Olomoucký kraj – Vypořádání státu s církvemi se vleče. Rok od termínu, do kdy se církve měly písemně přihlásit o komunisty zabavený majetek, je ten tam, a zpátky mají snad jen třetinu toho, co si nárokovaly. Přesně tak to totiž aktuálně vypadá v případě výzev podaných olomouckým arcibiskupstvím.
Žalobu na instituce zodpovědné za jejich vyřízení zatím arcibiskupství nepodalo. „Proces pokračuje pomalu, dostali jsme jen o něco víc než třetinu požadovaného majetku," reagoval mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka.
Arcibiskupství už také slyšelo „ne" od některých institucí, které výzvy vyhodnocují. Nejzásadnější spor se týká lesních pozemků, kdy Lesy ČR odmítly vydat rozsáhlé lesy v horských oblastech Olomouckého kraje. „Jedná se o lesní pozemky na Jesenicku, které dohromady představují více než polovinu našich restitučních nároků," potvrdil mluvčí Gračka.
V horském okrese Jeseník nárokuje olomoucké arcibiskupství přes dvacet tisíc hektarů. Jedná se zejména o lesy a také o zhruba pět set hektarů zemědělské půdy. „Jde o majetek bývalého biskupství vratislavského, který byl v sedmdesátých letech převeden na Arcibiskupství olomoucké," vysvětloval historické souvislosti Václav Tichý z oddělení církevních restitucí arcibiskupství.
Odmítnutí ze strany Lesů ČR však ještě neznamená, že církev tento majetek nedostane.
Na konečný verdikt si ale bude muset ještě nějakou dobu počkat. „Lesy ČR předaly žádost o navrácení Státnímu pozemkovému úřadu, aby rozhodnutí bylo prověřeno touto institucí. V tuto chvíli čekáme na rozhodnutí," upřesnil Gračka.
I když státní instituce si dávají načas a už v několika případech požadavek neodsouhlasily, na soud se zatím arcibiskupství neobrátilo. „Žalobu jsme zatím nepodali," informoval Jiří Gračka.
Arcibiskupství požádalo také o půdu v úrodnější části Olomouckého kraje. V případě nároků o zemědělci obhospodařované pozemky už dříve ujistilo, že rozhodně nebude sedláky z polí vyhánět, ale po navrácení majetku projedná se stávajícími nájemci další spolupráci.
„Jednání vedeme průběžně, jak se nám pozemky postupně vracejí, a v naprosté většině případů dochází k obnovování stávajících nájemních smluv," uvedl mluvčí arcibiskupství. Nejsledovanější nemovitostí, o niž Arcibiskupství olomoucké požádalo stát na základě zákona o majetkovém vyrovnání, je Arcibiskupský zámek v Kroměříži.
Ač ministr kultury Daniel Herman vloni na podzim a letos znovu sdělil, že vrácení památky původnímu majiteli nic nebrání, olomoucké arcibiskupství na oficiální verdikt stále čeká. „Nemáme žádné nové informace a po mediálních oznámeních čekáme i na oficiální informace. Důvodem zdržení je podle všeho prokazování takzvané funkční souvislosti mezi zámkem a zahradami," reagoval mluvčí arcibiskupství.
Na základě zákona o majetkovém vyrovnání se stát s církvemi vypořádává i finančně v případě majetku, který nemůže být vrácen zpět ani v případě zcela nezpochybnitelného nároku.
„Většina prostředků je uložena ve finančních produktech, které mají zajistit trvalé financování naší činnosti v budoucnosti, zbytek slouží na podporu nejrůznějších projektů sociálních, zdravotnických, vzdělávacích či souvisejících s údržbou památek," vysvětlil k těmto splátkám od státu Jiří Gračka.
Církve také zatím dostávají příspěvek od státu, který putuje na platy duchovních. Ten se ovšem bude snižovat. Samostatně začnou církve v České republice hospodařit od roku 2043, kdy skončí třicetiletá lhůta vyplácení náhrady za majetek, který jim nemůže být nebo z různých důvodů nebude vrácen.
