé sucho. Podle nejpesimističtějších odhadů klesnou hladiny českých řek až o 40 %, což bude mít drtivý vliv nejen na pitnou vodu a rozmanitost živočichů žijících v naší přírodě, ale také na zemědělství, energetiku či průmysl. Vysoušení půdy má za následek i ničivější povodně po přívalových deštích. Od roku 1980 u nás živelní katastrofy způsobily škody v hodnotě 308 miliard korun, což je v přepočtu na obyvatele jeden z nejvyšších výsledků v Evropě. Řešením je obnovování přirozených funkcí krajiny, péče o vodní toky či promyšlená výsadba lesů. Informuje o tom portál datové žurnalistiky Evropa v datech.
V Evropě došlo od začátku dvacátého století k celkem 1 963 různým přírodním katastrofám, uvádí databáze Centra pro výzkum epidemiologie katastrof (CRED). V samostatné České republice jsme si prošli sedmadvaceti přírodními pohromami a přibližně polovinu z nich tvořily povodně. Ty také představují téměř 39 % všech živelních pohrom, ke kterým v Evropě dochází. Na druhém místě jsou s 30 % vichřice. U nás tyto katastrofy mezi lety 1980 až 2019 způsobily škodu v hodnotě 308 miliard korun, a každého Čecha tak stály přibližně 30 tisíc, což je jeden z nejvyšších výsledků v Evropě. Nejhůř ze srovnání vychází Švýcarsko se 67,5 tisíci korun na obyvatele. Celkově v tomto období v Evropě způsobily povodně, bouře, sesuvy půdy a další hydrologické, meteorologické a klimatické události škody v hodnotě 11,45 bilionů korun.
Celý článek najdete zde
