ZÁPADNÍ ČECHY Představitelé hlavních církví v západních Čechách se připravují na vrácení majetku, které umožnily církevní restituce. Díky tomuto zákonu o majetkovém vyrovnání se do rukou původních majitelů vrátí louky, lesy i polnosti. Vzhledem k tomu, že dohledat původní majetek znárodněný před desítkami let není právě snadné, určitě to podle zástupců církví nebude otázkou měsíce.

„Samozřejmě víme přesně o rozsahu majetku, který nám komunistický režim uzmul. Problém tkví v tom, že po roce 1964 již úplně zanikla evidence nemovitostí vedená v Pozemkových knihách a socialistický stát zavedl nový systém pozemkové evidence. Prakticky veškerá půda patřila státu nebo ji stát obhospodařoval,” vysvětlil Filip Zdeněk Lobkowicz, opat Kanonie premonstrátů Teplá, které se mají vrátit pozemky o rozloze 6 000 hektarů. Změna, která přišla s novým systémem pozemkové evidence, převrátila léta zavedený systém naruby. Pozemky dostaly jiná čísla a hranice se změnily nejen jim, ale celým katastrům. Mnohdy se navíc stalo, že se zanedbaná zemědělská půda proměnila v les. Členové církví se tak musí prokousat mnoha dokumenty a podle mluvčí plzeňské diecéze římskokatolické církve Aleny Ouředníkové to není zrovna jednoduchý úkol.

„U nás na tom pracují tři lidé a mají toho opravdu moc. Jde o řadu položek, které mnohdy čítají jen desítky metrů čtverečních. Navíc všechno musí pečlivě ověřovat,” uvedla. Odhadnout, kolik majetku se díky restitucím vrátí římskokatolické církvi v Karlovarském kraji, je podle ní zatím prakticky nemožné. Prim však podle ní nebudou hrát budovy, ale hlavně pozemky. To předpokládá v Karlovarském kraji také Tomáš Najbrt, mluvčí Českobratrské církve evangelické.

Představu, jak s vráceným majetkem naložit, už mnozí zástupci církví v západních Čechách mají. Například premonstráti chtějí na svých pozemcích hospodařit tak, jako tomu bylo v minulosti.

„Je všeobecně známo, že církev byla velmi dobrým hospodářem. Náš klášter v minulosti obhospodařoval veškerý svůj majetek na svou dobu velmi moderními a pokrokovými metodami. Vytěžené dříví zpracovával na vlastní pile, obilí v mlýnech, které mu patřily,” popsal opat.

Tepelský klášter například podle něj na počátku minulého století získával elektrickou energii z vlastní vodní elektrárny, tedy z obnovitelných zdrojů. Premonstrátům je prý jasné, že budou obhospodařovat celou krajinu. Opat říká, že jim nepůjde o okamžitý zisk.

„V lesích budeme hospodařit přírodě blízkým způsobem tak, jak to činí naši bratři v rakouském Schläglu. Lesní hospodářství tohoto premonstrátského kláštera je často navštěvováno jako vzorový objekt výběrného lesa, a to především lesníky Lesů ČR,” sdělil. Zemědělskou půdu chtějí premonstráti obhospodařovat formou ekologického zemědělství a produkovat biopotraviny. Nyní již prý zvažují alternativy zpracování dříví či zemědělských surovin. Horkým tématem to však bude až ve chvíli, kdy stabilizují své hospodářské poměry. „Víme, že musíme v prvé řadě investovat do nových technologií, které budou zárukou dalšího rozvoje. To samozřejmě s sebou přinese možnost rozšíření nových pracovních příležitostí. Naším cílem bude přednostně zaměstnávat lidi z daného regionu. Státní lesy většinu těchto lidí o práci připravily v důsledku tendrů, o jejichž výběru existuje celá řada nekončících mediálních i soudních sporů,” uvedl Filip Zdeněk Lobkowicz.

Kromě radosti však přidělaly restituce premonstrátům také starosti, a to například se zdevastovanými lesy či havarijním stavem technických budov nebo památek, což je podle opata ztráta pro celou společnost. Plány do budoucna už mají také zástupci církví v Plzni. Například farnost Evangelické církve metodistické, která slouží na padesátitisícovém sídlišti Lochotín, očekává první peníze v prosinci. „Díky restitucím by se církev mohla postavit na vlastní nohy,” podotkl duchovní lochotínské farnosti Zdeněk Eberle. Podle něj církev funguje v oblastech, které nikdo jiný nepokrývá, jako je třeba seniorský klub nebo mateřské centrum. „Proto je o nás takový zájem,” vysvětlil Eberle. Plzeňský kazatel Církve adventistů sedmého dne Václav Vondrášek říká, že pokud finanční kompenzace a ukradený majetek církev získá, tak bude mít možnost lépe se věnovat třeba charitativní službě.

„Máme rozvinuté občanské sdružení Adra, se kterým hodně spolupracujeme, a budeme mít možnost se díky možným finančním prostředkům navíc věnovat charitativním projektům, na které bychom jinak peníze neměli,” uvedl Vondrášek. „Pokud minulý režim naší církvi něco ukradl, tak je na místě, aby to vrátil. Konkrétně naší církvi zdaleka nevrátil to, co nám ukradl v době komunistické perzekuce,” dodal kazatel. Proto prý z přijetí zákona nemá špatné svědomí. „Mrzí mě ale ta hysterie, která je vedená. Například levice si z církevních restitucí dělá předvolební téma, nic jiného,” řekl.