Chroust obecný je tradičním škůdcem, který se po útlumu výskytu ke konci dvacátého století začíná pomalu vracet. Ovšem jeho výskyt nedosahuje již původní intenzity. Přesto nelze jeho škodlivost podcenit. Jako příklad ze současnosti lze uvést poškození ovocných dřevin úživným žírem chrousta na jaře 2011 v Mikulově, okrese Břeclav.

V regionu bývalého Československa žijí tříleté a čtyřleté kmeny chrousta obecného (chrúst obyčajný, Melolontha melolontha L.). Hranice mezi tříletým a čtyřletým vývojovým cyklem je vymezena průměrnou padesátiletou teplotou vzduchu ve vegetační době (1. 4. až 30. 9.). Pro Slovenskou republiku mezi 13 °C a 14 °C, pro Moravu mezi 14 °C a 15 °C. Území s průměrnou teplotou vzduchu pod touto hranicí jsou osídlena čtyřletými kmeny, nad touto hranicí tříletými kmeny. Nevysvětlitelnou zatím zůstává příčina tohoto teplotního rozdílu. Lze však předpokládat, že to může být v souvislosti se stoupajícím kontinentálním charakterem klimatu směrem na východ.

V roce 2012 dojde k rojení dvou kmenů chrousta obecného. Na jižní Moravě III2 s periodicitou výskytu 2012, 2015, 2018 atd. (je nejslabším kmenem tříletým) a čtyřletého IV0 s periodicitou výskytu 2012, 2016, 2020 atd., který zabírá u nás největší územní celky.

Česká republika

Rojení bude zabírat následující oblasti. Na Moravě to bude jihovýchodní část okresu Brno-venkov a severní část okresu Břeclav, pokračování bude mít směrem na Slavkov, Bučovice, Vyškov, Prostějov, dále se dotkne oblasti zabírající okolí Břeclavi, jihozápadní část okresu Hodonín a směrem na Kyjov až k Uherskému Hradišti.

Rojení zasáhne dále velkou oblast zabírající celou Českomoravskou vrchovinu a Drahanskou vrchovinu, všechny okresy východočeského a jihočeského regionu (mimo většinu okresů Prachatice a Strakonice), jižní polovinu okresu Příbram, většinu okresu Benešova, celý okres Kutná Hora, Kolín, Nymburk, Mladá Boleslav, Jablonec nad Nisou, Liberec, Česká Lípa (kromě jižní části), Děčín, Chomutov, severní polovinu okresu Ústí nad Labem a Teplice, ostrůvek v jihozápadní části okresu Louny zasahující do jihovýchodní části okresu Karlovy Vary, východně od Loun se projeví v části okresu Litoměřice, v jižní polovině okresu Sokolov, východní polovině okresu Plzeň-jih a v celém okresu Rokycany. V severomoravském regionu proběhne rojení na většině území okresu Šumperk, ve východní polovině okresu Bruntál, okresu Opava a na většině okresu Nový Jičín.

Slovenská republika

Ve Slovenské republice se bude jednat o čtyři oblasti. Velkou oblast zabírající malý výběžek pod Pezinkem a východní část okresu Bratislava, celé okresy Senec, Dunajská Streda, Komárno, většinu okresu Nové Zámky, celé okresy Šala, Galanta a zasahující malý výběžek do okresu Trnava. Dále bude pokračovat ve východní části okresu Hlohovec a v západní a střední části okresu Nitra vybíhající do jižní části okresu Topolčany. Druhá, poměrně rozsáhlá část zabírá střední část okresů Ilava, Púchov, Povážská Bystrica, dále celý okres Bytča, malý výběžek v jižní části okresu Povážská Bystrica, většinu okresu Žilina, celý okres Kysucké Nové Mesto. Dále prochází téměř celým okresem Čadca a pokračuje ve významné části okresů Dolný Kubín a Ružomberok a ve střední části okresu Liptovský Mikuláš. Dále zasáhne severní část okresu Tvrdošín a téměř celý okres Námestovo.

Třetí část je tvořena ostrůvkem v jižní části okresu Poprad a v okolí Spišské Nové Vsi a Kežmarku a malý výběžek v okresu Levoča.

Poslední čtvrtá část zasahuje okraj jižní části okresu Gelnica, zabírá celé okresy Košice okolie a Košice a vybíhá do jižní části okresu Prešov a zabírá téměř celé okresy Vranov nad Toplou, Humenné a Snina a celé okresy Sobrance, Michalovce a Trebišov.

Intenzita rojení

Intenzitu rojení – střední až silný výskyt – v České republice neočekáváme. Ve Slovenské republice se jedná o dvě části. O ostrůvek na rozhraní okresů Topolčany a Nitra. Druhý ostrůvek je tvořen prakticky celým okresem Vranov nad Toplou a okolím, výběžkem zabírajícím okolí Humenného.

Slabý až střední výskyt – v České republice na Moravě se projeví jen jako malé ostrůvky v okolí Židlochovic, Slavkova, Vyškova, střední část okresu Opava a Blansko, v Čechách ve střední části okresu Svitavy, jihovýchodní polovině okresu Hradec Králové zasahující do severovýchodní části okresu Pardubice, ve východní polovině okresu Kutná Hora, střední části okresu Tábor, v okolí Třeboně od Dačic v okresu Jindřichův Hradec.

Ve Slovenské republice se jedná o dvě oblasti. První je tvořena střední částí okresu Nitra. Druhá zabírá většinu okresu Trebišov a Michalovce a zasahuje do jižní části okresu Snina a severní části okresu Sobrance.

Ojedinělý až slabý výskyt – pro zbývající oblasti rojení.

Je zcela samozřejmé, že intenzita rojení předpokládaná prognózou nemusí dosáhnout horní hranice, pokud bude v době výletu chrousta koncem dubna a během první dekády května chladné a deštivé počasí. Rovněž teplá a vlhká zima (leden až březen) má vliv na snížení intenzity rojení, neboť chrousti v půdě jsou napadáni houbovými chorobami.

V současnosti nedosahuje rojení chroustů takové intenzity, jako tomu bylo dříve. Můžeme se domnívat, že je to způsobeno systémem obdělávání půdy, zvýšenými dávkami hnojiv a herbicidů v minulých letech, změněnou strukturou osevních postupů a podobně. Skutečnou příčinu ovšem neznáme. Chladné a deštivé počasí intenzitu výletu brouků částečně omezuje, podobně teplá a vlhká zima způsobí, že přezimující brouci v půdě jsou napadáni houbovými chorobami.

Preventivní ochrana

V šedesátých až osmdesátých letech minulého století se používaly insekticidy v oblastech středního až kalamitního rojení chroustů na místech žíru (okraje lesů) v době, kdy došlo k vyrovnání pohlaví samic a samců 1:1 těsně před jejich odletem k první snůšce vajíček do polí. Uskutečněným zásahem v té době byla značně snížena škodlivost ponrav v dalších letech. Tam, kde nebylo možné používat chemickou ochranu (aleje, sady), se provádělo setřásání a sběr brouků.

V uvedených oblastech letošního rojení je velmi účinná i preventivní ochrana proti ponravám dezinsekcí pozemků, kam samičky odlétají klást vajíčka. Tento způsob ochrany se doporučuje pouze na těch pozemcích, kde budou v letech 2011 a 2012 založeny ovocné nebo révové školky, jahodníkové plantáže a provedena výsadba vinic. Používané přípravky se ihned po aplikaci zapravují do půdy. Na tak ošetřených pozemcích je zákaz pěstování kořenové zeleniny v tomto i následujícím roce. Je to nejúčinnější způsob ochrany, neboť hyne 80 až 90 % líhnoucích se ponrav. V pozdější době, jakmile ponravy dosáhnou 2. a 3. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 4 a 6,5 mm), jsou již značně odolné vůči chemickým přípravkům a ošetření selhává.

V současnosti jsou možnosti využití insekticidů velmi omezené. V České republice je povolený pouze do spotřebování zásob (do 30. 6. 2012) Dursban 10 G (chlorpyrifos), který má povolení proti ponravám chrousta obecného pouze v lesních školkách, na ovocných stromech a v okrasných rostlinách. Ve Slovenské republice není již povolen žádný přípravek.

Vzhledem k těmto omezeným možnostem chemické ochrany je velmi důležité provádět výše uvedená preventivní opatření.

Uvedené přípravky se musí používat v souladu s platným Seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin a s pokyny na etiketě daného přípravku. Použité přípravky pro ošetření ve Slovenské republice musí být vždy v souladu s platným Prehľadom prípravkov na ochranu rastlín, mechanizačných prostriedkov na ochranu rastlín, ich výrobcov a držiteľov registrácie a za dodržení ochranných lhůt pro daný rok a pokynů na etiketě. Předložené údaje jsou nezávaznou informací. Uživatel je povinen se řídit návodem k použití na obalu přípravku.

Kde škodí ponravy

Kromě brouků budou vážnými škůdci i ponravy. V roce 2012 od jara do konce července očekáváme škody působené 3. vývojovým stupněm ponrav v České republice místy ve většině okresu Břeclav, v jihovýchodní polovině okresu Brno-venkov a Vyškov, východní části okresu Prostějov, jižní části okresu Olomouc, v okresu Přerov (kromě Hranicka), Kroměříž (kromě Holešovska), v západní části okresu Zlín, okresu Uherské Hradiště a Hodonín, v Čechách v okolí Jílového v okresu Praha-západ, v okolí Českého Brodu a Kolína v okresu Kolín, odkud zasahuje až ke Kutné Hoře.

Ve Slovenské republice jde o dvě oblasti. Jednak je to poměrně rozsáhlá oblast místy v příhraniční oblasti s Rakouskem a Českou republikou. Ta zasahuje západní část okresu Dunajská Streda a jižní část okresu Senec, celý okres Bratislava, západní část okresu Malacky. Dále škody postihnou celé okresy Senica, Skalica, malý výběžek okresu Trnava, celé okresy Myjava a Nové Mesto nad Váhom. Zasahuje i malými ostrůvky do okresů Trenčín, Bánovce nad Bebravou, pokračující ve většině okresu Piešťany a malý výběžek v okresu Trnava. Druhá oblast je tvořena jižní částí okresu Košice-okolí a prakticky celým okresem Košice.

Abychom zabránili škodám na speciálních plodinách, doporučujeme ve jmenovaných oblastech, zejména v blízkosti žírovišť chroustů, zjistit před jejich výsadbou na jaře kontrolními výkopky početnost ponrav v půdě. Do výměry 0,3 ha je nutno kopat pět až deset sond, na větších pozemcích na každých 0,1 ha dvě až pět sond o rozměrech 100 x 100 x 60 cm (hloubka). Pokud zjistíme více než 0,5 ponravy 3. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 6,5 mm) nebo 1 ponravu 2. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 4 mm) v průměru na 1 m2 nedoporučujeme zakládat ovocné a révové školky, neboť by došlo k jejich poškození. Rovněž již nedoporučujeme žádný chemický zákrok, neboť ošetření se míjí účinkem. V tomto případě je nutné hledat náhradní parcely se slabším výskytem ponrav.

Jestliže zjistíme ve výkopech pouze ponravy 3. vzrůstového stupně, lze pozemek použít k výsadbě ovocných a révových školek nebo jahodníkových plantáží již letos na podzim, neboť koncem července se ponravy zakuklí. V případě, že ve výkopech najdeme i ponravy 2. vzrůstového stupně (při hustotě jedné a více ponrav v půdě na 1 m2), nelze pozemky použít k výsadbě těchto kultur ani v letošním roce, ani na jaře roku 2013.