Název: Čiernohronská železnice
Zdroj: Hospodářské noviny
Datum: 23.05.2007
Autor: Bohumil Brejžek
Rubrika: Zajímavost
Návrat do minulosti
Letos již pošesté byl zahájen provoz na obnovené Čiernohronské lesní železnici, která patří k největším železničním lákadlům na Slovensku.
Nachází se ve Veporských vrších nedaleko Brezna a spojuje dvě hlavní střediskové obce na Čiernom Hronu - Čierny Balog a Hronec. Postavena byla v roce 1908 jako úzkorozchodná lesní železnice (760 mm) pro svážení dřeva z povodí Čierného Hronu. Byla dlouhá téměř 133 km a její jednotlivé větve zasahovaly hluboko do Slovenského rudohoří. Patřila mezi nejvýznamnější lesní železnice, kterých bylo na Slovensku asi čtyřicet, na Ukrajině padesát a v Rumunsku dokonce devadesát. V době největšího rozmachu přepravovala ročně asi 300 tisíc m3 dřeva a denně 200 osob. Provoz zajišťovalo 115 zaměstnanců a na trať vyjíždělo sedm parních lokomotiv, ke kterým později přibyly i tři dieselové lokomotivy Rába z Maďarska.
Zásoby pro partyzány
V průběhu Slovenského národního povstání byli jejím prostřednictvím zásobováni partyzáni potravinami a municí a přispěla tak k tomu, že Němci Čierny Balog nikdy nedobyli. V 80. letech minulého století pod vlivem výstavby lesních cest a vy-užívání automobilové těžké lesní mechanizace však byla Čiernohronská železnice určena k likvidaci a v roce 1982 se její provoz zastavil. Nebýt dobrovolníků, postihl by ji stejný osud jako desítky dalších úzkorozchodných železnic na Slovensku, jež byly zrušené a rozebrané.
Dnes jejích 16 km slouží výhradně turistům - každoročně od 1. května do 15. září. Spravuje ji soukromé sdružení Mikroregion Čierny Hron. Vozový park se skládá ze dvou parních a šesti motorových lokomotiv, jež jsou v provozu společně se soupravou historických vozů, z nichž některé, včetně jídelního vozu, jsou koncipovány jako letní vyhlídkové vagony umocňující zážitek z jízdy. Až na jeden vagon ze zrušené tratě Ružomberok - Korytnica Kúpele jsou přestavěny z nákladních vagonů. Zajímavostí je ruční způsob brzdění souprav, obvyklý právě u lesních železnic.
Vláčkem z minulého století
Nastupujeme ve Chvatimechu a usazujeme se v otevřeném vagoně na dřevěných lavicích. A když se vláček tažený parní lokomotivou dává s houkáním do pohybu, dýchne na nás okamžitě kouzlo nostalgie. Jedeme pomalu, velmi pomalu, ale o to máme lepší kontakt s okolní přírodou. Projíždíme přes obec Valaská a Hronec, kde bývalou slávu největších uherských železáren - Zlieváreň Hronec - připomíná vystavený litinový most z roku 1810, zhotovený zde jako první litá mostní konstrukce tehdejší monarchie. Za Hroncem trať kopíruje údolí Čierneho Hronu, prochází úzkou dolinou kolem strážního domu U sv. Jána a ústí do doliny Kamenistá s klikatým potokem. Dolina se otevírá až před Čiernym Balogom, kde je třeba na poslední úsek cesty přestoupit do druhého vláčku, který pendluje pouze mezi Čiernym Balogom a Vydrovskou dolinou. Rychlostí ne o mnoho vyšší než je chůze, přejíždíme nad Čiernym Hronom a za pár minut jsme již na konečné ve stanici Vydrovo-Skanzen. Nezbývá než se probudit z krásného snu, a vystoupit.
Skanzen Vydrovo
Jsme přímo u prvního lesnického skanzenu v Evropě, který přibližuje návštěvníkům les v jeho přirozeném prostředí souběžně se zásahem lidí. 3km naučný "Chodník lesního času" má 63 zastávek přibližujících proces od mýcení lesů pro potřeby osadníků až po jeho znovuoživení. Součástí jsou i exponáty lesních strojů, lanovky, pálení dřevěného uhlí pro místní pece a lesní železnice. Místo zde má i zastoupení obnovy lesa, přírody a vodních toků. Působivým doplněním areálu jsou přírodní díla mezinárodní skupiny umělců Ekoart. Vyvrcholením letní sezony bude 14. července slavnost "Den stromu 2007".
-
Informace
Jízdné z Čierneho Balogu do Lesnického skanzenu Vydrovo je 60 SK pro dospělých a 40 Sk pro děti a důchodce, z Chvatimechu do Čierneho Balogu 200 Sk, resp. 100 Sk.
Vstupné do skanzenu je víceméně symbolické. 30 Sk dospělí, 20 Sk děti. Neplatí ho důchodci, děti do šesti let, zdravotně postižení a pedagogický dozor.
Monitoring médií
- úterý 16. červenec 2024
- Jednání k vypořádání připomínek vůči plánovanému NP Křivoklátsko bylo zrušeno (ČTK)
- CENIA se podílí na budování přeshraničního systému včasného varování proti lesním požárům (MŽP)
- Požár po pálení klestí: ve Skuhrově nad Bělou zasahovaly tři hasičské jednotky (rychnovsky.denik.cz)
- Lesní správa Český Rudolec likviduje následky bouře v okolí hradu Landštejn (jcted.cz)
- Bouře působí miliardové škody, důsledná dokumentace je klíčová (ct24.cz)
- Myslivci přijdou o vliv a bude to dobře, míní šéf lesnické organizace (Hospodářské noviny)
- Novou naučnou stezkou provedou hajný Viktor s mnichem Fortunátem (Olomoucký deník)
- Kdo zaplatí nadbytečné kontroly odlesňování? Nikdo se nehlásí (ekonomika.iDNES.cz)
- Až poznáme, co krajina uměla před odvodněním, začneme vodě její prostor navracet. Lukáš Linhart vysvětluje, proč je dobré mít mokřady (ekolist.cz)
- MŽP svolalo jednání k NP Křivoklátsko, podle starostů ze dne na den (ČTK)
Poslední komentáře
-
Jakub Hruška: Česká krajina zažívá krizi biodiverzity. V přírodě ubývá hmyzu, ptáků, v podstatě všeho (novinky.cz)
Tento vědec hrozí kůrovci a že za další desetiletí opět vše sežerou...že ... -
Naše lesy nesežral kůrovec, ale klimatická změna, tvrdí entomolog Hulcr (ČRo - plus.cz)
Pindy a pindy... vědci lesy nezachrání, může to být jen motivovaný ... -
Ve státech EU se zvyšují požadavky na odložení EUDR
" V důsledku toho stojí v současnosti dřevozpracující průmysl před ... -
Ovlivňuje borovice lesní růst douglasky tisolisté?
Taky dobrý čtení. -
Ovlivňuje borovice lesní růst douglasky tisolisté?
Fakt by to měl celý přečíst každej, kdo o ní začal snít. Nikde jinde ... -
Ovlivňuje borovice lesní růst douglasky tisolisté?
Douglaska nepřežívá pod 900 mm ročních srážek. Kolik že naprší u ... -
Ovlivňuje borovice lesní růst douglasky tisolisté?
A úplně "ideál" 8) je pak sadit douglasku na borové lokality. 8) " ... -
Ovlivňuje borovice lesní růst douglasky tisolisté?
A pár foteček, pro ty, co jí plánují sadit.