Tři otázky pro...

... Jiřího Trnku, ředitele CZ Biom

České sdružení pro biomasu CZ Biom vyzvalo nedávno ministra zemědělství Petra Bendla v souvislosti s jeho negativními prohlášeními týkajícími se podpory pěstování rychlerostoucích dřevin (RRD) k diskusi o tomto problému. Na bližší podrobnosti jsme se zeptali ředitele CZ Biom Jiřího Trnky.

* Jakým způsobem byste chtěli podporovat rychlerostoucí dřeviny?

CZ Biom dlouhodobě podporuje cílené pěstování biomasy pro energetické účely, nejde přitom jen o rychlerostoucí dřeviny, ale jedná se i o energetické byliny, o kterých se tolik nemluví. Poměrně dlouho jsme se přitom snažili o zařazení dotačního titulu na pěstování RRD do Programu rozvoje venkova, ale to se nám pro odpor ministerstva zemědělství nepodařilo. Poslední slova ministra Petra Bendla týkající se této problematiky byla přitom velmi negativní. Vnímáme to jako důležitý signál pro zemědělce, a proto jsme napsali dopis, ve kterém ho žádáme o dialog, abychom si s ním vyjasnili tuto problematiku, případně mu dodali objektivní informace k ní. Existují totiž obavy, že se těchto plantáží chopí velké nezemědělské subjekty a mohlo by to skončit jako fotovoltaika. Na druhou stranu, pokud stát nezavede podporu na jejich pěstování, vzdává se možnosti jakékoliv regulace. Chceme proto ministrovi navrhnout nějaká omezující opatření, například v omezení ploch RRD na zemědělský podnik v rámci správné zemědělské praxe a podobně. Co se týká investiční podpory na zakládání plantáží RRD, nejde o jedinou možnost, jak tento sektor podpořit. Například v greeningu bychom chtěli prosadit, aby se rychlerostoucí dřeviny mohly vysazovat i v rámci sedmi procent půdy, která by měla být uvedena do klidu. Počítá se také s tím, že platby LFA budou placeny napříč kulturami, takže by RRD byly podpořeny i v nepříznivých oblastech. Právě v oblastech nevhodných pro pěstování klasických zemědělských plodin vidíme místo, kde by měly být plantáže RRD. Vloni jsme na téma rychlerostoucích dřevin organizovali cyklus seminářů po celé České republice, který měl velký ohlas. Z nich víme, že o pěstování rychlerostoucích dřevin se nezajímají velké nezemědělské subjekty typu elektrárenských společností. Pro ně je to okrajová záležitost s příliš dlouhou dobou návratnosti. Tato záležitost má podle nás význam hlavně pro zemědělce a samozásobitelství.

* Jak se vlastně vyvíjí pěstování této komodity?

RRD jsou poměrně zajímavým segmentem, který se vyvíjí i bez dotací. Jejich pěstování se během poslední doby výrazně zlevnilo. Dnes se náklady dostávají na 40 tisíc korun za hektar. K dispozici je poměrně velké množství materiálu ze školek i lepší mechanizace jak pro sadbu, tak pro sklizeň plantáží. Zvedá se rovněž poptávka po štěpce. Zemědělci vidí, že nebudou mít problém s jejím odbytem. V současnosti se rychlerostoucí dřeviny pohybují zhruba na 1200 hektarech a s tím, co v LPIS není, je to nějakých 1500 až 1700 hektarů. Akční plán pro obnovitelné zdroje energie počítá s rozšířením plantáží RRD až na plochu 80 tisíc hektarů, které by se daly využít pro pěstování biomasy na energetické účely. Podporujeme také výzkum a osvětu v oblasti energetických plodin. Rádi bychom pokračovali v cyklu seminářů k této problematice, aby se například nestávalo, že pak někdo vysadí třeba topol tam, kam se nehodí a s bídou přežívá.

* Mohl byste zhodnotit nový záměr Evropské komise týkající se kapalných biopaliv?

Nová legislativa, která se připravuje, není úplně ideální, hlavně co se týká první generace biopaliv, která se tu dlouhou dobu prosazovala. Obsah biopaliv první generace by byl omezen pětiprocentní hranicí, do roku 2020 by zbytek do desetiprocentního cíle měl být pokryt biopalivy druhé generace. Problémem však je, že technologie výroby biopaliv druhé generace ještě nejsou zcela ověřeny, navíc jsou zatím velmi nákladné. Chápu snahu Evropské komise orientovat se na biopaliva nekonkurující potravinám a šetrnější k životnímu prostředí, ale podle mého názoru jsou tyto cíle příliš ambiciózní a neodpovídají současné situaci na trhu. Navíc dané návrhy dál znejišťují celý tento sektor pro potenciální investory. Po určitou dobu se tu vytvářelo nějaké podnikatelské prostředí, ale který investor by dnes po zkušenosti s omezením biopaliv první generace šel do generace druhé. Pokud by už nějaké výrobny vznikly, bude to pravděpodobně v místech s levnou pracovní sílou a dostatkem odpadních materiálů, ze kterých se tato pokročilá biopaliva vyrábí. A jsme zase v zemích třetího světa. Celá záležitost by tak postrádala smysl, proč se vlastně v Evropě zavedla. Tím je vedle ochrany životního prostředí a klimatu podpora regionální zemědělské výroby a jejího odbytu. Mám pocit, že Evropa na to zapomíná. Nevidím to sice moc optimisticky, ale pořád jde ještě o návrh, o němž se teprve jedná. Dnes se již licituje ne o pěti procentech bio paliv první generace přidávaných do pohonných hmot, ale o nějakých kompromisních řešeních. Mluví se například o zvýšení hranice na 8,6 procenta, nebo by mohlo jít pouze o omezení bio paliv z olejnin. Možných řešení je celá řada. Prvně se hovořilo o tom, že tato jednání by měla být ukončena v polovině letošního roku a letos by měla začít také platit. Teď se zdá, že pokud budou ukončena na podzim a v platnost vstoupí v roce 2014, bude to velký úspěch. Chtěl bych zdůraznit, že biopaliva mají z pohledu české zemědělské výroby svoje místo. Důkazem toho je skutečnost, že Česká republika s nimi začala dávno před první evropskou směrnicí k biopalivům v roce 2003. Program výroby bionafty se u nás rozjel už v 90. letech. Kromě bionafty se velmi dobře ujal i bio etanol, spotřeba paliva E85 na našem trhu stoupá meziročně trojnásobně. Zároveň s tím roste prodej FFV vozů na bioetanol i počet starších přestavěných vozidel. Trh s biopalivy se vyvíjí a kdyby se měl zarazit, byla by to škoda. Jsme soběstační jak z hlediska dostatečné produkce plodin na výrobu biopaliv, tak co se týká výrobních kapacit na biopaliva. Často se říká, že veškerá řepka jde do bionafty, ale není to pravda. Řepka byla v minulém roce pěstována asi na 400 tisících hektarech a produkce ze 150 tisíc hektarů směřovala na výrobu bionafty, je to tedy řádově třetina. Je zde dostatek produkce pro potravinářské využití. Navíc jde o jednu z mála plodin, které v současné době rozkolísanosti cen na trzích přinášejí zemědělcům dlouhodobě zisk. CZ Biom, který je členem Evropského sdružení pro biomasu - AEBIOM a zároveň je členem Světové asociace pro biomasu WBA, se podílí na mnoha evropských projektech. V nedávné době založil dva klastry, jeden týkající se bioplynu, druhý pevných biopaliv. V oblasti kapalných biopaliv je například nositelem osvětové informační kampaně Biopaliva frčí. Spolu s ostatními asociacemi v oblasti obnovitelných zdrojů energie stál v loňském roce u zrodu Komory obnovitelných zdrojů energie.