Filip Nachtmann, Jan Kálal
Církve a náboženské společnosti budou muset jednoznačně prokázat, že původně skutečně vlastnily majetek, který se jim má navrátit v rámci vládního návrhu zákona o majetkovém vyrovnání. Ve středu o tom rozhodl ústavně-právní výbor sněmovny, když přijal změnu poslankyně Ivany Weberové (ODS).
Pozměňovací návrh poslankyně ODS ukládá církevním institucím jednoznačně doložit, že jim původně majetek patřil. Se změnou souhlasí i ministerstvo kultury.
Naopak ve středu neprošly pozměňovací návrhy šéfa poslanců ČSSD Jeronýma Tejce. Ten chtěl například ze zákona zcela vypustit finanční náhradu, zakotvit restituční tečku na 25. února 1948, vložit do preambule jako jeden z cílů odluku státu od církví či zrušit osvobození od daně z příjmu z prvního prodeje majetku. Církevní subjekty by také podle Tejce musely prokazovat nejen to, že majetek původně vlastnily, ale i to, že ho užívaly. S tím však většina členů výboru nesouhlasila.
Neprošel ani návrh poslanců KSČM na zamítnutí normy.
Možnosti, jak vrátit církvím zkonfiskovaný majetek, řešily už minulé vlády. Současná podoba majetkového vyrovnání vychází z návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi z roku 2008, ale zásadně se liší v několika oblastech.
Vláda se s církvemi dohodla, že zvýší celkový objem naturálních restitucí z původních 51 miliard korun na 75 miliard korun. Díky tomuto navýšení se však sníží celková finanční náhrada z 83 miliard na 59 miliard korun.
"Vzhledem k nutnosti stabilizovat finanční hospodaření České republiky bylo dohodnuto, že se rozšíří objem naturálně vraceného majetku a následně sníží finanční náhrady," odůvodňují v návrhu zákona změnu poměru zástupci ministerstva kultury.
Primárním cílem majetkového vyrovnání je umožnit církvím a náboženským společnostem, aby byly hospodářsky nezávislé na státu. "Proto hlavní částí majetku, jenž bude církvím a náboženským společnostem vrácen, tvoří zemědělské nemovitosti - pole, lesy, rybníky a související stavby, se kterými církve a náboženské společnosti dříve samy hospodařily," upřesňuje předkládací zpráva. S tímto majetkem nyní hospodaří Lesy České republiky a spravuje ho Pozemkový fond České republiky.
Restituce bude stát církvím vyplácet po dobu 30 let. Během prvních 17 let od nabytí účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání bude ale i nadále stát církvím přispívat na jejich provoz. První tři roky bude částka příspěvku stejná jako v současnosti, dalších 14 let se bude každoročně snižovat o pět procent.
V původním návrhu byla doba splácení stanovena na 60 let. "Nyní se navrhuje zkrátit dobu vyplácení na třicet let tak, aby k finanční odluce došlo co možná nejdříve, avšak zároveň s ohledem na minimalizaci zatížení státního rozpočtu," upřesňují autoři v předloze.
S vládním návrhem nesouhlasí opozice. Například předseda ČSSD Bohuslav Sobotka ho již dříve nazval zákonem o darování 135 miliard korun církvím.