ŠTĚPÁNKA TŮMOVÁ
Ochránci přírody na Broumovsku varují před nepovoleným kácením stromů mimo les. V únoru se staly dva případy: v Jetřichově padlo patnáct stromů, v Jívce skoro sto. Může za to nejspíš mírná zima i změny ve vyhlášce, které si lidé vyložili po svém.
JÍVKA Statisícová pokuta za nelegálně pokácené stromy hrozí těžařům i majiteli bývalého rybníka v Jívce na Trutnovsku. Ten chce rybník obnovit, a proto nechal nálety olší či bříz vykácet. Jenže udělal to bez povolení a dostal se tak do sporu se státní ochranou přírody.
„Tento případ je teprve na počátku a podrobnosti nemůžeme zveřejnit. Víme, kdo kácel, ale je třeba posoudit míru zavinění vlastníka pozemku a najaté firmy. V jednání je i to, že věc převezme Česká inspekce životního prostředí,” uvedl zástupce vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko Petr Kuna. Fyzické osobě tam hrozí za přestupek 200 tisíc pokuty, právnické až milion.
„Dřevorubec” by chtěl rybník otevřít ke koupání
Starý rybník se nachází v odlehlé původní osadě Jívka pod Odolovem v Jestřebích horách. Nepoužívá se už desítky let a zarostl vegetací. „Koupal jsem se tam jako kluk možná před osmačtyřiceti lety. Později byl rybník vypuštěný,” řekl jeden z obyvatel Jívky Karel Kobr.
Majitel rybníka tvrdí, že mu jde o jeho obnovení. Chtěl by chovat ryby a zpřístupnil by ho i pro koupání v létě. „Tento pozemek je stále zapsaný v katastru nemovitostí jako rybník. Dokonce podle vodohospodářů porušuju zákon tím, že tam chybí vodní plocha. Je to můj soukromý pozemek, náletové stromy tam nemají co dělat a starosta Jívky mi o týden dřív přislíbil, že mi povolení ke kácení dá,” vysvětlil, proč stromy nechal vykácet, majitel rybníka Stanislav Šošovička z Trutnova.
Starosta obce Jívky Jiří Gangur však tvrdí, že žádné povolení nesliboval: „Řekl jsem majiteli, že stromy budeme řešit v rámci jiných řízení kolem obnovy rybníku.” Obec sama usilovala o koupi rybníka od pozemkového fondu asi před deseti lety, ale neuspěla. Obnova rybníka by podle starosty zřejmě vyžadovala dost velké náklady. Majitel Šošovička se teď snaží vyřídit razítko pro kácení u starosty dodatečně. Zlobí se, že se ochranáři nestarají na místě radši o skládku starých pneumatik a černou navážku na hrázi. „To je nesmysl, že by tam padlo sto stromů. Možná dvacet jich bylo, o průměru kmene do třiceti centimetrů. Jestli mi chtějí dát pokutu, budu se bránit,” ohradil se majitel, který má zpracovaný projekt na rybník už deset let.
Stromy padly i v Jetřichově
Druhý případ se stal začátkem února v Jetřichově na Broumovsku. U Vernéřovického potoka padlo patnáct olší. Kdo pravděpodobně kácel, se už rovněž ví.
U kácení mimo les se změnila pravidla a vlastníci se teď odvolávají na to, že jim nové předpisy zrušily povinnost mít povolení na kácení stromů na jejich pozemku. „I odjinud se k nám dostávají informace, že lidé si takto vysvětlují loňskou vyhlášku,” řekl Petr Kuna ze Správy CHKO Broumovsko.
Ochranáři na Broumovsku dosud řešili ročně jen kolem pěti případů nedovoleného kácení mimo les. Nejhorší případ se stal v roce 2011 u Zdoňovského rybníka, kde však pachatel zůstal dosud neznámý. Několik desítek starých stromů padlo i mezi Libnou a Adršpachem, pachatel toho skončil u soudu kvůli poškození životního prostředí.
***
Kdy se o povolení ke kácení stromů musí žádat
Podle nových předpisů platí, že majitel může kácet stromy bez povolení, jen pokud rostou u domu na oploceném pozemku, který není veřejně přístupný. Tam může odstranit jakékoli množství stromů i libovolně velké stromy, pokud nejsou památné. Nově si však lidé musí vyřídit povolení, jestliže chtějí kácet ve stromořadích nad deset stromů, a to bez ohledu na jejich velikost. Také náletové dřeviny na loukách, v remízcích nebo třeba zanedbané zahradě s rozpadlým plotem potřebují razítko. Jde o případy, kdy by po vykácení vznikla plocha větší než 40 metrů čtverečných. Velikost dřevin nerozhoduje, povolení je třeba vyřídit i pro menší stromy a stromky, což dříve nebylo nutné. Povolení vydávají obecní úřady.
»Je to můj soukromý pozemek, náletové stromy tam nemají co dělat. Stanislav Šošovička, majitel