Praha - Vyrovnání státu s církvemi pravděpodobně stále není u konce. Některé řády totiž dříve, než církevní restituce definitivně prošly parlamentem, podaly žaloby na města, která spravují majetky, s nimiž se v rámci restitucí nepočítá. Za ně mají nyní církve dostat finanční náhradu ve výši desítek miliard, ale přesto se o tyto nemovitosti dál soudí. Politici takový postup ostře kritizují a říkají, že je za hranicí zákona o vyrovnání s církvemi.

Obce uvítaly schválení církevních restitucí, domnívaly se totiž, že soudní spory, skrz něž některé řády požadovaly své majetky, skončí. Zatím se ale zdá, že si starostové oddechli předčasně. Například klášter dominikánů v Praze žádá po obci Řevnice majetek, s jehož vydáním nikdo nepočítal.

Z původně rozsáhlého statku zbyly v Řevnicích pozemky a budova Zámečku - její hodnota se od 90. let vyšplhala na víc než 10 milionů korun. Dnes je tu umělecká škola a kulturní středisko. Ale dominikáni chtějí budovu i s pozemky zpět. Podali kvůli tomu žalobu, domnívají se, že obec užívá budovu neprávem. Podle generálního sekretáře České biskupské konference Tomáše Holuba církev bude v tomto případě jednat a hledat řešení. "Soud je pouze něco, co je krajním řešením, ke kterému věříme, že ani jedna ze stran nechce dojít," poznamenal pro ČT Holub.

Politiky ale tento přístup rozzlobil. Zákon o vyrovnání totiž počítá s tím, že církve dostanou zpátky víc než polovinu komunisty zabaveného majetku - pole, lesy, rybníky... A za zbytek nemovitostí pak peněžní náhradu ve výši 59 miliard korun a tam podle nich spadají i Řevnice.

Restituce stručně:

Církve by od státu měly podle zákona dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Musely by ale prokázat, že na něj mají nárok a že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupem komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990.

Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace.

Stát naopak církvím postupně přestane hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.

Přechodné období majetkové odluky má trvat 17 let. První tři roky bude stát na platy duchovních a administrativy přispívat z rozpočtu plnou částkou, od čtvrtého roku se částka každoročně sníží o pět procent.

Řád dominikánů na konci týdne začal ustupovat a řekl, že v příštích dnech žalobu stáhne, nicméně o Zámeček v Řevnicích usilovat nepřestane, další kroky tají.

ČSSD: Do restitucí se možná zapojí úřad podřízený ministerstvu financí

Zákon o majetkovém vyrovnání začne platit 1. ledna. Na podávání výzev a žádostí o majetek mají církve celý následující rok. Podle informací České televize se rýsuje i plán, že by do vydávání mohl vstoupit i Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Na něj dohlíží ministerstvo financí. Obracet by se něj v případě nejasností mohly například i Lesy ČR.

Úloha pro Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vyplývá ze zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, a to v případech, kdy vlastníkem věci (mimo zemědělských nemovitostí) je stát, ale povinnou osobu nelze zjistit.

Podle zástupců sociální demokracie se ale v zákulisí kolem Lesů ČR jedná i o variantě, ve které by role Úřadu pro zastupování státu byla větší. Státní podnik by se pak třeba nemohl sám soudit o majetek, který církvím předat nechce. Podle ministra financí Miroslava Kalouska jsou takové obavy předčasné. Ministerstvo zemědělství na dotazy ČT nereagovalo a stejně tak ani Lesy ČR. Jen od nich přitom církve mají dostat kolem 150 tisíc ha pozemků.

"Zapojení úřadu nesejme z manažerů Lesů ČR trestněprávní odpovědnost, pokud budou vydávat majetek, jehož navracení bude sporné," komentoval problém v Událostech ČT Mládek. Podle něj reálně hrozí, že by mohly být vydány majetky, které vydány být neměly, které byly znárodněny před únorem 1948, a otevřela by se tak cesta pro další restituce.

Sociální demokracie připravuje ústavní stížnost, podat ji plánuje v lednu příštího roku.