Kateřina Březová
Jsme propojeni se včelou, která je propojená s květinou, která je propojená s mravencem, který je propojený se stromem, který je propojený s broukem, který je propojený s vrabcem, který je propojený s vámi. I tak se dá vyjádřit uzavřený kruh a dokonalá závislost a propojenost všech živých organismů mezi sebou navzájem na naší planetě v neustálém rovnovážném koloběhu energie a živé hmoty. Vše živé neustále roste či zaniká a je s neúprosnou logikou na sobě závislé. Když zmizí jeden druh na konci, uprostřed či začátku potravní pyramidy, může to znamenat vážné narušení přírodní biologické rovnováhy a zánik dalších druhů včetně člověka...
Mnozí lidé se domnívají, že péče o přírodu a její ochrana je luxus, na který je nutno nejdříve vydělat dost peněz, chránit druhy je záslužné a když nějaký druh vymře, je to smutné... ale je to přijatelná cena za ekonomický růst, pracovní místa a zlepšování naší životní úrovně.
Realita je ovšem úplně opačná: ztráta biodiverzity hospodářský růst podkopává.
Podívejme se jenom, kolik služeb zdarma nám poskytuje příroda a její biodiverzita: dává nám potravu, oblečení, všechny druhy energií, materiály pro stavby. Hmyz opyluje naše plodiny, stromy a zeleň čistí znečištěný vzduch, pohlcují oxid uhličitý a tvoří kyslík, plísně, hmyz a bakterie rozkládají náš odpad, půda a kořeny čistí vodu apod. Půda plodí potraviny, moře a oceány poskytují další obživu, pralesy nové léky atd. Pokud bychom měli tyto služby zajistit jinak, nedoplatili bychom se nikdy.
Příroda navíc poskytuje ještě něco, co nelze koupit za žádné peníze: relaxaci, inspiraci, krásu a estetický dojem, pobyt v ní uzdravuje atd.
Je to jen opravdu základní výčet všech věcí, které příroda dělá a činí tak život pro nás na planetě snesitelným. Zdá se však, že si vůbec neuvědomujeme jejich skutečnou cenu a hodnotu, dokud nezmizí... Tato lidská lhostejnost až ignorance má katastrofální následky a obrovský dopad na svět přírody i na naši budoucnost.
I když jsou ekosystémy v podstatě velmi odolné, dostanou – li se za určitý „bod zlomu”, mohou se zhroutit a přestat fungovat. Každým dalším jejich poškozením či narušením jejich přirozené rovnováhy se dostáváme blíž a blíž k tomuto bodu. Nikdo dnes neví, kde přesně se tento bod zlomu nachází. Proto je nejmoudřejší cestou pouze udržitelný způsob života
Co je biodiverzita?
Biodiverzita neboli biologická rozmanitost znamená variabilitu všech žijících organismů včetně mj. suchozemských, mořských a jiných vodních ekosystémů a ekologických komplexů, jejichž jsou součástí; zahrnuje různorodost v rámci druhů, mezi druhy i mezi ekosystémy (Úmluva o biologické rozmanitosti 1992). Můžeme ji chápat jako rozmanitost živých organismů, přírodních zdrojů a ekosystémů, jejichž jsou součástí (UNEP 1995). Pod tímto pojmem proto rozumíme nejen počet, ale i různorodost druhů a ekosystémů a genetickou rozmanitost, kterou obsahují (WRI/IUCN/UNEP 1992). Biodiverzita je tedy popsána jako rozmanitost života ve všech jeho formách, úrovních a kombinacích. Přitom nejde o pouhý součet všech genů, druhů a ekosystémů, ale spíše o variabilitu uvnitř a mezi nimi. Proto je biodiverzita v tomto pojetí považována za vlastnost života.
Čtvrtině evropských živočichů hrozí vyhubení.
V Evropě je biologická rozmanitost v krizi a vymírání druhů probíhá v bezprecedentní míře. Tato degradace představuje pro EU obrovské sociální i hospodářské ztráty. Kupříkladu opylování hmyzem, jež je v Evropě silně na ústupu, má v EU odhadovanou hospodářskou hodnotu 15 miliard EUR ročně. Na globální úrovni není situace o nic méně znepokojivá. Přírodní bohatství planety a bohatství s ním související – od jednotlivých druhů po ekosystémy, jako jsou například lesy, korálové útesy, sladkovodní zdroje a půdní bohatství – ubývá alarmující rychlostí. Ztráty biologické rozmanitosti stojí světovou ekonomiku každoročně miliardy, a oslabují tak hospodářství, vyhlídky podnikání a příležitosti, jak bojovat s chudobou.
V současnosti zanikají živočišné a rostlinné druhy v celosvětovém měřítku až tisíckrát rychleji, než by tomu bylo v případě přirozeného úbytku, a to hlavně v důsledku lidské činnosti. V EU je ohroženo vyhynutím asi 25 % evropských živočišných druhů včetně savců, obojživelníků, plazů, ptáků a motýlů a 88 % populací ryb se nadměrně využívá nebo je výrazně vyčerpaných.
K úbytku biologické rozmanitosti v EU dochází hlavně v důsledku změn ve využívání půdy, znečištění, nadměrného využívání zdrojů, nekontrolovaného šíření adventivních druhů a změny klimatu . Intenzita všech těchto tlaků je buďto konstantní, nebo dokonce narůstá. Pouze 17 % z posuzovaných přírodních stanovišť a druhů má příznivý stav ochrany. Většina ekosystémů už nedokáže poskytovat služby, na nichž závisíme: jako třeba opylování plodin, čistý vzduch a pitnou vodu, regulaci záplav nebo regulaci eroze půdy, v optimální kvalitě a množství.
Do roku 2020 chce proto EU podle nové Strategie v oblasti biologické rozmanitosti obnovit alespoň 15 % poničených ekosystémů. Projekt proti ubývání živočišných a rostlinných druhů bude Evropskou unii stát asi 50 miliard ročně. Strategie je v souladu se dvěma hlavními závazky : zastavení úbytku biologické rozmanitosti v EU do roku 2020 a ochrana, ocenění a obnova biologické rozmanitosti a služeb ekosystémů do roku 2050. Je také v souladu s globálními závazky přijatými v Nagoji v říjnu 2010 v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti , kde světoví představitelé přijali balíček opatření zaměřených na řešení celosvětového úbytku biologické rozmanitosti během příštího desetiletí. Strategie v oblasti biologické rozmanitosti je nedílnou součástí strategie Evropa 2020 a jako taková bude přispívat k zajištění udržitelného spravování přírodního kapitálu Evropy, k dosahování cílů EU v oblasti efektivního využívání zdrojů, jakož i k dosahování cílů v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, a to prostřednictvím zlepšení odolnosti ekosystémů a služeb, jež ekosystémy poskytují.
Stav biodiverzity v ČR je nepříznivý.
Na území ČR se podle nejnovějších údajů vyskytuje 73 000 až 102 000 druhů, přičemž do tohoto čísla nezapočítáváme viry, bakterie a jednobuněčné organismy. Jestliže tuto hodnotu porovnáme s údaji u zemí podobné rozlohy, srovnatelných biogeografických podmínek a obdobného stupně poznání biodiverzity, zjistíme, že druhová bohatost ČR převyšuje celoevropský průměr. Na území ČR se vyskytují všechny středoevropské základní typy prostředí s výjimkou mořských, pobřežních a velehorských.
Současný stav biodiverzity v ČR určuje hned několik činitelů. Patří k nim zeměpisná poloha našeho státu, specifický reliéf, pestré geologické podloží, klimatické podmínky a v neposlední řadě i vývoj, kterým tato část evropského kontinentu prošla a prochází. Obdobně jako na jiných místech Země v posledních stoletích – stav, změny a vývojové trendy biodiverzity v ČR ovlivňuje zdaleka nejvíce člověk. Už dnes je díky tlaku člověka v ČR 37 % druhů živočichů a rostlin významných pro Evropské společenství z hlediska ochrany hodnoceno ve stavu nedostatečném a 35 % druhů živočichů a 36 % druhů rostlin ve stavu nepříznivém. Téměř tři čtvrtiny evropsky významných typů přírodních stanovišť v ČR jsou hodnoceny ve stavu nepříznivém, 14 % ve stavu méně příznivém a pouze 12 % přírodních stanovišť je hodnoceno ve stavu příznivém. Nepříznivě je hodnocen stav lesů, travinných společenstev a také málo rozsáhlých stanovišť jako jsou například halofytní stanoviště.
Předpokládá se, že k činitelům, vyvolávajícím úbytek biodiverzity v ČR, jako je rozpad, ničení a úbytek původního prostředí (zejména zástavbou a fragmentací krajiny), působení invazních nepůvodních druhů, znečišťování prostředí cizorodými látkami, přibudou v blízké budoucnosti očekávané změny podnebí. Předpovědi dalšího vývoje biodiverzity v ČR proto nejsou příliš optimistické, i když je třeba brát v úvahu míru jejich nepřesnosti.
S úbytkem biodiverzity a degradací ekosystémů souvisí i narušování ekosystémových služeb důležitých jak pro samotné ekosystémy tak i celou lidskou společnost. Ekosystémové služby se rozdělují na produkční (potrava, dřevní hmota, léčiva, energie), regulační (regulace záplav, sucha, degradace půdy a chorob), podpůrné (vytváření půdy a koloběh živin) a kulturní funkce (rekreační, duchovní a jiné nemateriální hodnoty). V současné době narůstá poptávka po těchto službách, která vyplývá ze stále vážnějšího narušení schopnosti ekosystémů tyto služby poskytovat.
„Všichni jsme jedno. Ptáci, rostliny, zvířata, minerály, všichni jsme jen rozdílnými projevy téže základní energie. Naše cesta kupředu, naše hledání i sny, jsou jen molekulárními výrazy životní zkušenosti všeho, z čeho je složena naše planeta. Budeme-li se o to vše starat, budeme si vzájemně pomáhat při růstu.”
Alejandro Lerner (argentinský spisovatel a skladatel)
Odkazy a další doplňující a související informace:
Stránky evropské kampaně na ochranu biodiverzity
http://ec.europa.eu/environment/biodiversity/campaign/index_cs.htm
Evropská komise zveřejnila loni průzkum Eurobarometru, podle něhož mnoho Evropanů neví, co si má pod pojmem biologická rozmanitost představit, a zároveň se domnívá, že nemá dostatečné informace o úbytku biologické rozmanitosti. ČR je na tom hůře než průměr EU, pokud jde o podíl lidí, kteří o biologické rozmanitosti neslyšeli: je jich 48 %, zatím co v celé EU je to průměrně 34 %. Na druhé straně zaznamenala ČR od roku 2007 do roku 2010 největší nárůst v podílu lidí, kteří znají význam slova biologická rozmanitost: z 6 % na 21 %. V Česku také lidé nejlépe uměli definovat, co znamená ztráta biodiverzity: jen 8 % respondentů nedokázalo na tuto otázku odpovědět.
Informační systém CBD (Úmluvy o biologické rozmanitosti)
Úmluva o mezinárodním obchodu volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin
Zhruba 5000 druhů zvířat a 29 000 druhů rostlin jsou dnes chráněny CITES před nadměrným využíváním v rámci mezinárodního obchodu. Jsou uvedeny ve třech přílohách CITES podle stupně svého ohrožení. Patří k nim některé celé skupiny jako primáti, kytovci (velryby, delfíni a sviňuchy), mořské želvy, papoušci, korály, kaktusy a orchideje. Ale v některých případech je uveden pouze poddruh nebo geograficky oddělená populace druhů. Tato tabulka ukazuje počet druhů a podrobný seznam druhů v CITES ke dni 22. prosince 2011. Jejich fotografie a bližší popis života lze nalézt v jejich galerii , nebo v jejich databázi , či jejich seznamu .
Úmluva o biologické rozmanitosti
Úmluva o boji proti desertifikaci
Ramsarská úmluva
EUROBATS
Rok netopýra 2011-2012
Rok 2010 – Mezinárodní rok biodiverzity
http://www.mzp.cz/cz/mezinarodni_rok_biodiverzity
Čeští vědci chystají rybí mapu za peníze EU
