Hejtman Středočeského kraje Josef Řihák řekl v rozhovoru o Vojenském újezdu Brdy a přípravách na vyhlášení CHKO Brdy pro Příbramský deník:

Rozhovor Deníku

Příbram – Druhá polovina roku je definitivně za námi a pomalu se blíží datum 30. června 2014, kdymábýt podle vládou schváleného harmonogramu vyhlášenaCHKO Brdy s účinností od 1. ledna 2015, aby byla zajištěna návaznost na zrušení Vojenského újezdu Brdy.

Území vojenského újezdu je součástí Středočeského kraje. Návrh na katastrální rozdělení po jeho zrušení předpokládá rozdělení území mezi oba sousedící kraje, tedy Středočeský a Plzeňský. Zástupci Středočeského kraje včetně obcí na Příbramsku, o tom nechtějí ani slyšet. Svůj postoj k rozdělení Brd sdělil Příbramskému deníku v rozhovoru hejtman Josef Řihák.

Ten by byl nejraději, kdyby se vojenský újezd nerušil.

* Pane hejtmane, trvá vaše odhodlání, aby území újezdu po jeho zrušení zůstalo i v budoucnu celé ve Středočeském kraji? Vyjádřil jste se, že ještě lepší by bylo, kdyby vojenský újezd zůstal zachován. Do 21. června probíhalo připomínkové řízení návrhu zákona o zrušení vojenského újezdu a změně hranic vojenských újezdů. Měl také Středočeský kraj možnost tento návrh zákona připomínkovat?

Ano, samozřejmě. Vojenský újezd Brdy je součástí Středočeského kraje a nevidím žádný rozumný důvod k tomu, abychom se tohoto našeho území vzdávali. Rovněž si stále myslím, a podporují měv tomto názoru i starostové z podbrdských obcí z Příbramska, že nejlepší nejen pro přírodu Brd bude, když na území zůstanou vojáci. V tomto směru jsme vznesli za kraj i naše připomínky.

* Podle původního harmonogramu měl být návrh zákona o zrušení vojenského újezdu a změně hranic vojenských újezdů předložen na jednání vlády do 30. června, následně měl být předán k projednání a schválení poslanecké sněmovně. Podobně jako vy i místopředseda poslaneckého klubu ČSSD a stínový ministr obrany Jan Hamáček již v listopadu 2011 uvedl pro Deník: „Jako stínový ministr obrany za sociální demokracii říkám, že redukce rozlohy vojenských újezdů v České republice je nutná. Souhlasím proto se zmenšováním rozlohy stávajících újezdů a rovněž i s případným zrušením jednoho výcvikového prostoru. Podle mého názoru by to ale neměly být Brdy, nýbrž Boletice.” Jste spolu v kontaktu? Bude sociální demokracie hlasovat nebo podávat pozměňovací návrhy tak, aby zabránila zrušení vojenského újezdu v Brdech? Nebo jste se s tím už smířili?

Mluvím za sebe a říkám jednoznačně, že se zrušením újezdu nesouhlasím. I nadále si myslím, že mnohem vhodnější je zrušit újezd Boletice. Ato jak z vojenského hlediska, tak i z hlediska ochrany přírody. Můj názor podporuje celá řada argumentů. Například proč Armáda ČR investovala tolik peněz do rekonstrukce kasáren v Jincích, když zdejší dělostřelci nyní budou muset jezdit střílet stovky kilometrů daleko? Nebo proč sem stěhovala posádku z Pardubic?Aco bude s tajným vojenským objektem uprostřed Brd poté, až bude bezprostředně sousedit s „civilním” prostorem. Otázek souvisejících s Vojenským újezdem Brdy, na kterénám ministerstvo obrany dluží odpovědi, je ale ještě celá řada.

* Je podle vašeho názoru po pádu vlády ohrožen i časový harmonogram optimalizace vojenských újezdů? Otevírá se šance k tomu, co žádáte, to znamená nezrušení vojenského újezdu? Pokud ano, co konkrétně pro to budete dělat? Máte nebo budete v tom mít většinovou podporu v rámci sociální demokracie, případně i jiných stran?

Jaký vliv bude mít na časový harmonogram optimalizace vojenských újezdů pád Nečasovi vlády v tuto chvíli, nedovedu posoudit. Jsem optimistou a doufám, že zásadní. Čistým řešením by bylo proces rušení újezdu nyní zastavit a nechat rozhodnutí, zda v němbudeme pokračovat, na nové legitimní vládě, která vzejde z řádných voleb. Na druhou stranu co bych ale naopak nezastavoval, je legislativní proces vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Brdy. Myslím si, že ten by měl naopak pokračovat a v zájmu zachování brdské přírody by zde CHKO mělo co nejdříve vzniknout bez ohledu na to, zda tady zůstanou vojáci, nebo ne.

* Po povodních výrazně zesílily požadavky Plzeňského kraje na vybudování protipovodňového poldru na Klabavě ve vojenském újezdu v lokalitě Amerika. Hejtman Milan Chovanec tvrdí, že tato několika set milionová investice by měla být prioritou vlády i obou krajů. Peníze se prý dají získat také z evropských zdrojů. Budování poldru ale podmiňuje tím, že nejprve musí území dostat do správy Plzeňský kraj. Lze tomu rozumět tak, že pokud by území zůstalo ve Středočeském kraji, tak byste stavbu poldru nepovolili?

Je samozřejmě nesmysl tvrdit, že by Středočeský kraj zabránil veřejně prospěšné stavbě jen proto, že by měla sloužit „pouze” obyvatelům sousedního regionu. Naopak. Každou užitečnou stavbu, která neslouží jen Středočechům, podporujeme. Ať už je to výstavba rychlostní silnice, oprava dálnice, nebo železničního koridoru. Otázkou ale je, zda z hlediska protipovodňové ochrany či ochrany přírody, je vhodné stavět na Klabavě přehradu, nebo suchý poldr. Odpověď na tuto otázku musí dát odborníci – hydrologové a biologové. Pokud ti se vysloví pro, Středočeský kraj takovouto stavbu podpoří.

* „Konkurenční” návrh Rady Středočeského kraje, který oproti vládnímu návrhu počítá s tím, že by území případně zrušeného vojenského újezdu zůstalo ve Středočeském kraji, předpokládá, že „západní” části území by připadly do katastrů středočeských obcí Zaječov a Věšín. Jednali jste o tom s těmito obcemi, zda by s tak velkým zvětšením svého katastrálního území vůbec souhlasily?

Dělení katastrů současného újezdu obecně považuji za nešťastné řešení. Ale sousedící obce to tak chtějí, a tak je třeba jim demokraticky vyjít vstříc. Kraje jen navrhují řešení. Konečné rozhodnutí o tom, jaký kdo bude chtít spravovat jaký katastr, by měla demokraticky učinit obecní zastupitelstva. Zároveň je ale zcela legitimní, aby Středočeský kraj hájil celistvost svého území. Území Vojenského újezdu Brdy je součástí Středočeského kraje a jsem přesvědčen, že by tomu tak mělo být i v budoucnu.

* Předmětem debat je také otázka možného průjezdu motorových vozidel. Nejvíc se mluvilo o komunikaci z Obecnice do Zaječova. Jako možnou budoucí silnici III. třídy by ji musel spravovat Středočeský kraj – prý o to nemáte zájem. Navíc, jestliže by po zrušení vojenského újezdu zůstalo cvičiště Výcvikový tábor Jince s cílovou plochou Brda, musela by se tato komunikace při některých cvičeních uzavírat jakožto prostor ohrožený střelbou. Proto sílí spekulace i o jiných možnostech, zejména o trase ze Strašic do Bukové/Věšína. Souhlasil by Středočeský kraj s takovou nebo jinou možností nového silničního průjezdu mezi Středočeským a Plzeňským krajem?

Všiml jsem si v novinových článcích, jak si někteří politici zejména z Plzeňského kraje plánují kudy akampovedou silnice napříč Brdami. Myslím si ale, že o tom, kde se bude co stavět, by měli jednat především s tím, koho se to týká. Tomumoc nerozumím. Buď se chystají stavět, nebo rozšiřovat komunikace jen na území svého kraje, nebo je budou budovat i na území sousedů, ovšem bez ohledu na jejich názor. Ať tak, nebo onak, obojí je špatně. Středočeský kraj spravuje v současné době tisíce kilometrů silnic a pokud získá po delimitaci vojenského újezdu i desítky kilometrů silnic v Brdech, určitě se o ně postará. Ale Středočeský kraj určitě nebude iniciovat případné zkapacitnění silnic vedoucích napříč územím Brd. Nejen z hlediska ochrany zdejší krásné přírody přece není možné podpořit, aby si napříč krásnými brdskými lesy zkracovaly cestu stovky kamionů. Ještě jako starosta Příbrami jsem prosazoval, aby stát zlepšil silniční dopravní spojení z Příbramska směrem na západ rozšířením stávajících komunikací č. I/18 a I/19. Je smutné, že na těchto důležitých dopravních tepnách stále chybí obchvaty nejen Příbrami, ale i dalších obcí a měst – například Věšína, Borovna, Spáleného Poříčí a dalších. Absenci těchto dopravních tepen nevyřešíme tím, že umožníme průjezd dosud čistou přírodou v centrálních Brdech. Zde samozřejmě nemůžeme silnice úplně zavřít. Ale musí zde být zvolen takový dopravní režim, aby komunikace sloužily převážně místním občanům, aby zde nedošlo k poškození vodních zdrojů ani k ničení povrchů komunikací. Jsem připraven hledat co nejlepší a nejohleduplnější řešení dopravních problémů ve spolupráci s kolegy z Plzeňského kraje i se starosty dotčených obcí.

* Víte nebo tušíte o nějakých aktivitách v Brdech, které by mohly narušit krajinný ráz a tím pádem i statut případné CHKO? Mám na mysli nějaké developerské záměry...

Záměrů, co všechno by se dalo postavit v Brdech, jsem už zaslechl spoustu. Ale domnívámse, že developerské firmy v současné situaci určitě nebudou nahlas vykřikovat, že hodlají stavět relaxační park s hotelem a golfovým hřištěm u Padrťských rybníků. Spíše se nyní v první fázi zaměří na to, jak „rozhádat” sousední kraje a prosadit například stavbu nové přehradní nádrže, nebo rozšíření stávající komunikace.

* Má některá z obcí výrazný zájem o správu CHKO Brdy?

Již dříve jsem se vyjádřil, že správa CHKO Brdy by měla být v některé menší obci, kterámá historicky k Brdům nejlepší vztah. Osobně jako nejvhodnější vidím sídlo v Obecnici. Věřím, že by zde správa dobře fungovala. Podobně, jako správa Českého krasu v Karlštejně, Blaníku ve Vlašimi, či CHKO Křivoklátsko v Křivoklátě.