Jižní Čechy – Zatím stále nic. Přes půl roku již pracuje František Štangl na českobudějovickém biskupství jako vedoucí oddělení restitucí, ale zatím se neraduje z žádného navráceného majetku, o který katolická církev během uplynulých desetiletí přišla.

* O co žádá církev a jak to se žádostmi v téhle chvíli vypadá?

Vypravili jsme k povinným osobám, které reprezentují stát jako vlastníka, asi 400 výzev. Zdá se, že celkem jich bude asi 650. Kolem stovky farností přitom nebude o majetek žádat, což je z celkových 360 farností poměrně hodně. Předpokládáme, že bychom mohli dostat 3500 hektarů lesa a 3500 hektarů zemědělské půdy a rybníků, zejména však zemědělské půdy, neboť rybníků je velmi málo. Zemědělskou půdu budou farnosti prostřednictvím našeho biskupství a s naší podporou pronajímat jednotlivým hospodářům v katastrech. S lesním majetkem pak bude hospodařit vlastní organizace, kterou zřídíme.

* Co už se vám podařilo pro církev zpátky získat?

První výzvy jsme vypravili už začátkem května, dosud ale nemáme uzavřenou jedinou dohodu o vydání majetku. Povinné osoby na výzvách stále pracují, aby každou odsouhlasily a zjistily celkový objem majetku, který pak následně vydají. Neuzavřeli jsme dohodu ani s největšími institucemi, k nimž patří Státní pozemkový úřad, Lesy ČR, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, dále pak Povodí Vltavy, Policie ČR, Drobné zboží, státní podnik v likvidaci, nebo například písecký hřebčín.

* O který majetek žádáte přednostně?

Snažili jsme se upřednostnit výzvy tam, kde jsou požadavky obcí nebo Jaderné elektrárny Temelín, aby se proces urychlil. Tam, kde obce potřebovaly pozemek třeba pro individuální bytovou výstavbu rodinných domků, přístupových komunikací nebo mateřských školek. Snažíme se tyhle záležitosti řešit přednostně, abychom obcím umožnili realizaci jejich rozvojových záměrů co nejrychleji. Po dohodě s ČEZ řešíme urychleně také identifikaci pozemků nezbytných pro obchvaty měst a obcí, které se mají realizovat v souvislosti s dostavbou jaderné elektrárny. I tady se snažíme urychlit vše tak, aby byl majetek vydán a převeden na obce co nejdříve.

* Uvedete příklady obcí, kde se kvůli mateřské škole či dalším záměrům obce snažíte o přednostní vyřízení?

Na Budějovicku jich moc není, spíš na Pelhřimovsku, nebo například na Písecku, kde se to týká Albrechtic nad Vltavou nebo Záhoří u Písku.

* Žádáte i o bývalý církevní majetek ve vojenských újezdech nebo v NP Šumava, kde dřív byly živé farnosti? Mám na mysli Boletice nebo Kvildu a Knížecí Pláně na Šumavě.

Nežádáme, protože podle zákona se tento majetek nevydává, ale zůstane ve vlastnictví státu. Ten je reprezentovaný vojenskými újezdy, kde hospodaří Vojenské lesy a statky. Pozemky Národního parku Šumava jsou také majetkem ČR.

* Není divné, že Lesy ČR s miliardovými zisky dosud kladně nevyhodnotily jedinou vaši výzvu?

Nechci tvrdit, že je to záměr, ale z našeho pohledu Lesy ČR mají zpracovanou metodiku, ve které jde postup pro vydání nad rámec zákona. Postup Lesů ČR je natolik složitý, že se zcela jistě bude vydávání protahovat a zdržovat. Obávám se, že šestiměsíční správní lhůta, ve které má být rozhodnuto, v mnoha případech dodržena nebude. Mimo jiné je to i proto, že zabrání majetku jednotlivým církevním právnickým osobám se realizovalo nuceným výkupem. Rozhodlo se o výkupu, stanovily se ceny, ale zároveň zaznělo, že vlastní úhrada bude řešena až následně. K té úhradě už nedošlo, respektive jen v malém zlomku případů. A přesto Lesy ČR zjišťují na 14 místech po různých archivech, zda úhrada byla provedena. Většina archivů jim dává na srozuměnou, že tyto dokumenty nemá, nebo že úhrada provedena nebyla, a pokud ano, tak jen v promile případů. Obávám se, že v konečném důsledku náklady jejich zjišťování budou výrazně větší než případné úspory státu související s vydáním majetku, za který byla poskytnuta symbolická úhrada.

* Jak je do procesu navracení majetku zapojena například Charita?

Před několika týdny jsme měli jednání s Českou katolickou charitou. Domluvili jsme se, že ve spolupráci s Diecézní charitou naše restituční oddělení připraví výzvy pro ČKCH. Pak by měl být majetek převeden z ČKCH, která jej restituuje, na jednotlivé diecézní charity. My převod zadministrujeme a v našem případě pak majetek dostane Diecézní charita České Budějovice.

* O který majetek ČKCH konkrétně u nás v diecézi požádá?

Jedná se o majetek na Jindřichohradecku, na Sušicku nebo například o areál Ústavu sociální péče Hrabice u Vimperku.

* Dokdy musíte o církevní majetek požádat?

O majetek, který je v držení České republiky, musíme požádat do konce letošního roku. Česká republika přijala zákony, kterými měl být majetek pro církevní restituce ochráněn, třeba zákon o půdě a některé další zákony. Ještě další dva nebo tři roky můžeme žádat o majetek, který byl státem neoprávněně pozbyt ve prospěch třetích osob. V 90. letech se stala chyba, že majetek, který měl být pro církevní restituce ochráněn, nebyl řádně identifikován. Takhle ho bylo pozbyto poměrně dost, a tyhle věci budeme muset řešit také. Jedná se o případný movitý majetek, jako jsou sbírky nebo sbírkové předměty. S největší pravděpodobností bude dán k dispozici veřejnosti, respektive subjektům, které nyní tenhle movitý majetek spravují a pečují o něj, tedy zejména muzea a galerie.

* Některé politické strany a politici včetně prezidenta vyjadřují nespokojenost se stávajícím zákonem o církevních restitucích. Co říkáte tomu, že kritizují již jednou schválený zákon a využívají v politické soutěži faktu, že většina společnosti je proti navracení církevního majetku?

Překvapuje mě, že taková atmosféra ve společnosti je. Když se restituovali restituenti jako fyzické osoby, tak také nikdo nezkoumal, jak a kdo je schopen se o vrácený majetek postarat. Tady v našem případě je to ale najednou předmětem velké diskuse. Do restitucí šla česká společnost s heslem: Co bylo ukradeno, musí být vráceno. Myslím, že bychom na to heslo neměli zapomínat, a že by mělo platit jednoznačně i tady. Církevní restituce vzbuzují závist a emoce, přitom jde o spravedlivé navrácení ukradeného majetku a dokončení odluky církve od státu. Výnosy využije církev například pro financování církevního školství nebo pro charitu, která se stará o nemocné, lidi v hospicích a při dalších činnostech.