Restituční zákon, který prošel rukama prezidenta Klause, vrací církvím ve Zlínském kraji hlavně lesy a polnosti. Ale také plochy v obcích, které je budou chtít vzápětí získat, aby je mohly využít po svém.

ZLÍNSKÝ KRAJ Církevní restituce v kraji sice nezpůsobí zemětřesení, nicméně jejich dopad na život lidí ve městech a obcích bude někde velmi patrný.

Velké baziliky na Velehradě či Svatém Hostýně nebo zámek v Chropyni už církvi patří a o Arcibiskupský zámek v Kroměříži nemá zájem.

Restituce se tak budou týkat především nezastavěných pozemků: hlavně lesů a polností. Arcibiskupství v Olomouci MF DNES poskytlo první oficiální informace o rozlohách ploch v jednotlivých obcích a okresech.

Dohromady jde asi o 14 tisíc hektarů. „Nutné je ovšem dodat, že jde o historický majetek církve. Předmětem skutečné restituce bude z celkového objemu jen asi polovina, za zbytek má být vyplácena finanční náhrada,” upřesnil mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka.

„Celý seznam dál upřesňujeme a doplňujeme ve spolupráci s farnostmi a dalšími subjekty,” dodal.

Mnohé z měst a obcí trápí to, že se v jejich katastru – někde přímo v centru – nacházejí pozemky, které si církev nárokuje. Proto byly blokovány a nedaly se zastavět. To se teď k radosti starostů mění. Samosprávy je teď budou moci od církve získat a využít po svém.

Třeba ve Velehradě jde o dvě rozlehlé plochy, které mají být zastavěny rodinnými domy.

„Ta místa jsou pro nás velmi důležitá a na zákon čekáme 20 let. Když se pozemky vrátí církvi, můžeme s ní jednat o tom, jestli by nám je prodala,” vysvětlil starosta Velehradu Stanislav Gregůrek.

A tak se dá pokračovat dál, v mnoha dalších městech a obcích je to podobné. V Uherském Brodě, Liptálu, Pozlovicích nebo ve Fryštáku. Tam mají dvě blokované lokality: na jedné je skládka, druhá by se dala využít pro silniční obchvat nebo výstavbu domů.

„Skládka je velký problém a naše hlavní priorita,” upřesnil starosta Fryštáku Lubomír Doležel.

Město skládku potřebuje zrekultivovat, protože kontaminuje půdu těžkými kovy. Stát to bude asi 40 milionů korun. K tomu, aby mohlo získat až 90 procent nákladů z Evropské unie, však potřebuje mít náležitý právní vztah k pozemku. Ten mu umožní získat právě zákon o restitucích. V Pozlovicích se zase už dlouho mluví o nadstřešení části sportovního areálu. Vše však vázlo na tom, že hřiště je na pozemku, který patřil církvi. „Nechtěli jsme vkládat peníze do něčeho, co může ležet roky v šuplíku,” řekla starostka Olga Tkáčová. Podobný je případ školy v Liptálu, tu chtějí opravit a nastěhovat tam školku. Leží ovšem na církevním pozemku.

Jiné než v mnoha obcích je to ve Zlíně, kde žádné plochy blokované restitucemi nejsou.

Továrník Tomáš Baťa totiž na začátku minulého století církevní pozemky skupoval, aby se jeho obuvnický podnik mohl dál rozšiřovat.

„Je známo, že firma měla zájem o každý volný pozemek, který byl k mání,” potvrdil zlínský historik David Valůšek.

Bašta církve

Nejvíce církevních pozemků v kraji leží na Kroměřížsku. Jde hlavně o lesy na katastrálních územích Chvalčova a Rajnochovic. Obce to nijak nepostihne.

„V podstatě se nás to netýká, protože pozemky patří Lesům České republiky, které na nich hospodaří,” řekl starosta Chvalčova Antonín Stodůlka.

Církve by měly dostat také hektary lesů v okolí Vsetína a Buchlovic. „Nevím, co s tím bude církev dělat,” ptá se šéf zlínské lesní správy Martin Pavlíček.

V Halenkovicích ovšem na vracení lesů církvím jednu pozitivní věc vidí. Spočívá ve finančním zisku. „Církev z těch ploch začne platit daně a budeme mít příjem kolem sto tisíc ročně. Každá koruna je dobrá,” naznačil starosta Halenkovic Jaromír Blažek.

Jak už naznačil mluvčí olomouckého arcibiskupství Gračka, přesný výčet církevního majetku bude znám později. A to z více důvodů.

„Kromě arcibiskupství samotného jsou tu jednotlivé farnosti, v některých z nich fungují různé nadace a vedle toho stojí řády a řeholní společenství,” vypočítal Gračka.

„Úplný seznam majetku, který vlastní zmíněné církevní subjekty, nemáme. Řeholní řády v tomto směru jednají samostatně,” dodal.

Další věcí je, že samotný převod majetku může být hodně komplikovaný a zdlouhavý.

Což si uvědomují i církevní hodnostáři. „Komplikace se dají předpokládat, protože v některých katastrech docházelo ke scelování a rozdělování pozemků, k opakovanému přečíslování,” nastínil olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

„Podle návrhu zákona by měla většina vydání projít bez problémů, ale počítáme s tím, že nedohody skončí u soudů,” říká.

***

FAKTA Církevní restituce Kroměříž Asi 8 100 ha, z toho lesy 6 700 ha, zemědělská půda 1 300 ha. Nejvíce lesních pozemků leží v prostoru katastrálních území Chvalčov a Rajnochovice. Nejvíc zemědělské půdy má Hulín, Chropyně, Kroměříž a Rajnochovice. Uherské Hradiště Asi 4 200 ha, z toho lesy 3 400 ha, zemědělská půda 750 ha. Nejvíce lesních pozemků má Velehrad, Košíky, Jankovice a Salaš. Nejvíce zemědělské půdy má Velehrad, Polešovice, Ořechov a Břestek. Vsetín Asi 500 ha, z toho lesy 135 ha, zemědělská půda 330 ha. Nejvíce lesních pozemků má Kelč, nejvíce zemědělské půdy má Choryně, Kelč. Zlín Asi 1 320 ha, z toho lesy 1 200 ha, zemědělská půda 120 ha. Nejvíce lesních pozemků mají Halenkovice a Žlutava. Nejvíce zemědělské půdy zase Mysločovice. Pramen: Olomoucké arcibiskupství