Jižní Morava – Procházka Mikulovem na Břeclavsku nabídla v uplynulých dnech neobvyklou podívanou. Na chodnících ležely desítky mrtvých chroustů. „A ještě víc těchto brouků lezlo po stromech a v podrostu," potvrdil zoolog ze Správy chráněné krajinné oblasti Pálava Pavel Dedek. Letos odborníci hovoří o takzvaném chroustím roku, kdy se tento hmyz přemnožil.
Chroust podle Dedka člověku neublíží, může ale značně škodit na zahradě i poli ožíráním listů plodin i stromů. Jeho vývoj trvá tři nebo čtyři roky, ale spoušť mohou nadělat i jeho ponravy v posledním vývojovém stadiu.
Vrásky nyní přidělává hlavně lesníkům na Hodonínsku, a to konkrétně chroust maďalový. „Převážnou část minulého roku byla ponrava ještě v prvním stadiu a škody byly pouze na několika místech. Nyní ve druhém už významně škodí na mladých lesních porostech. Větší dopady očekáváme od léta," upozornila mluvčí státního podniku Lesy České republiky Eva Jouklová.
Odhad rozsahu škod podle ní zatím není možný, lesníci nemají celkový přehled o místech, kde samičky kladly potomstvo.
Na Hodonínsku už mají s chrousty nepříjemné zkušenosti.
Od roku 2011 způsobili podle Jouklové ve Bzenecké doubravě přímé škody ve výši patnácti milionů korun. „Chrousti se rojili hojně například v roce 2015. Nadělali spoušť na listnatých stromech. Tím se oslabily a musely nahradit listy, což snížilo přírůstek dřeva. Dřeviny jsou navíc nyní náchylnější k zhoubnému vlivu ostatních škodlivých činitelů – sucha, václavky, kůrovce," vyjmenovala mluvčí.
Brouci se ve velkém počtu objevovali hlavně v minulosti.
Na konci předminulého století jejich sbírání v českých zemích dokonce přikazoval zákon. V literatuře se uvádí, že například v roce 1909 jich lidé nasbírali čtyřicet tisíc litrů. Chrousty tehdy krmili i dobytek. „V posledních desetiletích je tohoto hmyzu opět víc a v některých oblastech napáchal během té doby i značné škody. Například na porostech mladé vinné révy v okolí Mikulova a Klentnice na Břeclavsku. Letos se hodně objevil i v okolí Valtic," upřesnil odborník František Muška, který se mimo jiné zabývá problematikou ochrany rostlin v ekologickém zemědělství.
Pěstitelé by podle Mušky měli před založením sadu nebo vinice zjistit, kolik ponrav mají na připraveném pozemku a v jakém jsou vývojovém stadiu. Chrousty pak dokáže spolehlivě zlikvidovat pouze letecký postřik.
Ten však od roku 2009 evropská vyhláška zakazuje. „V případě chrousta obecného je povolené použít registrovaný insekticid pouze na larvy, a to jen pro oblast omezenou na lesní dřeviny, například při výsadbě.
Na brouky potom nelze použít žádný," upozornila mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Při přemnožení brouků v zahradách doporučují odborníci zkypřit některá místa a odstranit larvy brouků pouze mechanicky.
***
Polévka a poleva z brouků
• Chroust obecný je velký brouk dosahující délky až tři centimetry.
• Typické je pro něj hnědé zbarvení, výrazná tykadla a zlaté chloupky pod krovkami. Vývoj do dospělosti trvá čtyři roky.
• Při přemnožení může tento hmyz škodit na polích a v zahradách.
• Vyskytuje se především v Evropě.
• V polovině 20. století tento druh intenzivní používání pesticidů téměř vyhubilo. Od 80. a 90. let minulého století se začíná do naší krajiny zase vracet.
• Dřív běžně sloužil jako potrava pro hospodářská zvířata, a dokonce se objevoval i v jídelníčku obyvatel Čech, Německa a Francie. Lidé jedli chrousty v polévce, dušené, v cukrové polevě nebo jako přísadu v palačinkách.
ZOOLOG PAVEL DEDEK O CHROUSTECH ŘÍKÁ:
Krmili jimi prasata
Břeclavsko – Chrousta vnímali dřív lidé jako běžnou součást přírody. Dnes ho podle zoologa Pavla Dedka chápou výhradně jako škůdce. „Před desítkami let naši předci věděli, kdy přijde chroustí rok, a dokázali se na něj připravit.
Hospodáři používali larvy chrousta například jako krmivo pro prasata.
Nyní se vrací zbytečné volání po hubení těchto zvířat," říká Dedek.
* Kdy se chrousti ve větším počtu začali vracet?
Chrousti obecní z mnoha oblastí téměř vymizeli už v šedesátých letech dvacátého století. Ve větších počtech se začali objevovat v devadesátých letech. Chroust maďalový nevymizel, jen se podstatně snížily jeho počty.
* Na které druhy chroustů můžeme u nás narazit?
Kromě maďalového a obecného i na vzácného chrousta opýřeného.
* Kde se hlavně vyskytují?
Chroust maďalový dává přednost lesům, obecný je méně vybíravý a vyskytuje se ve světlých lesích, na zahradách i na polích.
(ber)
