Do 1. ledna 2014 musí oprávněné církve uplatnit svá práva na majetkové vyrovnání. To znamená, že musí prokázat svá vlastnická práva před rokem 1948. Církve na tento složitý proces mají pouhých 12 měsíců, od 1. ledna 2013, kdy zákon vešel v platnost.

Praha OE Termín „restituce" vlastně neznamená nic jiného, než navrácení vlastnických práv do původního stavu. V případě církevních restitucí to znamená přesun bývalého církevního majetku v hodnotě 134 miliard korun, ale v průběhu příštích 30 let, což dopad na veřejné finance poněkud zmírní.

Navíc je k dispozici i srovnání s historií. V restitucích v roce 1990 se původním majitelů, či jejich potomkům vrátil majetek v hodnotě dvou bilionů korun, aniž by docházelo ke všeobecnému pohoršení, které církevní restituce vzbuzují.

A to se tehdy ještě do restituovaných částek započítával ušlý zisk. V případě církevních restitucí se tento faktor nezohledňuje.

Oprávněné církve mají na prokázání svých nároků 12 měsíců, tedy od doby, kdy příslušný zákon vešel v platnost do konce tohoto roku. To může být pro církve problém. Neexistuje totiž seznam nemovitostí, ale vychází se ze seznamu z 1. republiky. O církevních restitucích se hovoří již 20 let. Proč tak dlouho? Mohli jsme mít tento citlivý proces už dávno za sebou. Způsobily to rozdílné názory střídajících se vlád, což způsobilo problém mnoha obcím, „jejichž" majetek byl celou tuto dobu zablokován. Neboť kdo by byl ochoten investovat na majetku, jehož vlastnictví bylo (a dosud je) sporné.

Veřejnost má problém i s tím, že církve budou ještě 17 let dostávat peníze na svůj provoz ze státního rozpočtu. V současné době to činí 1,5 miliardy korun ročně. Na co církve peníze vynakládají? Na platy a pojištění svých „zaměstnanců", na údržbu majetku, na provoz, na poskytování finanční pomoci potřebným a na stavbu nových kostelů.

„Neštěstím je, že rozsáhlé finanční kompenzace se projednávaly v době finanční krize," uvedla Diana Rádl Rogerová z firmy Deloitte, která se zúčastnila diskuze na toto téma pořádané Stavebním fórem. „Detaily církevních restitucí nejsou veřejností dobře vnímány a nejsou ani dobře vysvětlovány," dodala Rogerová.

Peníze z restitucí však neobdrží jen několik desítek oprávněných církví, ale i právnické osoby založené církvemi, kterých jsou tisíce. Sem patří arcibiskupství, farnosti, řády, kongregace a charitativní organizace.

Církve musí doložit, že majetek v minulosti vlastnily, že jim byl zabrán v rámci majetkové křivdy, tedy v období od 25. února 1948 až 1. ledna 1990. Nárok musí uplatnit na subjektu, který majetek využívá dnes.

Jaký majetek?

V potaz přicházejí movité i nemovité věci, včetně zemědělských pozemků a nemovitostí. Jde asi o 200 tisíc hektarů. Církvím se nebudou vydávat zastavěné pozemky, pozemky, na nichž je sportovní zařízení, pozemky v národních parcích a pozemky, na nichž je dopravní infrastruktura.

Celých 20 let byl majetek církví blokovaný, ale zákon o církevních restitucích blokaci ruší, jen stanoví 24měsíční lhůtu. Pokud si do té doby církve majetek nevyžádají, pak blokace padá.

Pokud během posledních 20 let došlo k narušení blokace (někdo si koupil nebo prodal církevní majetek, dojde ve 12měsíční lhůtě k žalobě prospěch státu, která může prohlásit takový převod za neplatný.

Problémem podle Karla Štícha, vedoucího Správy majetku a ekonoma Arcibiskupství pražského je, že seznam církevního majetku neexistoval ani počátkem 90. let, kdy byla zákonem blokován.

„Do roku 1964 byl majetek evidován na základě pozemkových knih. Ty však byly uzavřeny s tím, že vlastnické vztahy jsou překonány a hlavní jsou vztahy uživatelské," uvedl Štícha.

Ocenění majetku pochází podle Štíchy z několika zdrojů OE z pozemkových knih, porovnání s archivy a (paradoxně) z jednání vlády v roce 1949, kdy se rozhodovalo, co církvím zabrat. Další údaje pocházejí z čísel Lesů České republiky a Pozemkového fondu.

Co s majetkem bude?

Předně: předmětem restitucí bude jen minimum nemovitostí. Kostely a tisíce farních budov církvím zabaveny nebyly. V Česku je 3500 kostelů a 290 budov bylo řádům již vráceno. Pro zajímavost OE po roce 1989 postavila katolická církev v Praze tři nové kostely v průměrné ceně desítek milionů korun. Celý tento majetek již církve spravují. Na pořadu dne je jen minimum budov, které jsou nyní v majetku obcí, škol a sociálních zařízení.

Jde tedy především o pozemky. „Ornou půdu pronajmeme, o lesy jsme se v historii i v nedávné minulosti dokázali vždy dobře postarat sami a těch pár budov jistě také bez problémů zvládneme," uvedl Karel Štícha.

Není sporu o tom, že církve budou muset využít služby právníků a finančních poradců. Na Stavebním fóru to zdůraznil Pavel Doležal z investiční společnosti AVANT. „Vypadá to, že církve získají ohromný majetek. Zároveň ale budou muset spoustu peněz vynakládat. Finanční podpora státu skončí a výnosy z majetku musí pokrýt náklady a výdaje," uvedl Doležal.

Je tedy zřejmé, že finanční nezávislost a paradoxně celý onen majetek, přinese církvím velké starosti a odpovědnost.

„Detaily církevních restitucí nejsou veřejností dobře vnímány OE a nejsou ani dobře vysvětlovány," Diana Rádl Rogerová z poradenské společnosti Deloitte na adresu církví