Na hospodaření ve všech našich lesích a na to, zda jejich majitelé postupují podle platné legislativy, dohlíží Česká inspekce životního prostředí. Na to, čeho si její inspektoři v lesích nejvíce všímají, na některé povinnosti majitelů lesů i na hrozící sankce při jejich neplnění jsme se zeptali Pavla Zimy, vedoucího odboru ochrany lesa České inspekce životního prostředí (ČIŽP).

* Co je hlavním posláním ČIŽP v oblasti ochrany lesa a čemu zejména věnují její inspektoři v lesích pozornost?

Inspekce dozírá na dodržování ustanovení právních předpisů a rozhodnutí týkajících se funkcí lesů jako složky životního prostředí všemi vlastníky lesů. Jde o dozor na území téměř 34 procent rozlohy státu, tolik totiž činí zastoupení lesů v naší republice. Ke kontrolní činnosti v lesích je doporučeno 36 možných kontrolních témat, ze kterých si inspektoři v daném regionu, popřípadě u konkrétního majetku volí aktuální témata. Zásadní pozornost se věnuje možnému ohrožení nebo poškození životního prostředí v lesích, zejména:

* rozvoji hmyzích škůdců s následným možným poškozením jak vlastních lesů, tak lesů sousedních majitelů,

* poškození vodního režimu a půdního profilu způsobených nešetrnou těžbou a dopravou dřeva,

* poškození stojících stromů a jejich kořenového systému volbou nesprávných technologií v daném období, popřípadě v daných terénních podmínkách,

* využívání lesní půdy k jiným účelům, než ke kterým je podle zákona určena (nepovolená zástavba, nepovolené skládky odpadu a odpadků, nepovolené využívání k rekreačním aktivitám),

* nelegální těžbě,

* obnově lesních porostů, tj. zda došlo k zalesnění v zákonné dvouleté lhůtě a zajištění mladého lesního porostu (porost s vyvinutým kořenovým systémem, odrostlý buřeni a možnému poškození vrcholovým okusem zvěří) ve lhůtě delší než sedm let od těžby,

* zda se při práci v lese používají biologicky odbouratelné oleje a hydraulické kapaliny,

* neřízenému rozvoji motorových adrenalinových sportů přímo v lesních porostech,

* poškození lesů loupáním, ohryzem a okusem zvěří,

* použití reprodukčního materiálu (osivo, sazenice) lesních dřevin, které do daného lesa podle zákona nepatří.

* Jak je to s povinností vlastníka lesa zpracovat dřevo z polomů způsobených větrem, sněhem, námrazou?

Podle ustanovení § 4 odst. 3 vyhlášky ministerstva zemědělství č. 101/2006 Sb. se musí veškeré polomy, vývraty a dříví atraktivní pro rozvoj kůrovců vzniklé do 31. března zpracovat nebo asanovat nejpozději do 31. května. V lesních porostech, které alespoň částečně zasahují do polohy nad 600 m nadmořské výšky, pak do 30. června běžného roku. Pokud tak vlastníci lesů neučiní, riskují rozvoj kůrovců, poškození dosud zdravých porostů svých i sousedních majitelů a následná správní řízení

* Do kdy je třeba zpracovat stromy napadené kůrovcem a co se stane, pokud to majitel lesa neudělá?

Stromy nebo dřevo v lesích (kalamitní dříví v porostech, na skládkách, těžební zbytky) napadené kůrovci musí být zpracováno, odvezeno nebo asanováno v takových lhůtách (jsou závislé na stupni vývoje kůrovce pod kůrou), aby nedošlo k rozmnožení a následnému vylétnutí škůdce do okolních lesů. Pokud majitel lesa tyto lhůty zanedbá, vystavuje se nebezpečí nejen poškození zdravých lesních porostů, ale i sankcí od orgánů státní správy.

* Jaký dřevní odpad (zbytky po těžbě, polomy poškozené dříví apod.) může v lese zůstat?

V principu může v lese zůstat jen takový dřevní odpad, který není atraktivní pro hmyzí škůdce a odpad v rozsahu, který nebude bránit v zákonné lhůtě řádné obnově lesního porostu. Proto se nevyužitelný dřevní odpad pálí, stahuje, balíkuje a odváží pro energetické využití. Může se také štěpkovat a štěpka se pak odváží nebo ponechává v porostech.

* Je tedy možné zbytky po těžbě pálit?

Pálení dřevního odpadu po těžbě je možné. Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, nezakazuje spalování hořlavého odpadu, tzn. lze spalovat i těžební zbytky v lesích. Musí se však postupovat tak, aby nedošlo ke vzniku požáru. Ke splnění této povinnosti musí být učiněna některá opatření: nespalovat za sucha nebo když vane silný vítr, ohniště umístit v dostatečné vzdálenosti od lesního porostu, v prostoru kolem ohniště odstranit porost (trávu, hrabanku) až na minerální půdu, velikost ohniště volit tak, aby hořící odpad nezapálil okolní porost, při spalování mít k dispozici prostředky na zabránění šíření požáru (nářadí, vodu), spalování provádět za dozoru poučené osoby, po ukončení spalování důkladně uhasit ohniště, aby nedošlo k obnovení hoření, a zabezpečit dozor ohniště po spalování – doporučuje se asi osm hodin. Zákon o požární ochraně neukládá občanovi povinnost nahlásit spalování. Přesto se doporučuje spalování předem ohlásit na dispečink místně příslušného hasičského záchranného sboru. Zpravidla však principy pálení hořlavých těžebních zbytků si upravují jednotlivé kraje, popřípadě obce svými řídicími akty (nařízeními a vyhláškami, např. i stanovením období pro toto pálení od 1. října do 30. dubna běžného roku). Pálení, které se vymkne kontrole, se musí neprodleně ohlásit na linku 150 nebo 112.

* Jak se odhaduje škoda vzniklá v lesích, například poškození kůrovcem, nelegální kácení apod.?

Lesy jako složka životního prostředí mají řadu funkcí, zejména bioprodukční, ekologicko-stabilizační, půdoochranné, hydricko-vodohospodářské, sociálně-rekreační a zdravotně-hygienické. Zhoršení bioprodukčních funkcí lesů mohou způsobit i některé správní delikty v lesích, jako je zničení lesního porostu, jeho předčasné smýcení, snížení jeho přírůstu, produkce a kvality i krádeže dřevní hmoty na pni. V těchto případech se újma nebo škoda na lesích posuzuje podle vyhlášky MZe č. 55/1999 Sb. V případech posuzování ekologické újmy na lesních ekosystémech, tedy škodě na funkcích lesa vzniklé porušením předpisů o ochraně lesa jako složky životního prostředí, se doporučuje postupovat podle Metodického pokynu vydaného Sekcí ochrany přírody a krajiny MŽP pro činnost ČIŽP publikovaného ve Věstníku MŽP, částka č. 8, ročník XIII, ze srpna 2003.

* Hrozí majiteli lesa postih za nepovolenou skládku odpadu, i když ji sám nezřídil? Jak má vlastník lesa v těchto případech postupovat?

Skládky odpadu a odpadků v lesích upravuje zákon č. 289/1995 Sb., o lesích. K povinnostem vlastníka patří mimo jiné povinnost chránit les před znečišťujícími látkami, a to i odpady a odpadky. Toto ustanovení se samozřejmě vztahuje i na návštěvníky lesa. Dojde-li v lesích ke vzniku nepovolených (černých) skládek, může státní správa lesů řešit tento neprávní stav pokutou až do výše 100 000 korun. Inspektoři ČIŽP se snaží černé skládky (nezaviněné vlastníky lesů) řešit v rámci dohodnutých opatření k nápravě, a to ve spolupráci jak s vlastníky, tak s orgány zastupitelstev přilehlých obcí. Lze konstatovat, že tato forma nápravy se v praxi osvědčila.

* Můžete uvést některá významná kontrolní zjištění a nejzávažnější správní delikty řešené ČIŽP v lesích v uplynulém roce?

Ke kontrolním zjištěním významně ovlivňujícím životní prostředí k lesích v r. 2011 patřila: – neoprávněná těžba dřeva, – užívání lesní půdy (pozemků určených k plnění funkcí lesa) k jiným účelům než k plnění funkcí lesa, – rozvoj biotických činitelů v lesích (v roce 2011 ve srovnání s předchozími roky pokles) – škody zvěří, – nedodržování zákonných lhůt pro obnovu lesních porostů, včetně porostů po nezákonných těžbách, – poškození lesní půdy (těžbou, přibližováním a narušení stability porostů), – poškozování lesní půdy činností v lesích, – rozvoj kloubnatky v náhradních porostech smrku pichlavého v lesích Krušných hor, – problémy s ochranou lesní půdy v důsledku rekreačních aktivit v lesích, které zákon nepovoluje. Nejzávažnější správní delikty, které měly za následek nejvyšší uložené pokuty: – 1 500 000 Kč vlastníkovi za nadměrné poškození pozemků určených k plnění funkce lesa (okresní inspektorát Ústí nad Labem), – 1 200 000 Kč právnické osobě za opakované nezákonné těžby (OI Plzeň), – 450 000 Kč právnické osobě za neoprávněné používání lesní půdy (OI Liberec), – 300 000 Kč fyzické osobě za opakovanou nezákonnou těžbu (OI Plzeň), – 200 000 Kč právnické osobě za nezákonnou těžbu (OI České Budějovice), – 200 000 Kč právnické osobě za to, že vlastním zaviněním vytvořila podmínky pro působení škodlivých biotických a abiotických činitelů (OI Ústí nad Labem), – 160 000 Kč za neplnění povinností týkajících se obnovy lesa (OI Brno), – 150 000 Kč a 50 000 Kč za významné poškození půdního krytu při lesní dopravě na území NP a CHKO Šumava (OI České Budějovice), – 150 000 Kč fyzické osobě za nezákonnou těžbu (OI Plzeň), – 100 000 Kč a 60 000 Kč za nezalesnění holin po nezákonných těžbách (OI Hradec Králové), – 120 000 Kč a 50 000 Kč fyzickým osobám za poškozování lesní půdy (OI Olomouc), – 115 000 Kč za uvedení do oběhu jiného než deklarovaného původu sazenic (OI Olomouc). I přes poměrně značné objemy uložených pokut bych chtěl vlastníky lesů ujistit, že cílem činnosti inspekce je především prevence a osvěta v péči o lesy. Teprve v případech neplnění uložených opatření k nápravě nebo nerespektování zákonů s důsledky následného ohrožení, popřípadě poškození životního prostředí v lesích přicházejí na pořad sankce.

***

Kdo sází les, myslí na budoucnost

Les je zvláštní majetek. Nakládání s ním podléhá přísné legislativě. Za její nedodržení může Česká inspekce životního prostředí uložit nemalé pokuty. Jednu z vážných hrozeb představují pro lesní porosty různí škůdci. O tom, co dokáže lýkožrout smrkový (kůrovec), se můžeme přesvědčit v šumavském národním parku. Stromy nemusí růst jen na lesní půdě. Zejména záměr Evropské komise vyčlenit sedm procent půdy z produkce i snaha zabránit erozi půdy a také záplavám mohou otevřít dveře novému oboru nazvanému agrolesnictví. Kromě důležitých ekologických funkcí může zemědělci – sice v dlouhodobějším výhledu – poskytnout i kvalitní a dobře zpeněžitelné dříví.