Úřady obdržely minulý týden tisíce žádostí o navrácení majetku v Olomouckém kraji

Olomoucký kraj – Do Olomouce a na zemědělský venkov, tam by zřejmě kritici či zastánci restitucí mohli směřovat nejvíce žádostí o vrácení komunisty zabaveného církevního majetku. Omyl. Není to majetek, který by navazovalnasídlo arcibiskupství, ale pozemky na hornatém Jesenicku. Tak to zatím vypadá podle žádostí, které do minulého týdne předávaly církve a náboženské společnosti státním úřadům.

V několika restitučních případech již bylo rozhodnuto: na původního majitele, římskokatolickou farnost v Dubu nad Moravou, bude přepsána bývalá stodola u chrámu Očišťování Panny Marie, dnes vyhledávané místo setkávání věřících a dějiště společenských událostí.

Lesy a hájenky

V horském okrese Jeseník si nárokuje olomoucké arcibiskupství přes dvacet tisíc hektarů pozemků. Zejména lesy a zhruba pět set hektarů zemědělské půdy. „Jde o majetek bývalého biskupství Vratislavského, který byl v sedmdesátých letech převeden na Arcibiskupství olomoucké,” vysvětloval historické souvislosti překvapivého požadavku Václav Tichý z oddělení církevních restitucí arcibiskupství.

Spolu s pozemky by arcibiskupství mělo dostat i objekty. Žádné vyhledávané horské chaty a turistická střediska, ale hájenky a další objekty, které sloužily a často ještě jsou využívány pro lesní správu. „V této oblasti žádáme o navrácení 81 budov,” upřesnil Václav Tichý. Hájenky a lovecké chaty převážně mají státní lesy nebo je pronajímají.

Nezanedbatelné restituční nároky vzneslo olomoucké arcibiskupství v oblasti Mírova na Šumpersku. „Jde o tři až tři a půl tisíce hektarů, opět převážně lesy,” uvedl Václav Tichý. Spolu s pozemky by mohlo být vráceno i několik hájenek.

Rozsáhlé pozemky na Libavé vlastnila v minulosti olomoucká metropolitní kapitula. „Kdysi jí patřila celá Libavá, kde je vojenský újezd,” připomněl Václav Tichý. Metropolitní kapitula tím přišla až o pět tisíc hektarů lesních pozemků, které nikdy nedostane. Nepomůže ani probíhající optimalizace vojenských újezdů a zeštíhlování armádní plochy. „Lhůta uplynula. Z hlediska restitučního zákona není co restituovat,” podotkl. Požádáno bylo o lesy v blízkosti armádního prostoru, a to v oblasti Hrubé Vody směrem na Šternberk a na Prostějovsku. Celkem o dva a půl tisíce hektarů lesa.

Zemědělská půda

Majitele změní v Olomouckém kraji i zemědělská půda. Žádné velkostatky a desetitisíce hektarů orné půdy, ale desítky hektarů polností v několika obcích.

„Pokud se v rámci celého Olomouckého kraje bavíme o třiceti tisících hektarech lesního majetku, zemědělské pozemky odhadujeme kolem tisícovky hektarů. Většina totiž skončila v rukou obcí nebo fyzických osob a již není možné je nárokovat,” objasnil Václav Tichý. Největší výměry požaduje arcibiskupství kolem Žulové na Jesenicku. Na Olomoucku a Prostějovsku jsou větší pozemky v Dobromilicích, Kelčicích, Hrubčicích a Podbřežicích, kde jde o nároky o výměre 40 až 50 hektarů. Další pozemky chtějí vrátit jednotlivé farnosti. Celkově by pak restituční nároky na zemědělské pozemky mohly dělat na dva tisíce hektarů.

Další cíkrve

Nároky v Olomouckém kraji uplatnila i Církev československá husitská. Naturální restituce se jí však týká jen v menší míře. „Většina majetku není v držení státu a týká se nás finanční náhrada podle zákona a uzavřené smlouvy s Českou republikou,” připomněl patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta. V olomoucké diecézi požadují lesy a pozemky. „Náboženské obci ve Velké Bystřici má být vráceno sedm hektarů lesa na Svatém Kopečku s tím, že náboženská obec má záměr s lesem hospodařit a majetku se nezbavovat. Ve Městě Libavá má být vráceno okolo 1700 metrů čtverečních pozemků ve čtyřech parcelách. Nacházejí se v chatové oblasti ve vojenském prostoru a čeká se na vyjádření Vojenské správy,” zmínil patriarcha odeslané žádosti v Olomouckém kraji.

Hrad Bouzov

O další pole, lesy, ale také historické objekty požádaly různé kongregace a řády. Nejkontroverznějším požadavkem je zřejmě nárok Řádu německých rytířů, který v Olomouckém kraji chce zpátky hrad Bouzov a pozemky v několika obcích. Ministerstvo kultury ovšem poukázalo na to, že majetky, které si nárokuje, nejsou součástí 134 miliard vyhrazených pro majetkové vypořádání s církvemi a náboženskými společnostmi. „Zákon o majetkovém vyrovnání stanovuje řadu podmínek pro to, aby majetek mohl být vydán. Jednou z nich je, že církevní subjekt musel být zbaven svého vlastnictví po 25. únoru 1948. Další podmínkou je, že nelze vydat majetek, který byl konfiskován dekrety prezidenta Beneše. Podle dostupných archivních informací byl Německým rytířům zkonfiskován majetek právě podle dekretů prezidenta Beneše. Konfiskace přitom nastávala již ke dni účinnosti těchto dekretů, tedy před 25. únorem 1948. Aby němečtí rytíři uspěli, museli by prokázat, že ke konfiskaci vůbec nedošlo a že dotčený majetek vlastnili i po 25. únoru 1948. O tom však bude muset rozhodnout nezávislý soud,” vysvětlovala mluvčí ministerstva Anna Ješátková.

Potrvá to roky?

Výzvy, které církve a náboženské společnosti do konce minulého roku podaly, musejí státní úřady zaevidovat a přezkoumat. Kdy je možné očekávat rozhodnutí? „Zákon stanovuje lhůtu šesti měsíců na uzavření dohody. Nicméně lhůty nejsou právně vymahatelné. Pochopitelně se budeme snažit všechny výzvy vyřešit co nejdříve, alemůžese stát, že u nejkomplikovanějších případů se to protáhne, protože budeme potřebovat pomoc Národního archivu s dohledáváním dokumentů,” reagovala Monika Machtová, mluvčí Státního pozemkového úřadu. Ten má v rámci restitucí vydávat církvím zemědělskou půdu a budovy. „Poté běží dalších šest měsíců nebo až jeden rok na schválení dohody ve správním řízení, teprve po schválení se předá katastru, který provede záznam vlastnického práva, přepíše na církev,” upozornila mluvčí.

Již nyní se však ozývají pochybnosti nad tím, zda se úřadům, které obdržely několik tisíc žádostí, podaří lhůtám alespoň přiblížit. „První výzvy jsme doručili v březnu minulého roku. Máme leden a do dnešního dne nám byl fyzicky vydán pouze jediný pozemek, a to v Tlumačově. Před popisem je první dohoda o vydání lesního majetku na Prostějovsku. To je ovšem teprve dohoda, která se následně bude schvalovat. Očekáváme, že to bude velmi složité a potáhne se to delší dobu,” obával se Václav Tichý.

Plány a opravy

Vydána už byla také bývalá stodola u chrámu Očišťování Panny Marie v Dubu nad Moravou. Stodola byla jedinou nemovitostí v areálu, která doposud nepatřila církvi. Farnost ji měla v pronájmu. I tak se farář Jan Kronek pustil do její opravy.

Zachovat stávající využití a vylepšit technický stav chce církev i v případě jiných navrácených nemovitostí a pozemků. Mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka již dříve ubezpečil, církev nebude bránit užitečným záměrům na restituovaných pozemcích. „Naší snahou je maximálně zachovat stávající stav. Pokud má někdo záměr, jak pozemek nejlépe využít, jeho plány nechceme mařit. Chceme se dohodnout s každým člověkem, každou institucí, ale dokud nám pozemky nepatří, máme svázané ruce a nemůžeme dělat vůbec nic,” reagoval v případě nároku v Hrubé Vodě, kde se restituce dotýká budované cyklostezky.

Daniela Tauberová